Nejvyšší soud se rozhodováním o tom, kdo má být žalovanou stranou ohledně nároků vůči někdejší StB, zabýval v jiném než Babišově případu. Velký senát Nejvyššího soudu rozhodl, že nižší soudy postupovaly správně, když určily, že žalovanou stranou nemá být ÚPN, který na Slovensku archivní svazky po StB spravuje, ale ministerstvo vnitra.
Podle mluvčí soudu Važanové je nicméně soudní senát, který bude rozhodovat o dovolání Babiše, vázán rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu. Babiš loni podal dovolání proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu, který zamítl jeho žalobu kvůli evidenci u StB.
Také tento soud však uvedl, že žalovaným neměl být ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Soud se nezabýval samotnou oprávněností evidence Babiše jako agenta v dokumentech StB. Předseda českého hnutí ANO dlouhodobě trvá na tom, že nikdy s StB nespolupracoval a že byl evidován bez svého vědomí.
Slovenský soud zamítl Babišovu žalobu ohledně jeho evidence u StB |
Archivní dokumenty uvádějí, že se Babiš v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten však během projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval ÚPN. Slovenský ústavní soud však před zhruba šesti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
Ve verdiktu z roku 2017 pak zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové. V roce 2019 nakonec Ústavní soud zrušil ještě další verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly. Příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.
6. června 2018 |
