Benešovy dekrety po druhé světové válce omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny v Československu. Na základě těchto dekretů proběhly i odsuny sudetských Němců a Maďarů. Součástí právního řádu jsou dodnes nejen v Česku, ale i na Slovensku. A právě tam parlament v prosinci schválil novelu, podle níž má hrozit půlroční vězení každému, kdo je zpochybní.
Zavedl se k tomu nový trestný čin s názvem Popírání mírového uspořádání po druhé světové válce, což opozice včetně neparlamentní strany Maďarská aliance označila za útok na maďarskou menšinu. Byla to však opozice, kdo celý rozruch kolem tématu vyvolal. A to když se nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko (PS) na podzim najednou začala zajímat o potenciální nové voliče z řad slovenských Maďarů na jihu země.
V rámci své iniciativy zlepšit těmto občanům život tehdy vyzvala vládu, aby změnila současný systém „kolektivní viny“. „Jsme proti tomu, aby se i dnes na základě Benešových dekretů někomu vyvlastňoval majetek,“ vysvětlil šéf PS Michal Šimečka a tvrdil, že lidé v souvislosti s dekrety ještě i nyní mohou přijít o pozemek. Ačkoliv PS odmítlo, že by chtělo Benešovy dekrety zrušit, rádo by, aby se už na základě starých zákonů nepřijímala nová rozhodnutí a aby se Benešovy dekrety považovaly za „vyhaslé“.
Maďarsko zná datum voleb. Pro Orbána mohou být konečná |
Progresivní Slovensko si za to vysloužilo kritiku a obviňování ze strany vládních politiků. Ti poté přijali usnesení, že otázku považují za uzavřenou a odmítají její otevírání či politizaci. Právní a majetkové vztahy, které vznikly na základě poválečných rozhodnutí, jsou podle Ficovy vlády nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Vláda se při tom odvolala i na podobné usnesení parlamentu z roku 2007.
Premiér Fico nápady PS označil za útok na právní řád Slovenska a například šéf Národní rady Richard Raši prohlásil, že by otevření dekretů mohlo vyústit ve změnu vlastnictví pozemků a staveb a zhoršit vztahy Slovenska s Maďarskem. To se ovšem do jisté míry stalo i tak. Kauza z podzimu pokračuje i v novém roce a dostala se až do Bruselu.
Na Evropskou unii se totiž obrátila hlavní poradkyně maďarského premiéra Viktora Orbána Katalin Sziliová s tím, že slovenský zákon „útočí na základy evropského právního systému“ a omezuje právo na svobodu projevu. Kriminalizace kritiky je podle ní nepřiměřená a nedemokratická a Brusel vyzvala, aby zakročil.
Orbán má Slovensko za „odtržené území“. Bratislava předvolala velvyslance |
Podotkla, že svoboda projevu požívá zvláštní ochrany, pokud jde o vyrovnávání se s minulostí a odpovědnost státu. Štrasburský soud pro lidská práva už několikrát jasně uvedl, že stát nemůže vynucovat „historickou pravdu“ prostřednictvím trestního práva, připomněla poradkyně a dodala, že má mimo jiné obavy i z vágního znění zákona. Sám Orbán v prosinci ujistil, že je jeho vláda s tou slovenskou v kontaktu a že se teprve uvidí, zda bude muset učinit nějaké kroky na ochranu slovenských Maďarů.
Úřad slovenské vlády ke stížnosti Orbánovy poradkyně uvedl, že ji plně respektuje. Do nepřehledné situace se však vmísila i maďarská opozice, konkrétně Orbánův aktuálně nejsilnější vyzyvatel Péter Magyar. Ten chce i se svou stranou Tisza v dubnových parlamentních volbách porazit dlouholetého premiéra a odstavit Orbánův Fidesz od moci.
Orbán znovu provokuje mapou Velkého Maďarska. Moderátor plísnil jeho ministra |
Zkritizoval tak Orbána, že ačkoliv si „hraje na patriota“, v kritickou chvíli slovenské Maďary nechal napospas osudu. Předseda Tiszy pak v otevřeném dopise vyzval slovenského premiéra, aby novelu o Benešových dekretech stáhl. Podle něj totiž porušuje lidská práva, zasévá strach, rozděluje občany a dále rozleptává maďarsko-slovenské vztahy. Sám si ovšem naběhl, když upozornil, že „Maďaři z Felvidéku zákon vnímají jako otevřenou výhrůžku“.
Historický název Felvidék, který se za Rakouska-Uherska používal pro dnešní území jižního Slovenska, je pro mnohé Slováky urážkou jejich státnosti a vnímají jej coby hrozbu ze strany těch Maďarů, kteří se dodnes nevyrovnali s trianonskou ztrátou území. Jak ovšem připomíná maďarský portál Telex, mezi lidmi se název běžně a bez nějakého citového zabarvení používá pro označení menšiny žijící na Slovensku.
Není jasné, jak jej myslel právě Magyar, slovenské politiky tím však pobouřil. Ohradil se třeba prezident Peter Pellegrini. „Nejdřív jsem si myslel, že jde o neobratné otevření tématu. Ale nakonec se to jeví, jako by to bylo téma hozené do maďarských voleb. Jako prezident Slovenské republiky to řeknu velmi jasně: Uráží mě, když nám potenciální budoucí maďarský premiér píše dopis a nazývá Slovensko Felvidékem. Nemyslím si, že to přispívá k tomu, abychom uklidnili tyto vášně. My jsme ještě stále Slovensko, Slovenská republika, žádný Felvidék. Už v tom dopise ukazují, jakou k nám mají úctu nebo respekt,“ kritizuje ve videu prezident.
Bruselský úpadek, nebo náš model, hřímal Orbán. Magyar ho drtí v průzkumech |
Na to mu ovšem odpověděl šéf Maďarské aliance László Gubík, který upozornil, že pojem Felvidék mnozí lidé nevnímají a nepoužívají jako hanlivý, ale prostý geografický termín. „Paranoia vyvolaná tímto regionálním konceptem je absolutně neoprávněná. Bylo by dobré mít o tom klidnou diskusi před tím, než se nějaký chytrák rozhodne, že je to základ pro šestiměsíční vězení,“ odkázal zpět na Ficovu novelu.
Magyar ovšem ještě ke všemu pohrozil, že pokud se jeho partaj dostane k moci, v případech jako tento bude slovenský velvyslanec vykázán z Maďarska. A téma žije i v úterý. „Slovensko není Felvidék, vzkazuji Šimečkovu kamarádovi Péterovi Magyarovi,“ napsal totiž na sítích slovenský ministr vnitra a šéf vládní strany Hlas-SD Matúš Šutaj Eštok.
