„Každý člen mého týmu přinese své zkušenosti a pohled na evropské záležitosti. Společně, jako jeden tým, budeme pracovat na jediném úkolu, kterým je silná Evropa,“ uvedla von der Leyenová při představení nového složení Evropské komise. Prioritami jsou pro ni prosperita, bezpečnost a demokracie, zmínila i posilování konkurenceschopnosti EU, dekarbonizaci a digitalizaci unijních ekonomik.
Místopředsedy Evropské komise budou Estonka Kaja Kallasová, Francouz Stéphane Sejourné, Španělka Teresa Riberaová, Rumunka Roxana Minzatuová, Finka Henna Virkkunenová a Ital Rafaelle Fitto. „Evropskou komisi tvoří jedenáct žen, což je čtyřicet procent. Když jsem dostala první nominace, tak to bylo jen dvaadvacet procent,“ uvedla von der Leyenová, pro kterou bylo rovné zastoupení žen prioritou.
Síkela bude mít na starosti dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podporu koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv.
Postarám se, aby portfolio bylo významné, říká Síkela. Neviditelný post, míní opozice |
Získává portfolio, kterému se dosud věnovala Finka Jutta Urpilainenová. Spadá pod něj vůbec největší generální ředitelství, které zaměstnává 3000 lidí a má k dispozici velké finanční prostředky. Ve vztahu k Evropské komisi odpovídají generální ředitelství zhruba ministerstvům.
Kromě mezinárodní spolupráce má mít Síkela na starosti i investiční iniciativu EU Globální brána (Global Gateway), kterou chce Brusel konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Iniciativa počítá v příštích letech s investicemi ve výši až 300 miliard eur (7,5 bilionu korun) do infrastruktury v rozvíjejících se zemích, zejména v Africe, Indii, Latinské Americe a Pacifiku.
Úspěch pro Česko?
„Mým cílem bylo získat pro Česko silné ekonomické portfolio a vzhledem k tomu, že mezinárodní partnerství má opravdu významný rozpočet i největší generální ředitelství v celé Evropské komisi, věřím tomu, že se mi podaří zajistit, aby toto portfolio významné opravdu bylo,“ uvedl Síkela na sociální síti X.
„Utvrdil mě v tom i včerejší rozhovor s předsedkyní Komise, která především s programem Global Gateway počítá jako s jedním ze základních nástrojů pro posilování ekonomické bezpečnosti a rozvoj ekonomických vztahů Evropy s mezinárodními partnery,“ dodal. Původně Síkela usiloval o významnější portfolio v sektorech energetiky, obchodu, dopravy či vnitřním trhu. Podle zdrojů ČTK byly Česku nejprve nabízeny mnohem slabší oblasti a český premiér Petr Fiala následně absolvoval několik vyjednávání s von der Leyenovou.
Every member of my team will bring in their own experience and perspectives on Europe.
Together, we will be one team, working towards one common goal.
To make Europe stronger. https://t.co/xIvDNv4C7t
Podle Fialy je přidělené portfolio pro Česko úspěchem. „Jeho portfolio bude i příležitostí pro naše firmy s ohledem na jejich investice ve světě nebo při zajišťovaní dodavatelských řetězců. Chtěli jsme silné ekonomické portfolio, a to jsme i dostali, je to dobrá zpráva pro Česko,“ konstatoval na síti X. Jednotliví eurokomisaři však mají za úkol hájit zájmy Evropské unie, ne svých domovských států. Přínos pro české firmy je tak sporný.
Kritické hlasy zaznívají z tábora opozice. První místopředseda ANO Karel Havlíček uvedl, že Česko získalo nevýznamný sektor. „Výsledkem vyjednávání o silném portfoliu je neviditelný komisariát zaměřený na prosazování unijních hodnot a spolupráci s rozvojovými zeměmi. Zatímco rebelové v EU Slováci získávají prestižní obchod. Svědčí to o jediném. Navzdory servilní politice vůči Bruselu v něm hrajeme třetí housle,“ uvedl.
Jak poznamenal Havlíček, pro Slovensko je přidělené portfolio výhrou. Eurokomisařem pro obchod a ekonomickou bezpečnost bude Maroš Šefčovič, který dosud zastával post výkonného místopředsedy Evropské komise a eurokomisaře pro Green Deal, interinstitucionální vztahy a strategický výhled. Pro zkušeného politika půjde už o páté volební období v Komisi.
Sestavování komise bylo dramatické do poslední chvíle, v pondělí svou kandidaturu stáhl Thierry Breton. Von der Leyenová předtím požádala Francii o jiného kandidáta. Breton se podle zákulisních informací s šéfkou Evropské komise příliš nemusel.
Složitá cesta eurokomisařů
Schvalování kandidátů je poměrně komplikované a časově náročné. Nejprve je musí posvětit Rada EU posílenou kvalifikovanou většinou (souhlas minimálně 20 z 27 členských zemí). Seznam včetně přidělených portfolií posléze putuje do Evropského parlamentu spolu s prohlášením potenciálních eurokomisařů o jejich finanční minulosti. Materiály musí přezkoumat europarlamentní výbor pro právní záležitosti (JURI). Členové výboru si mohou některé kandidáty předvolat na separátní slyšení kvůli nesrovnalostem.
Následuje takzvané grilování před parlamentním výborem odpovědným za jejich portfolio, který posoudí, zda jsou pro danou funkci způsobilí. Začít by mohlo 30. září, případně 14. října. Kandidáti mohou bez problémů, pravidlem však je, že alespoň hrstka kandidátů požadavkům nevyhovuje. Z nominačního procesu v takovém případě dobrovolně odstoupí, členská země za ně musí nominovat náhradníka, který znovu prochází celým výše uvedeným kolečkem.
Po schválení všech 26 kandidátů na eurokomisaře musí být spolu s nově zvoleným předsedou a vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku schváleni v jediném hlasování o udělení souhlasu Evropského parlamentu. Ten tedy hlasuje o složení Komise jako celku a už neřeší jednotlivé kandidáty. Pravděpodobný termín schválení je podle aktuálního rozvrhu na druhém říjnovém plenárním zasedání, které se koná od 21. do 24. října.
Složení nové Evropské komiseUrsula von der Leyenová (65; Německo) - předsedkyně EK Raffaele Fitto (55; Itálie) - výkonný místopředseda EK pro reformy a soudržnost Kaja Kallasová (47; Estonsko) - výkonná místopředsedkyně EK a Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Roxana Minzatuová (44; Rumunsko) - výkonná místopředsedkyně EK pro obyvatelstvo a dovednosti Teresa Riberaová (55; Španělsko) - výkonná místopředsedkyně EK pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Stéphane Séjourné (39; Francie) - výkonný místopředseda EK pro prosperitu a průmyslovou strategii Henna Virkkunenová (52; Finsko) - výkonná místopředsedkyně EK pro technologie, bezpečnost a demokracii Maria Luís Albuquerqueová (57; Portugalsko) - komisařka pro finanční služby Magnus Brunner (52; Rakousko) - komisař pro migraci a vnitřní věci Valdis Dombrovskis (53; Lotyšsko) - komisař pro hospodářství a produktivitu Christophe Hansen (42; Lucembursko) - komisař pro zemědělství a potravinářství Wopke Hoekstra (48; Nizozemsko) - komisař pro klima a čisté hospodářství Dan Jörgensen (49; Dánsko) - komisař pro energetiku a bydlení Kostas Kadis (57; Kypr) - komisař pro rybolov a oceány Marta Kosová (59; Slovinsko) - komisařka pro rozšíření Andrius Kubilius (67; Litva) - komisař pro obranu a vesmír Hadja Lahbibová (54; Belgie) - komisařka pro krizové řízení Michael McGrath (48; Irsko) - komisař pro demokracii, spravedlnost a právní stát Glenn Micallef (35; Malta) - komisař pro mezigenerační rovnost, kulturu, mládež a sport Jessika Roswallová (51; Švédsko) - komisařka pro životní prostředí a oběhové hospodářství Piotr Serafin (50; Polsko) - komisař pro rozpočet a veřejnou správu Jozef Síkela (57; ČR) - komisař pro mezinárodní partnerství Maroš Šefčovič (58; Slovensko) - komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Dubravka Šuicaová (67; Chorvatsko) - komisařka pro Středomoří Olivér Várhelyi (52; Maďarsko) - komisař pro zdraví a pro zvířata Apostolos Tzitzikostas (46; Řecko) - komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Ekaterina Zacharievová (49; Bulharsko) - komisařka pro výzkum a inovace |
