Jednání a podpisu smlouvy se zúčastnil i slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok, který je spolu s Naďem na návštěvě v USA.
„Posílení obranné spolupráce s hlavním garantem naší bezpečnosti, zejména v době prohlubující se nejistoty a geopolitického napětí, je pro Slovenskou republiku přirozeným krokem. Navíc je třeba mít na paměti, že tak činíme jako poslední země na východní hranici EU a NATO,“ uvedl při té příležitosti Korčok.
Dohoda umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť v zemi, případně dalších dohodnutých zařízení a prostor. Bratislava by měla získat přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na jejich modernizaci. Smlouva by měla být platit po dobu deseti let.
Představitelé slovenské vlády uvedli, že dohoda neohrozí suverenitu země, jak dříve tvrdily opoziční strany, ale i slovenská generální prokuratura. Čaputová uzavření dohody podporuje.
„Bilaterální spolupráce mezi Slovenskem a Spojenými státy je dlouhodobě na vynikající úrovni. Obranná spolupráce s USA významně přispěla k úspěšné transformaci a modernizaci slovenských ozbrojených sil, speciálních vzdušných sil a sil pro speciální operace. Dnes dáváme této spolupráci odpovídající právní základ. Je výrazem našeho společného závazku jako spojenců v NATO k transatlantické bezpečnosti,“ uvedl Naď podle portálu Aktuality.sk.
Čaputová chtěla zmírnit strach z obranné dohody. Naletěla Ficovi, kritizují ji |
Slovenský ministr obrany také zdůraznil, že USA jsou pro Slovensko strategickým spojencem nejen od doby modernizace slovenských ozbrojených sil, ale také od vzniku samostatného Československa a začlenění země do NATO.
Přínosy dohody pro obě země vyzdvihl při slavnostním ceremoniálu i Blinken. Ohradil se také proti dezinformacím, které dohodu provázejí, a uvedl, že dokument je založený na vzájemné spolupráci a respektu, a reprezentuje zájmy obou vlád.
„Tato dohoda našim ozbrojeným silám usnadňuje koordinaci společného obranného úsilí, například provádění společných vojenských cvičení. To povede k pravidelnějším konzultacím mezi našimi zeměmi o hrozbách pro naše občany, mezinárodní mír a bezpečnost,“ prohlásil americký ministr zahraničí.
Opozice chce smlouvu zrušit
Slovenská opozice se před časem neúspěšně pokusila prosadit vyhlášení referenda kvůli dohodě. Předseda opoziční strany Směr-SD a bývalý premiér Robert Fico tvrdí, že kvůli ní Slovensko odevzdá letiště i vzdušný prostor cizí armádě a že jejím jediným účelem je přiblížit americká vojska k ruské hranici. Řekl, že pokud by se jeho strana dostala do příští vlády, smlouvu zruší.
Portál pravda.sk připomíná, že obavy části společnosti se Čaputová pokusila zmírnit závaznou interpretační doložkou, jež vyjasňuje možné nejasnosti. Uvádí se v ní, že USA na Slovensku nevytvoří vojenské základny, že přítomnost amerických vojáků na slovenském území bude nadále schvalovat vláda a parlament a že je zakázáno na Slovensku rozmisťovat jaderné, biologické nebo chemické zbraně.
Portál sme.sk podotknul, že americká strana svoji doložku nezveřejnila a není ani jasné, zda to vůbec udělá.
Petici za vypsání všelidového hlasování zahájil Směr-SD a několik občanských sdružení, v pětimilionové zemi by pro to bylo potřeba 350 tisíc podpisů.
Maďarsko odmítá pomoct spojencům
Letiště pro účely NATO má vyhrazené také Maďarsko, které ale odmítlo další pomoc spojencům. V současné situaci nepovažuje za účelné rozmisťovat na svém území další síly aliance.
Maďarský ministr obrany Tibor Benkö prohlásil, že situace kolem Ruska a Ukrajiny, kvůli které chce americký prezident Joe Biden poslat své vojáky do východní Evropy, nepředstavuje pro Maďarsko bezprostřední nebezpečí. Proto země nepotřebuje další síly NATO.
Maďarsko odmítlo posilování NATO v zemi, jak plánují Spojené státy |
Dodal také, že podle maďarské armády přesun ruských jednotek podél hranice s Ukrajinou nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo na Ukrajinu zaútočit.
Obavy z možné invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Rusko desetitisíce vojáků, v posledních týdnech vedly ke zvýšení napětí mezi Moskvou a Západem. USA a další země varovaly, že Rusko bude v případě napadení Ukrajiny čelit tvrdé reakci. NATO také oznámilo, že kvůli hrozbě ruské agrese vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy.
