Vědec a zakladatel strany SaS Robert Mistrík chce kandidovat na slovenského...

Vědec a zakladatel strany SaS Robert Mistrík chce kandidovat na slovenského prezidenta. (31. května 2018) | foto: Profimedia.cz

Kandidát na slovenského prezidenta Mistrík odstoupil, podpořil Čaputovou

  • 78
Jeden z favoritů nadcházejících přímých prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Zároveň podpořil jinou kandidátku, Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita podle posledních průzkumů veřejného mínění roste.

Mistrík i Čaputová se už dříve vymezili vůči nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která před volbou hlavy státu podporuje Maroše Šefčoviče. Místopředseda Evropské komise Šefčovič je podle dosavadních sondáží nejpopulárnějším ze všech uchazečů.  Nejnovější průzkum ale favorizuje Čaputovou, kterou v kandidatuře podpořil i úřadující prezident Andrej Kiska.

Kandidáti na slovenského prezidenta: diplomat, vědec a radikálové

„Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok,“ oznámil v úterý Mistrík po boku Čaputové na tiskové konferenci, na které ohlásil odstoupení z voleb. Dodal, že dosud nezveřejněné výsledky sondáží potvrdily náskok Čaputové.

Díky za podporu, je výjimečná

„Děkuji za projev velkorysosti, který ve slovenské politice není vůbec běžný. Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní,“ uvedla v reakci Čaputová. 

Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) po Mistríkově oznámení zveřejnil výsledky sondáže agentury Median, podle kterých se Čaputová dostala na první místo popularity prezidentských kandidátů s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta) a Mistríkem (15 procent). Vypracování průzkumu agentuře zadal RTVS.

Prezident Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, také podpořil Čaputovou. „Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení Kiska.

Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Dříve se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství homosexuálů. Pětačtyřicetiletá Čaputová je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresivní Slovensko. Jako právnička a občanská aktivistka se v minulosti dostala do povědomí veřejnosti dlouholetým a úspěšným bojem proti projektu nové skládky odpadů v Pezinoku u Bratislavy.

Mistrík a Čaputová byli mezi voliči skoro stejně oblíbení

Podle většiny dřívějších průzkumů skončil Mistrík v žebříčku popularity kandidátů na druhém místě před třetí Čaputovou, která ale Mistríkův náskok postupně ztenčovala. Za Mistríkem stála nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita, která po jeho oznámení o odstoupení z voleb v tiskové zprávě vyjádřila podporu Čaputové. Podobně reagoval i šéf druhé nejsilnější opoziční strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič. 

První kolo voleb hlavy státu na Slovensku se uskuteční 16. března. O dva týdny později je naplánováno rozhodující druhé kolo voleb, do kterého by se po odstoupení Mistríka mohli dostat Šefčovič a Čaputová.

Podruhé už kandidovat nebudu, oznámil Kiska. Chce se věnovat rodině

Slovensko od vzniku státu v roce 1993 nemělo v čele státu ženu. V roce 2009 v rozhodujícím druhém kole prezidentských neuspěla socioložka a pozdější premiérka Iveta Radičová proti úřadující hlavě státu Ivanu Gašparovičovi, který obhájil mandát na další pětileté období. Gašparoviče tehdy podporoval i Směr-SD.

Mistrík není prvním z původně patnácti kandidátů na funkci hlavy státu, který odstoupil z voleb. Minulý týden tak učinil šéf neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, který však měl jen nízkou podporu voličů. Menyhárt současně podpořil v prezidentské kandidatuře Mistríka. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video