Volby vyhrálo Matovičovo hnutí. Na Slovensku skončila vláda zla, řekl Kiska

  • 2174
Slovensko míří k výrazné politické změně. Vítězství slaví opoziční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče. Sečteny již byly všechny hlasy, OLaNO získalo 25,02 procenta hlasů. V televizi Markíza již Matovič řekl, že doufá v rychlou dohodu, s druhým Směrem koaliční jednání nepovede.

„Vítěz je jasný,“ prohlásil Pellegrini po sečtení hlasů z více než poloviny volebních místností. Směr-SD, který dlouhá léta dominoval slovenské politice, podle Pellegriniho pravděpodobně odejde do opozice.

V reakci na odhady výsledků voleb také uvedl, že na nejbližším sněmu Směru nabídne svou stranickou funkci.

Vyhrálo OLaNO s 25,02 procenty hlasů, druhý je Směr s 18,29 procenty. Na třetí příčce je opoziční strana Jsme rodina. S přízní 8,24 procenta voličů předstihla krajně pravicovou stranu Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) s podporou 7,97 procenta voličů; to prakticky odpovídá překvapivému výsledku LSNS z roku 2016.

Do parlamentu se dostanou i strany Svoboda a solidarita (SaS, 6,22 procenta) a Za lidi exprezidenta Kisky (5,77 procenta).

Výsledky slovenských parlamentních voleb podle HNonline

Překvapivě – oproti průzkumům i povolebním odhadům – zůstává těsně pod volebním prahem koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu. Z Progresivního Slovenska rovněž vzešla nynější prezidentka Zuzana Čaputová. Práh je u koalic sedmiprocentní, PS/Spolu má 6,96 procenta.

Matovič v reakci na odhady výsledků hlasování televizi Markíza nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. „Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště,“ řekl Matovič. 

Později dodal, že pokud má koalice prosadit reformy, jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve 150členné Národní radě ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů. „Slibuji, že se spolu s partnery z demokratické opozice pokusíme vytvořit tu nejlepší vládu, jakou jsme kdy měli,“ řekl v prvním povolebním projevu.

Jednání se Směrem Matovič vyloučil

Po oznámení výsledků Matovič dále vyloučil, že by o případné koalici jednal se stranou Směr, která se umístila jako druhá. „Deset let bojuji proti straně, která vydala klíčové instituce země nitranské mafii. Se Směrem určitě nebudu vyjednávat,“ řekl po oznámení výsledků předseda OLaNO Matovič. Dodal, že chce po  volbách rychlou dohodu o vytvoření nové vlády.

Vyjednávat o koalici hodlá se třemi dalšími stranami, které spolu s OLaNO vymezovaly vůči Směru.

Šéfové stran Svoboda a solidarita, Jsme rodina a Za lidi v debatě potvrdili zájem na jednání s Matovičem. Tyto strany spolu s protestní formací OLaNO podle předběžných výsledků obsadí ve 150členné sněmovně více než tři pětiny křesel, měly by tak dostatek hlasů i na změnu ústavy.

OLaNO vsadilo v předvolební kampani na téma boje proti korupci, zdůraznění potřeby politické změny a snažilo se oslovit nevoliče i sympatizanty jiných stran, jež jsou nespojeni s poměry v zemi.

Exprezident a lídr strany Za lidi Andrej Kiska za hlavní výsledek voleb označil skutečnost, že demokratická opozice bude moci sestavit novou slovenskou vládu. „Na Slovensku skončila vláda zla. Igore, blahopřejeme a držíme palce,“ vzkázal Kiska do Trnavy vítězi voleb Igoru Matovičovi. Kiska se zdržel vyjádření ohledně případného zastoupení v nové vládě. „To je otázka ne na nás, ale na Igora.“

Zhruba 4,4 milionu oprávněných voličů si mohlo vybrat z více než dvou desítek stran, hnutí a koalic. Zatímco popularita Směru-SD dlouhodobě klesala, obliba OLaNO v posledních týdnech výrazně stoupla. Postupně snižovalo náskok Směru-SD a v posledním průzkumu volebních preferencí se hnutí stalo nejsilnější stranou.

Ficův Směr byl u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006. V předchozích volbách v roce 2016 Směr-SD dostal 28,28 procenta a o čtyři roky dříve rekordních 44,4 procenta hlasů.

Volební účast dosáhla 65,8 procenta. Před čtyřmi roky přitom dosáhla pouhých 59,8 procent.

Průběh voleb poznamenalo úmrtí členky místní volební komise ve Velkém Krtíši a jednoho voliče přímo ve volební místnosti v Banské Bystrici. Kvůli tomu tam hlasování bylo prodlouženo, což znamenalo posunutí oficiálního závěru voleb i moratoria. Odhady výsledků hlasování tak mohly být zveřejněny nejdříve ve 23 hodin.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video