Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSlovensko polarizuje hned několik klíčových témat. Dvěma nejvýznamnějšími jsou energetická krize a válka na Ukrajině. „Od začátku války mají vládní strany jednoznačný postoj. Stojí na straně Ukrajiny a působí v souladu se svými závazky v EU a NATO,“ říká politolog.
Z Fica se stal proruský politik
„Jednoznačně proti této linii vystupuje SMER Roberta Fica, který je proti tomu, abychom dodávali zbraně Ukrajině a de facto přešel na proruské pozice. Dodávkami zbraní podle něj prodlužujeme celý konflikt,“ pokračuje Mesežnikov.
Ficovy postoje jsou motivované ne příliš jednoznačným postojem slovenské veřejnosti k ruské invazi. „Podle eurobarometru významná část Slováků podporuje Ukrajinu, ale s tímto postojem souhlasí méně než padesát procent lidí. Slovensku v tomto ohledu patří v Evropě jedno z posledních míst.“
Ale mnohem větší vliv na výsledek voleb bude mít podle něj to, jak stát zvládne energetickou krizi. Lidé pocítili vysoké výdaje na zvýšených zálohách. Státní kompenzace sice podle politologa provázely organizační problémy, ale vláda nakonec občanům i firmám pomůže.
„Vláda vyčlenila čtyři miliardy eur na vykrytí zvýšení nákladů na energie. Je to samozřejmě odstupňované. Něco se už podnikatelům vyplatilo ve druhé polovině minulého roku, teď se peníze začnou vyplácet dodavatelům tak, aby nenavyšovali ceny nadměrným způsobem.“
Čtvrtině Slováků hrozí chudoba
„Nicméně podle dostupných statistik je i tak čtvrtina slovenských domácností ohrožena energetickou chudobou. A právě mezi těmito lidmi je nejvíce potenciálních voličů protivládních stran, a to může v případě, že se situace nezlepší, zvýšit šance Roberta Fica.“
Grigorij Mesežnikov následně divákům Rozstřelu nastínil, jak vypadá podle průzkumů veřejného mínění podpora jednotlivých politických subjektů. Dvěma nejsilnějšími formacemi jsou opoziční sociálnědemokratické strany.
Jsou to HLAS expremiéra Petera Pellegriniho a SMER expremiéra Roberta Fica. Jejich podpora se pohybuje od 14 do 18 procent a není jasné, která z těchto stran by se umístila ve volbách na prvním či druhém místě.
Roste zároveň podpora mimoparlamentní strany Progresívne Slovensko, kterou už podporuje více než deset procent voličů. Následuje libertariánská partaj SaS, jež svým odchodem z vládní koalice, kterou zapříčinily neshody s bývalým premiérem Igorem Matovičem, způsobila vládní krizi, vedoucí k předčasným volbám.
Klíčový bude expremiér Pellegrini
Do jednokomorového parlamentu by se ještě dostalo Matovičovo hnutí OĽANO, radikálně nacionalistická Republika, konzervativní hnutí Sme rodina a také Křesťanskodemokratické hnutí.
Podle politologa jsou otevřené různé možnosti koaliční spolupráce po předčasných volbách. Bude záležet na tom, kolik procent nakonec jednotlivé strany získají. Na první pohled by se mohlo zdát, že by mohla přicházet do úvahy například spolupráce obou sociálnědemokratických subjektů.
„SMER opakovaně vyzývá ke spolupráci Petera Pellegriniho. Naznačuje, že by to bylo nejlepší spojenectví, ale Peter Pellegrini je dost opatrný. Pokouší se od Roberta Fica odlišit. SMER je totiž vnímaný jako jeden z největších slovenských problémů,“ konstatuje Grigorij Mesežnikov.
Podle politologa má SMER výrazně zdiskreditovanou korupční minulost. „Navíc se v tuto chvíli posouvá pomalu do roviny protisystémového subjektu a odmítá de facto prozápadní směřování slovenské zahraniční politiky.“
Promluví do voleb prezidentka?
Podle politologa je možná také spolupráce prozápadních stran pravého středu s Peterem Pellegrinim. To ale naráží na to, ze s jeho stranou HLAS prozatím odmítá spolupracovat Progresívne Slovensko, liberálně centristické hnutí, které mělo v minulosti blízko k Zuzaně Čaputové.
Jednou z možných variant je ale také vznik koalice strany SMER s extrémními pravicovými subjekty, které by se mohlo účastnit konzervativní hnutí Sme rodina.
A může podle politologa výsledek voleb nějak zásadně ovlivnit Zuzana Čaputová? „Prezidentka do voleb určitě nezasáhne jako představitelka nějakého politického proudu. Ona úzkostlivě dodržuje svou nadstranickou pozici. Nikdy nedává najevo své stranické preference.“
„Zajímavou otázkou je to, zda ona sama bude kandidovat na post prezidentky v roce 2024. Myslím si, že do poloviny letošního roku by se měla definitivně rozhodnout. Ale vzhledem k tomu, že je stále jednou z nejdůvěryhodnějších političek a ústavních činitelů na Slovensku, tak by podle mě mohla nakonec podruhé kandidovat,“ myslí si politolog.
„Přispěla k tomu, že má Slovensko jasně stanovený kompas v zahraniční politice. V případě, že by kandidovala, mohla by mít reálnou šanci uspět. A mohla by přispět k jasnému prozápadnímu ukotvení Slovenska,“ uzavírá v Rozstřelu Grigorij Mesežnikov.
