Slovenský premiér Peter Pellegrini.

Slovenský premiér Peter Pellegrini. | foto: Reuters

Mečiarovských pokusů se nebojíme, řekl Kiska vládě. Ta náhle mění pravidla

  • 57
Slovenští poslanci ve čtvrtek narychlo schválili zákon, který omezí financování politických stran. Pouhých osm měsíců před volbami ho představila vláda a podle opozice tím chce hodit klacky pod nohy novým stranám. Třeba hnutí Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Ten vládě vzkázal, že se jejích mečiarovských pokusů nebojí.

Slovenští poslanci zákon schválili extrémně rychle. Od chvíle, kdy ho koalice poprvé představila, totiž podle HNonline.sk uplynul pouhý den. Příslušný výbor o něm údajně nejednal ani deset minut a na půdě parlamentu se o něm nediskutovalo. Týkat se přitom bude už nadcházejících voleb zkraje příštího roku. 

Kromě vládních poslanců pro něj zvedli ruku i členové strany Jsme rodina Borise Kollára a Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby.

Nový zákon ruší takzvané třetí strany, které nyní na kampaň mohou přispívat. Obvykle jsou jimi sympatizanti politických stran nebo kandidátů. V současnosti mohou na kampaň poslat až 100 tisíc eur (2,5 milionu korun). Podle deníku SME třetí strany využila nová prezidentka Zuzana Čaputová i její prezidentský rival Maroš Šefčovič.

Samotné strany nadále budou mít limit na kampaň před volbami do sněmovny ve výši tří milionů eur (76,5 milionu korun). Nově pak budou moci během čtyřletého volebního období přijmout dary, půjčky a členské příspěvky dohromady v maximální výši 3,5 milionu eur (89 milionů korun). A to pod hrozbou svého zániku. Jeden člen strany zase bude moci ročně přispět straně ve formě členského příspěvku částkou nejvýše 10 tisíc eur (255 tisíc korun). 

„Z politiky se dnes pro mnohé stal byznys a marketingová soutěž. Se stranami, které mohou od sponzorů získat desítky milionů eur, není možné soutěžit prostřednictvím programu,“ avizoval v sobotu předseda koaliční Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko nový zákon.

Lex Kiska a vládnutí ve stylu Mečiara, míní opozice

Opozice však v nařízení vidí jasnou snahu znevýhodnit malé a nově založené politické strany. Dotkne se třeba Progresivního Slovenska či hnutí Spolu. Ondrej Dostál ze strany Svoboda a solidarita (SaS) ho pak rovnou nazval Lex Kiska. 

Právě slovenský exprezident Andrej Kiska totiž minulý týden oficiálně představil svou novou stranu Za lidi a oznámil vstup do parlamentní politiky. „Nevidím žádný jiný účel než zabránit Andreji Kiskovi, aby zaplatil členský poplatek vyšší než 10 tisíc eur,“ uvedl Dostál. 

Strany, které v posledních volbách získaly alespoň tři procenta hlasů, dostávají také peníze od státu. Tento příspěvek se však do zmíněného limitu nebude počítat. Nejúspěšnější strany ve volbách inkasují od státu i miliony eur, srovnatelně s limitem, který zákon zavádí. Podle opozice navíc neřeší problémy, které přinesly volební trendy posledních let – třeba mnoho malých peněžních darů od občanů. 

„SNS a její koaliční partneři dnes potvrdili, že namísto souboje idejí a programu chtějí vést volební souboj náhlými změnami pravidel volební soutěže. Je to praktika vlastní spíš nedemokratickým zemím než členským státům Unie. Důvěru, kterou jsme u voličů postupně získali, způsobila jedině touha lidí po změně stylu vládnutí. A i tento zákon je příkladem toho, že to současní vládní politici nedokážou pochopit,“ uvedlo Progresivní Slovensko.

Exprezident Kiska představil novou stranu, pojmenoval ji Za lidi

Prezidentka Čaputová na svém Facebooku uvedla, že se k novele zákona vyjádří „až po důkladném zvážení všech právních aspektů a dopadů na férovou politickou soutěž“. 

„Chci však připomenout, že se takové závažné legislativní změny nepřijímají ve zkráceném legislativním jednání, bez možnosti připomínek, a obzvlášť ne tak krátce před volbami,“ upozornila.

Samotný Kiska ještě před schválením předlohy uvedl, že koalice mění pravidla politické soutěže s cílem ztížit předvolební klání, a postup přirovnal k praktikám někdejšího autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara. Podotkl, že „není žádný důvod, aby se úprava politické soutěže měnila na poslední chvíli, bez odborné diskuze, a to v průběhu čtyřiadvaceti hodin“.

„Když jsem byl prezident, zkusili mě vydírat, abych jmenoval (expremiéra Roberta) Fica na Ústavní soud. Snažili se mě zastrašit, vyhrožují mi trestním stíháním, jen abych odešel z politiky. Strach z naší strany Za lidi však žene Fica, Danka a (Bélu) Bugára ke stejným praktikám, jaké používal Mečiar. Chci však jasně říct: Nebál jsem se vás v prezidentském paláci a nebojím se vás ani nyní. Jakákoli pravidla nastavíte, my je dodržíme a porazíme vás ve volbách,“ vzkázal Kiska na Facebooku strany.

Podle průzkumu by Kiska dostal přes 5 procent

Kiska svůj záměr založit novou stranu oznámil už počátkem dubna, až do minulého pondělí však tajil její název. Nyní by ji podle nejnovějšího průzkumu agentury Focus volilo 5,2 procenta Slováků, což by stačilo na to, aby se do parlamentu dostala.

Nejsilnější stranou v průzkumu zůstává vládní Směr-sociální demokracie, stranu by v červnu volilo 20 procent lidí. Po ní s 16 procenty následuje koalice stran Progresivní Slovensko, ze které vzešla prezidentka Čaputová, a loni v lednu založené partaje Spolu. Tu vede politik Miroslav Beblavý, který už působil u křesťanských demokratů a konzervativců.

Čaputová se dostala do sporu s Ficem, neshodnou se na ústavním soudu

Když agentura dělala stejný průzkum začátkem měsíce, ptala se na „stranu Andreje Kisky“. Tehdy se k ní přihlásilo 6 procent oslovených voličů. A podle srovnávacího průzkumu, do kterého Focus Kiskovu stranu nezahrnul, to vypadá, že ji jsou ochotní volit i fanoušci koalice PS/Spolu. Kiska jí totiž v průzkumu ubral dvě procenta.

A podle Denníku N, který průzkum zveřejnil, bere exprezidentova strana i ostatním opozičním stranám. Pokud by se nyní konaly volby, ztratila by také vládnoucí koalice, která už by většinu nesložila. S tím by ovšem měly problém i spřízněné opoziční strany.

Vize své nové strany představil Kiska 17. června:

17. června 2019

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video