Až 37 procent voličů, kteří v loňských parlamentních volbách volili Ficův Směr, už by si jej dnes znovu nevybralo. S odkazem na průzkum, který si objednala Univerzita Komenského v Bratislavě, to uvádí slovenský portál Sme. Z těchto „odpadlíků“ přešlo sedm procent ke straně Hlas-SD, vedené ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem, a šest procent ke krajně pravicové straně Republika. Té předsedá europoslanec Milan Uhrík.
Necelá pětina někdejších voličů Směru si však vůbec neumí vybrat anebo je rozhodnutá, že v příštích volbách už volit nebude. Vládní koalice v čele se Směrem nyní jedná o státním rozpočtu na příští rok, čelí masivnímu odchodu lékařů, v rámci konsolidačního balíčku zvyšuje daně a opakovaně vysvětluje kroky nepopulární ministryně kultury Martiny Šimkovičové. Kontroverze pravidelně vyvolávají i proruské výroky premiéra.
Pozvání s potěšením přijal. Fico pojede za Putinem na oslavy do Moskvy |
To vše vedlo k tomu, že za první rok vládnutí Směr přišel o téměř čtvrt milionu voličů a mezi zářím a říjnem klesl v průzkumech veřejného mínění o tři procentní body. Ztrátu ovšem částečně dohánějí noví voliči, kteří se ke Směru přesunuli ze Slovenské národní strany (SNS) či Hlasu. Zhruba 23procentní podporu, kterou měla Ficova strana v loňských volbách, tak má po mírném propadu z minulých měsíců zpět.
Podobně jako Směr je na tom i Hlas. Podle průzkumu až 18 procent voličů strany, již po odchodu ze Směru zakládal současný prezident Peter Pellegrini, nyní neví, koho by měli volit, případně jsou z nich nevoliči. Po nástupu Šutaje Eštoka se strana rétoricky i svými postoji přibližuje Směru, podotýká Sme.
„Ať si uvědomí, že nás potřebují.“ Spory ve vládě blokují slovenský parlament |
A nejmenší koaliční strana SNS je na hranici zvolitelnosti, což by prakticky znamenalo, že už by dnes Fico pravděpodobně nesestavil vládu. V průměru by nyní partaj volilo 3,8 procenta voličů. Od minulých voleb jí zůstalo jen 31 procent původních příznivců. Strana přitom ve slovenském politickém rybníčku už několik týdnů dělá největší vlny.
Kvůli sporům šéfa Národní koalice Rudolfa Huliaka s Dankem se trojice Huliakových poslanců osamostatnila a poslanecký klub SNS málem zanikl. Zachránil ho přesun poslance Směru Dušana Muňka k Dankovi. Nová opozice v čele s Huliakem v rozporu s původními sliby odmítá hlasovat pro vládní návrhy, pokud nebudou vyslyšeny její požadavky.
Ficova vláda částečně ruší škrty v růstu platu zdravotníků, krize nekončí |
Huliak podle slovenských médií žádá ministerstvo životního prostředí – to ministerstvo, které mu už při sestavování vlády upřela tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová, když jej odmítla jmenovat ministrem. Popírač klimatické krize, myslivec a lovec medvědů Huliak chce ve funkci nahradit Tomáše Tarabu, nominanta SNS.
Vláda to ovšem odmítla a naposledy trojici poslanců dala jasně najevo, že pokud se nevrátí do klubu SNS, žádné další jednání nebude. Ficova koalice se tak ve 150členném parlamentu opírá o těsnou většinu 76 hlasů. V posledních dnech však neměla ani tu. V úterý se například podařilo zahájit schůzi Národní rady až na druhý pokus. Koalice si za to zatleskala.
A hned ve středu na svou křehkou situaci doplatila znova. Hlasování o novele zákona o sportu, kterou Dankova SNS považuje za jednu ze svých priorit, zablokoval člen Hlasu Samuel Migaľ. Vzhledem k tomu, že se nedostavili ani opoziční poslanci včetně tří huliakovců, parlament nebyl při prvním pokusu usnášeníschopný.
Napodruhé pak Migal’ův chybějící hlas způsobil, že koalice pro Dankův zákon neměla dostatečnou podporu. Hlasování o dalších zákonech pak předčasně ukončili, píše Sme. Poslanec tvrdí, že SNS odmítla změny, které připravil k této, ale i dalším novelám týkajících se sportu. „Buď budeme jednat, nebo se budeme chovat jako malé děti,“ vzkázal ve středu poslanec kolegům ze SNS.
Ani ve čtvrtek se přitom koalici sportovní legislativu nepodařilo prosadit – Migal’ ji opět zablokoval. Koalice proto hlasování přesunula na příští týden. Zákon z oblasti gastronomického byznysu, který předložila SNS, zase ve čtvrtek prošel jen proto, že pro něj zvedla ruku i část opozice.
Problémy s rozpočtemSlovenský parlament ve čtvrtek začal jednat o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá zlepšení hospodaření státu. Země by však nadále měla vykázat vyšší schodek veřejných financí, než stanoví pravidla Evropské unie. Opozice předlohu předem kritizovala, na rizika upozornila také nezávislá rozpočtová rada. Podíl deficitu veřejných financí Slovenska na výkonu ekonomiky se v roce 2025 podle návrhu sníží na 4,72 procenta z letos původně plánovaných téměř šesti procent. Podle unijních pravidel by veřejný deficit neměl v přepočtu překročit tři procenta hrubého domácího produktu. „Hlavní charakteristikou rozpočtu je promítnutí nevyhnutelné konsolidace veřejných financí s cílem stabilizovat dluh. Vláda realizuje už druhou konsolidaci,“ řekl ve sněmovně ministr financí Ladislav Kamenický. „Slovensko je jedinou zemí eurozóny, která konsoliduje a současně zvyšuje výdaje rozpočtu. Takový ‚konsolidační‘ rozpočet způsobí výrazné zpomalení ekonomiky a vysokou inflaci, což uškodí všem,“ uvedl v rozpravě poslanec opoziční strany Svoboda a Solidarita Marián Viskupič. Parlament schválil další změny v konsolidačním balíčku. Nová daň z finančních transakcí, která zatíží hlavně odchozí platby z bankovních účtů právnických osob, se nakonec nebude vztahovat například ani na některé transakce prováděné slovenskou centrální bankou a nevládními organizacemi vykonávající veřejně prospěšné aktivity. Nezávislá rozpočtová rada uvedla, že země příští rok může dosáhnout plánovaného schodku veřejných financí jen v případě, že vláda nepoužije rozpočtové rezervy na nové výdaje. Připravované změny v návrhu rozpočtu však počítají právě s částečným snížením plánované rezervy, a to i kvůli změnám při úpravě platů zdravotnického personálu. Návrh státního rozpočtu Slovenska na rok 2025 vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,2 procenta, s výraznějším zrychlením inflace a s poklesem tempa růstu reálných mezd. |
