Dnes už slavný moment, kdy se v březnu po odevzdání své demise prezidentovi Andreji Kiskovi téměř pobaveně ušklíbne, by si nyní expremiér podle svých vlastních slov odpustil. „Dal jsem najevo, že to není žádný útěk z bojiště a že chci v politice dál působit,“ vysvětloval své gesto Robert Fico v rozhovoru pro televizi TA3, v jednom z mála, které od té doby novinářům poskytl.
„Mým zájmem bylo stabilizovat politickou situaci a neumožnit prezidentu Kiskovi sestavit úřednickou vládu, na čemž měl eminentní zájem,“ dodal Fico. Zatímco o tom druhém lze pochybovat – Kiska úřednickou vládu, kdyby chtěl, sestavit po Ficově demisi mohl a nikdo a nic by mu v tom nezabránilo – stabilizovat politickou situaci se Ficovi skutečně podařilo.
Obří protivládní protesty jsou minulost, vládní koalice má stabilní, byť početně nijak velkou většinu ve Slovenské národní radě, koalici se daří schvalovat, co si naplánuje. A také nový mocenský tandem premiéra a místopředsedy Směru Petera Pellegriniho a Fica, jako jeho stranického nadřízeného, funguje alespoň navenek bez větších problémů. Fico, který jako stranický vůdce mohl odhodit salonní rukavičky, se rychle vžil do role „zlého policajta“. Mnohem diplomatičtěji a submisivněji založenému Pellegrinimu naopak vyhovuje role toho hodnějšího policisty.
To, co je ale asi nejpodstatnější, je skutečnost, že se podařilo Ficovi a Pellegrinimu nad hranicí 20 procent hlasů zastavit pád stranických preferencí a udržet Směr jako nejsilnější stranu na slovenské politické scéně. Podle nejnovějšího průzkumu z minulého týdne by Směr dnes volilo 21,7 procenta voličů, zatímco nejsilnější opoziční stranu Svoboda a Solidarita 12,4 procenta Slováků, což je tedy téměř poloviční počet voličů, než má Směr.
Pro Ficovu stranu je to nejvíce od březnové vládní krize, jež vznikla po stále neobjasněné vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Vraždě, po níž následovala vlna spekulací o vazbách vlády a osobně premiéra Fica na organizovaný zločin, konkrétně italskou mafii působící na východním Slovensku.
Fakta: Směr stále jasně vede● Strana Směr zastavila pokles preferencí a podle nejnovějšího průzkumu agentury Focus by ji volilo už téměř 22 procent, zatímco nejsilnější opoziční stranu Svoboda a Solidarita přes 12 procent voličů. ● Kotlebova extrémně pravicová Lidová strana by získala téměř deset procent a antisystémové populisty ze Sme rodina by volilo 8 procent voličů. ● Vládní strany –Směr, Slovenská národní strana a Most-Híd – by ale nezískaly většinu mandátů. To ovšem ani opozice bez extremistů. |
Fica premiérský post stála jeho osobní sekretářka Mária Trošková. Ta před nástupem na Úřad vlády žila s Italem Antoninem Vadalou, který žije na východě Slovenska a italskou policií je obviněn z organizování pašování kokainu. Na toto propojení poukazoval i poslední článek zavražděného Jána Kuciaka, který byl zveřejněn po jeho vraždě.
Zatímco Trošková už dala výpověď a zmizela veřejnosti z očí a Vadala byl vydán ze Slovenska do Itálie do rukou tamní prokuratury, Fico dál zůstává hlavní postavou slovenské politické scény. A je otázka, zda se na ní najde někdo, kdo je schopný ho porazit.
V řadách dnešní opozice zřejmě ne. Zvláště když Fico, a to i díky dobré ekonomické situaci Slovenska, si mohl začít kupovat voliče štědrými sociálními programy. Zatímco v minulosti takto zafungovaly vlaky pro důchodce a studenty zdarma či dotované lyžařské zájezdy, teď šéf Směru vytáhl bezplatné školní obědy nebo zvýšení „vánočního příspěvku pro důchodce“ do takové výše, že to bude už fakticky třináctá penze.
Hlavní soupeř Kiska
Přesto má Fico jednoho soupeře, který ho už jednou (v prezidentské volbě) porazil a o němž se spekuluje jako o jeho hlavním protivníkovi v parlamentních volbách. A tím je prezident Andrej Kiska, který se už sice nechystá příští rok ve volbách hlavy státu znovu kandidovat, ale chce se účastnit politického života.
Ve středu ve své zprávě o stavu Slovenska nenechal Kiska na vládnoucí koalici nit suchou. „Gauneři prosperující z kontaktů na veřejnou moc jsou produktem světa, který vrcholní političtí představitelé léta nechali růst a roztahovat se po Slovensku. Světa, z něhož profitovali a opírali o něj vlastní moc. Až se vymkl kontrole a nyní je drží v hrsti,“ hřímal Kiska.
Fico to komentoval slovy, že to nebyl projev prezidenta, ale opozičního politika, a že Kiska zneužil svoji funkci. Od expremiéra, cítícího, že Kiska, kdyby se rozhodl vstoupit do stranické parlamentní politiky, by ho zřejmě jako jediný mohl porazit, to byl jen jeden z mnoha útočných komentářů vůči prezidentovi za poslední týdny. A to přesto, že Kiska žádné konkrétní budoucí politické angažmá ještě neoznámil.
