„Další útoky na civilní oblasti a kritickou infrastrukturu na ukrajinském a ruském území nezvyšují potenciál mírového procesu. Naopak, takováto eskalace omezuje prostor pro mírový dialog o tom, jak ukončit válku a dosáhnout trvalý a spravedlivý mír,“ uvedl Blanár.
Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Kyjev podniká odvetné údery, které podle něj směřují na ruskou vojenskou a ropnou infrastrukturu.
Nejmasivnější ruský útok na Zakarpatskou oblast, výbuchy hlásí i ze Lvova |
Před uvedeným prohlášením Blanára slovenská opozice kritizovala vládní politiky země, že se k nejnovějším ruským útokům nevyjádřili, a připomenula nedávnou schůzku slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Poukázala také na krok Maďarska, které ohlásilo předvolání ruského velvyslance v Budapešti právě kvůli náletu ruských dronů na Zakarpatí na západě Ukrajiny, kde žije také maďarská menšina.
Fico dlouhodobě kritizuje například protiruské sankce EU i kroky evropského bloku proti dovozu ruských energií. Ficova současná vláda po nástupu do úřadu v roce 2023 zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
Putin odvolal populárního gubernátora, oblast sužovanou útoky povede generál |
Slovenský prezident Peter Pellegrini po dronových útocích Ruska na ukrajinské cíle blízko slovenských hranic podle médií uvedl, že incident potvrzuje význam přípravy úprav slovenského práva.
Cílem má být umožnit armádě i za mírového stavu účinně zasahovat proti objektům, jež by mohly překročit slovenské hranice. Pellegrini o této změně příslušného zákona, kterou obhajovala také armáda, veřejně hovořil už dříve.
Opozice, jejíž hlasy ve sněmovně by byly potřebné ke schválení takové změny, iniciativu odmítla. Podle tisku slovenská armáda v době míru může jen asistovat jiným bezpečnostním složkám, ale nemůže sama převzít velení a vykonávat některé operace.
