Nový zákon v parlamentu prosadili vládní poslanci, kteří předtím hlasováním rozhodli o předčasném ukončení rozpravy ve druhém a pak i ve třetím čtení. Předlohu, jež má vstoupit v platnost na začátku příštího roku, ještě posoudí prezident Peter Pellegrini. Ten už dříve kritizoval postup při schvalování návrhu, o kterém vláda jednala před více než dvěma týdny na mimořádné schůzi o víkendu.
Současná právní úprava se týká poskytování ochrany takzvaným whistleblowerům, kteří upozornili na korupci nebo jiné protiprávní jednání například na svém pracovišti. Vládní většina schválila, že nově budou muset úřady i žalobci poskytnutou ochranu přezkoumávat, a to i na žádost zaměstnavatele whistleblowera.
Naopak z předlohy vypadlo ustanovení, které mělo zúžit možnosti přiznání ochrany oznamovatelům protispolečenské činnosti. Tato změna má podle vládních poslanců zajistit, že nový zákon nebude v rozporu s unijními pravidly. Na nesoulad původního návrhu s právem EU upozorňoval slovenský generální prokurátor.
Slovenský ministr je v exekuci. Nechodil k soudu, zaplatí víc než svůj roční plat |
Nová instituce jako nástupce zrušeného úřadu by také měla převzít od ministerstva spravedlnosti kompetence v oblasti odškodňování obětí trestných činů.
Podle opozice se nicméně ochrana oznamovatelů sníží a nový zákon je jen mstou vlády vůči současnému úřadu. Opoziční poslanci poukázali také na skutečnost, že vládní většina předlohu prosadila na Mezinárodní den boje proti korupci. Po schválení předlohy se v jednacím sále ozval pískot a pokřiky „Ostuda“. Předsedající poté schůzi přerušil.
Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, jehož úřad nový zákon připravil, v minulosti bez souhlasu úřadu na ochranu oznamovatelů postavil mimo službu skupinu stíhaných elitních policistů kolem vyšetřovatele Jána Čurilly, kteří získali postavení whistleblowera. Za to podle tisku dostalo ministerstvo pokuty, kvůli kterým se s úřadem soudí. Vládní politici i Šutaj Eštok tvrdili, že právě v tomto případě byl systém ochrany zneužit.
Válka ve slovenské policii. Obviněný je i šéf tajné služby |
Schválený zákon stanoví, že ve funkcích skončí členové vedení nynějšího úřadu. Předsedu nové instituce bude na návrh vlády volit parlament, ve kterém se Ficův kabinet opírá o těsnou většinu. Dočasného šéfa nového úřadu na ochranu obětí trestných činů a oznamovatelů protispolečenské činnosti jmenuje předseda parlamentu z vládní strany Hlas-SD Richard Raši.
Nynější Ficova vláda už v minulosti prosadila změny zákonů, které jí umožnily vyměnit vedení některých institucí, včetně veřejnoprávní televize a rozhlasu. Zrušila také úřad speciální prokuratury nebo Národní kriminální agenturu (NAKA), která vyšetřovatele závažné trestné činy včetně korupce a často se zabývala i případy spojenými s okolím Ficovy strany Směr-SD.
