Výhrady vůči předloze dříve vyslovili například odborníci na ústavní právo Rady Evropy, jakož i právní experti na Slovensku. Fico označil schválené ústavní změny za nejlepší odpověď na rozpad západních společností, jež podle něj daly přednost progresivismu.
Schválená novela základního zákona vstoupí v platnost na začátku listopadu. Slovenský prezident nemá pravomoc vetovat ústavní zákony.
Ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity podle právníků i Fica zavede přednost slovenského práva před právem evropským a mezinárodním v kulturně-etických otázkách. Pro členy Evropské unie je ovšem evropské právo nadřazené tomu národnímu.
Rada Evropy varovala Slovensko před diskriminací na základě pohlaví |
Ve slovenské ústavě bude nově také zakotveno, že země uznává jen biologicky určené pohlaví muže a ženy. Vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Do ústavy se ze zákona o rodině přesunou ustanovení o osvojování dětí, která při adopcích zvýhodňují například manžele. Ústava bude doplněna také o článek, že země zaručuje rovnost mezi muži a ženami při odměňování za vykonanou práci.
Evropské právo je pro členy EU nadřazené
Takzvaná Benátská komise, což je poradní orgán Rady Evropy, v souvislosti s novelou ústavy ve středu varovala Slovensko před diskriminací na základě pohlaví. Výhrady vyjádřila i k návrhu o svrchovanosti země zejména v otázkách národní identity.
Slovenští právní experti, včetně bývalých soudců ústavního soudu, ve svém dřívějším stanovisku uvedli, že novela ústavy představuje riziko ohrožení demokratického zřízení na Slovensku. Podle nich také odporuje principu přednosti práva EU před tím slovenským, což se Slovensko vstupem do evropského bloku zavázalo dodržovat. Uvedli rovněž, že Maďarsko zavedení takzvané národní či ústavní identity do svého právního řádu využilo k útoku na občanskou společnost, Rusku zase taková změna umožnila odmítnout vykonat rozhodnutí mezinárodních soudů.
Fico ohlásil „hráz proti progresivismu“, opřel se do českých politiků |
„Tato změna bude mít nedozírné následky. Dnešek je dalším temným dnem pro Slovensko, které už čelí sérii eskalujících útoků na lidská práva a právní stát,“ uvedl v prohlášení po hlasování sněmovny ředitel nevládní organizace Amnesty International Slovensko Rado Sloboda.
Pomohly hlasy od Matoviče, ten mluví o zradě
Ústavní změny na Slovensku si vyžadují souhlas alespoň 90 z celkového počtu 150 poslanců. Tuto třípětinovou většinu vládní koalice nemá, spoléhala proto na podporu opozice. Tu slíbilo zejména Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které ale rovněž nebylo v názoru na podporu vládní novely ústavy jednotné. Opoziční KDH prosadilo přímo do ústavy například ustanovení o zákazu náhradního mateřství. Ani s podporou části poslanců KDH by ale ústavní změny nezískaly ve sněmovně potřebnou podporu.
Schválení předlohy s nejnižším potřebným počtem hlasů nakonec pomohli dva zákonodárci z opozičního Hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče, který dříve tvrdil, že jeho klub vládní předlohu nepodpoří. Matovič označil postup uvedených dvou kolegů za zradu. Podle očekávání pro vládní návrh novely ústavy nehlasoval jeden z vládních poslanců.
Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka netajil, že ho schválení ústavních změn překvapilo. „Pro mě je toto konec jakýchkoliv úvah o spolupráci s Hnutím Slovensko. Měsíce říkali, že se v zásadních věcech nehlasuje s mafií. Ublížili lidem na Slovensku, zpochybnili naše místo v Evropě a dali dar Robertu Ficovi. Ať nikdo neříká, že Igor Matovič je bojovník proti Ficovi nebo proti mafii,“ řekl novinářům po hlasování Šimečka, jehož liberální hnutí ústavní změny nepodpořilo. Podobně jako Šimečka se ohledně vztahu k Matovičovi vyjádřila i další liberální opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS).
Fico chce o rok odložit volby, obává se debaklu, tvrdí opozice |
PS mělo dosud rezervovaný vztah s Matovičovým konzervativním hnutím, které Šimečkova strana například nepřizvala ani k organizaci nedávných demonstrací proti nejnovějšímu konsolidačnímu balíčku vlády. Matovič, jenž podle svých kritiků jen stěží přijímá odlišné názory, má komplikované vztahy s některými opozičními kolegy už z doby jejich společného vládnutí. Spory mezi Matovičem a SaS vyústily v roce 2023 v konání předčasných parlamentních voleb, po kterých se Fico stal počtvrté premiérem. Podle průzkumů veřejného mínění by nyní nejpopulárnější hnutí PS dokázalo složit vládu s většinou ve sněmovně jen v případě, že by ji podpořily všechny opoziční strany včetně Matovičova hnutí.
Diskusi o změně základního zákona Fico spustil letos v lednu, a to v době mohutných protivládních občanských manifestací a krize ve vládní koalici.
