„Počítali jsme s nejhorším, ale to místo je víceméně v dobrém stavu. S pomocí OSN můžeme Palmýru znovu postavit, aby vypadala jako dřív,“ prohlásil v pondělí podle deníku Die Welt šéf syrských památkářů Maamún Abdal Karím.
Na místě od pondělí pracuje Abdal Karímův tým, bez vážného poškození podle něj zůstalo asi 80 procent památek ve městě. Případná obnova bude velmi drahá, Syřané by ji však podle odhadů mohli stihnout za pět let.
„Je jasné, že budeme nejspíš schopní zcela opravit hlavní vítězný oblouk, který Islámský stát zboural buldozerem. Všechny bloky totiž zůstaly na místě,“ řekl AFP francouzský historik Maurice Sartre. Budoucnost zničených chrámů je otázkou, kvůli minám se k nim zatím nikdo nedostal. „Pokud z nich zbyl jen prach, což je dost možné, nic nenaděláme,“ upozornil.
Optimismus archeologů potvrzují i snímky, které po dobytí Palmýry přímo na místě pořídil fotograf ruské agentury TASS. Většina staveb na nich vypadá téměř stejně jako před deseti měsíci, kdy město zapsané na seznam světového dědictví UNESCO dobyli teroristé z hnutí Islámský stát.
Snímek vlevo ukazuje jádro historické Palmýry v roce 2008. Fotografie vpravo je z neděle.
Islamisté nechali bez povšimnutí velkou kolonádu v centru starověkého města i monumentální tetrapylon. Dál stojí i římské divadlo, jehož scéna však džihádistům během jejich vlády nad Palmýrou posloužila jako popraviště. Džihádisté údajně část města podminovali, zničit už ho ovšem nestihli.
Až boje v Sýrii jednou utichnou, turisté tak budou moci znovu obdivovat i zbytky jedné z nejvýznamnějších svatyní, chrám zasvěcený mezopotámskému bohu Belovi. Ze svého času nejzachovalejší stavby v Palmýře zůstalo nádvoří obehnané sloupy i hlavní vstupní brána.
Samotné srdce celého svatostánku, hlavní budovu z prvního století, však Islámský stát loni vyhodil do povětří
(o zkáze chrámu jsme psali zde).
Zničený je i chrám Baal-Shamin na severu města, vítězný oblouk a starověké pohřebiště. Zmizela také socha královny Zenobie. Nad městem se ovšem dál tyčí třeba pevnost ze 13. století, o kterou svedli džihádisté s Asadovými vojsky tvrdou bitvu.
Boj se na stavbě samozřejmě podepsal a část pevnosti se rozpadla, bašta s klenutými sklepy a zdobným cimbuřím postavená pod vedením egyptských Mamlúků se však ukázala jako mimořádně odolná.
Palmýrská muzea jsou vyrabovaná, stojí v nich sochy bez hlav
Hůř než samotné historické město dopadly sbírky palmýrských muzeí. Exponáty, které se daly ukrást, džihádisté podle všeho rozkradli a prodali na černém trhu. Co odnést nešlo, to alespoň spolu s budovami zničili.
Výstavním sálům s rozbitými okny a vytrhanými stropními deskami tak zůstala smutná „výzdoba“ v podobě antických soch s roztříštěnými hlavami, další umělecká díla se nedbale povalují v okolních ulicích.
Palmýrská muzea nabízejí smutný pohled na barbarství teroristů z Islámského státu.
Archeologové a památkáři však neztrácejí naději a věří, že Palmýře jednou vrátí původní lesk. S rekonstrukcí starověkých budov už mají zkušenosti.
Například z již zmíněného tetrapylonu pamatuje antické stavitele pouze čtvrtina, zbytek Syřané obnovili později s využitím původních materiálů a postupu. Totéž by mohlo potkat i některé památky, které padly za oběť Islámskému státu.
Stovky soch, které by jinak džihádisté s radostí roztříštili, navíc památkáři před jejich vstupem do Palmýry stačili odvézt do bezpečí. V depozitářích teď čekají, až bude historické město opět bezpečné.
Zachránit co největší část kulturního dědictví se v Palmýře do poslední chvíle snažil archeolog Chálid Asad, který římským památkám ve městě zasvětil padesát let života. Islamisté ho v srpnu zavraždili (více se dočtete zde).
5. října 2015 |
