Slovensko od Nového roku zpřísnilo opatření proti koronaviru. Zrušily se takzvané domácí bubliny a lidé se mohou stýkat jen s členy vlastní domácnosti. Jak Slováci tato nová opatření vnímají, jak na ně reagovali?
Tak jako všeobecně u koronaviru, je slovenská společnost v pohledu na restrikce rozdělená na vícero táborů. Jsou dva základní. Na jedné straně jsou popírači, na druhé straně ti, co to berou vážně. Nedokážu to procentuálně vyčíslit, ale je velká část lidí, asi jako v Česku, kteří koronavirus úplně popírají či minimálně zlehčují. A tito lidé opatření naprosto nedodržovali.
Ale je těžké určit, do jaké míry opatření dodržovali i ti lidé, kteří covid berou vážně, protože to nikdo nekontroval. Osobně jsem nezažil, že by nás někdo kontroloval, zda dodržujeme opatření. Vláda deklarovala, že se spoléhá na zodpovědnost lidí a při pohledu na čísla se ukazuje, že to zřejmě nebyla ta správná cesta.
Vláda doporučila, aby lidé co nejvíce pracovali v režimu home office. Ti kdo nemohou, se musí prokázat platným potvrzením od zaměstnavatele, že v jeho případě není home office možný. Ani toto policie nekontroluje?
Osobní vhled mám omezený, protože na home office jsem. Když se ale vezme v potaz situace ve městě Nitra, které je na tom aktuálně nejhůře, tak tam až dnes začala policie reálně kontrolovat dodržování opatření. Z toho vyplývá, že doteď to nikdo nekontroloval v Nitře, a vlastně ani nikde jinde na Slovensku. V Nitře začali dodržování opatření hlídat, protože tam kolabují nemocnice. Můj osobní názor je, že lidé omezení nedodržují. Ostatně se to ukazuje na číslech nových nakažených a hospitalizací.
Bude se situace ještě tak zhoršovat, že vláda bude muset přistoupit k tvrdším opatřením?
Data jsou dva týdny stará, takže se dá čekat, že situace se bude zhoršovat. Nicméně ač současné tvrdší restrikce nejsou úplně dodržované, navzdory tomu dojde zřejmě k snížení mobility. Projeví se to i na číslech. Ale kdyby se opatření už dříve více dodržovala a kontrolovala, tak by se to projevilo i dříve na číslech.
Když se podíváme na papír, tak naše opatření jsou velmi přísná. Samotní ministři přiznávají, že nemají už jak je dále prohlubovat. Jedinou možností by bylo zavření ekonomiky a fabrik. Nemyslím si ale, že by někdo měl vůli k tomu přistoupit. Muselo by přijít ještě něco horšího. Ještě může dojít k širšímu nasazení policie a dokonce i armády. To ale vzhledem k současné politické situaci a velkému odporu části slovenské spolčenosti není příliš dobrý nápad. A vláda si to uvědomuje.
Jaký je důvod, proč stát nedokáže lidi přinutit, aby opatření dodržovali? Nemá dostatek policistů, kteří by na to dohlíželi?
I kdyby nasadili armádu, tak se to nedá uhlídat. Pokuty za nedodržování opatření by mohly mít odstrašující efekt, ale policie nijak aktivně nepostupuje. Zřejmě to souvisí s rozdělením společností, nikdo nechce napětí ještě víc prohlubovat. Ještě před pandemií byla společnost velmi radikálně rozdělena a koronavirus to jen vyhrotil. Když někdo nevěří, že koronavirus existuje, tak pro něj jsou omezení jen šikana a těžko mu to vysvětlit. Ale to je podobné i v Česku.
Slovenský lockdown přehledně. V Nitře mají připravený chladící přívěs |
Jak se slovenská společnost dívá na protesty proti koronavirovým opatřením? Mají u veřejnosti podporu?Minimálně na sociálních sítích je velmi hlasitá komunita těch, kteří chodí protestovat. Všechno je pro ně podvod. Ale já si myslím, že i když větší část společnosti opatření vysloveně nemusí schvalovat, alespoň je minimálně toleruje. Možná se jedná o onu příslovečnou „mlčící většinu“. Ale určitě je semínko pochybností i u těch, kteří nechodí protestovat. Projevuje se to na průzkumech ohledně ochoty se naočkovat. Čísla v nich jsou nízká, pohybují se hluboko pod padesáti procenty. Jsme hluboko pod padesáti procenty. Podle odborníků je možné, že jedinec, který původně očkování odmítal, se poté, co mu zemře na covid blízký člověk, očkovat dá. Takže ta situace dotlačí i odpůrce k očkování. Ale těžko říci.
Proč je na Slovensku takto nízká důvěra ve vakcínu? Je to dané špatnou komunikací vlády nebo velkou rozšířeností konspiračních teorií?
Je to souhra více faktorů. Komunikace ze strany vlády, a to nejen ohledně vakcín, ale obecně ohledně koronaviru, je opravdu nešťastná. Vládní představitelé se stále jen hádají, což nevzbuzuje důvěru. Proběhla nějaká kampaň za očkování s osobnostmi, kterým lidé věří, ale zatím se nezdá, že by se vláda nějak víc snažila nějakým způsobem důvěru v očkování podporovat.
Konspirační podloubí se na Slovensku tvořilo roky a je to znát. Je tu též odpor vůči vládě. Voliči jistých stran se nedají očkovat, protože to je pro ně symbol protestu vůči vládě.
Můžete je jmenovat?
Primárně Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, podporovatelé neúspěšného prezidentského kandidáta Štefana Harabina, některé menší strany a obecně známé konspirační kruhy. Plus Směr, který je někde mezi.
Mluvil jste o dlouhotrvajícím rozdělení slovenské společnosti, které předcházelo koronavirové krizi. Dá se říci, že liberální část společnosti spíše podporuje očkování, zatímco ta konzervativní je spíše proti vakcínám? Nebo se jedná o zjednodušující perspektivu?
Určitě je tam velký překryv. Nemám to podložené žádnými statistikami, ale osobně si myslím, že nějak tak to může být. I když byla paní prezidentka (Zuzana Čaputová) ve sporu s premiérem Igorem Matovičem (Čaputová prosazovala dobrovolnost antigenního testování, Matovič byl pro povinné testování s tím, že dobrovolně se lidé nenechají testovat v takovém množství, jaké je potřeba, pozn. red.), tak je společnost vnímá jako spojence.
Jak se veřejnost dívá na tyto politické spory, nejen mezi prezidentkou a premiérem, ale i mezi Matovičem a bývalým premiérem Peterem Pellegrinim či ministrem hospodářství Richardem Sulíkem, jehož Matovič nazval kvůli objednávce antigenních testů idiotem?
Nejsilněji je vnímaný spor mezi Matovičem a Sulíkem, který je též vicepremiérem. Premiér na něj dost ostře útočil. Jejich konflikt má hlubší historii, která asi není v Česku příliš známá. Matovič byl na Sulíkově kandidátce do parlamentu, dříve byli kamarádi, nyní nejsou. Snižuje to důvěru ve vládu, když jsou dva její čelní představitelé už dlouhé měsíce ve sporu. Projevuje se to i na preferencích Matovičova vládního hnutí OLaNO, které klesají. Naopak u Sulíkovy strany SaS preference stoupají, takže z jeho strany může jít o politický kalkul. Ukazuje se, že premiér nedokáže udržet své emoce na uzdě a říci si dost.
Slovenský premiér Matovič se nakazil koronavirem. Jsem jeden z vás, napsal |
Ve sporu s Čaputovou Matovič naznačoval, že ona se Sulíkem může za nedostatečné testování a jsou tedy zodpovědní za lockdown. Společnost primárně vnímá, že premiér je konfliktní člověk. Spor s Pellegrinim není nic speciálního, prostě vláda a opozice se přetahují, to je normální všude. Pozoruhodný je spor s paní prezidentkou a Sulíkem, který ubírá důvěryhodnost této vládě.
Mají Slováci zájem o testování?
Na konci října se konalo více kol plošného testování. První bylo vybráno na Oravě, tři okresy na severu Slovenska na hranicích s Polskem. Tam byla kritická situace. Dnes se ukazuje, že to asi bylo jedno z nejlepších rozhodnutí vlády ohledně koronaviru. Oravské okresy jsou či přinejmenším byly minimálně v prosinci nejlepší na Slovensku, co se týče zvládání nákazy. Potom bylo celoplošné testování, to byl velký úspěch z hlediska účasti a logistiky.
Ale u celoplošného testování se řeklo, že je dobrovolné, ale kdo nepřijde, ten má zákaz vycházení. Takže bylo dobrovolné jen v uvozovkách, to si řekněme na rovinu. Lidé potřebovali chodit do práce a tak i ti, co nechtěli, přišli, a proto byla dobrá účast. Když bylo dobrovolné, tak lidé nepřišli.
Je tu další aspekt testování na Slovensku. V každém větším městě, i v těch menších jsou antigenní testovací stanice, kam prostě přijdete, počkáte, oni vás otestují a vy máte výsledek. O tohle je velký zájem. Jen za včerejšek se uskutečnilo sedmdesát tisíc testů. Svou roli zřejmě hraje obava, zda lidé nejsou nakažení a nevědí o tom.
Jak se k vakcínám staví církev, která má na Slovensku poměrně silné postavení?
Církev se vyjádřila, že očkování podporuje. Arcibiskup Stanislav Zvolenský se dokonce vyjádřil, že se nechá naočkovat. Jisté třenice byly ohledně otevírání a zavírání kostelů v rámci omezení. Pro některé lidi kostely zůstávaly nepochopitelně otevřené, zatímco restaurace a jiné podniky zůstávaly zavřené. Kostely se zavřely vlastně až na začátku tohoto roku.
Proč byly kostely tak dlouho otevřené?
Oficiálně žádný takový důvod nebyl uveden, ale OLaNO je silně křesťansky zaměřená. Ministři za stranu i premiér Matovič jsou věřící lidé. Stejně tak vládní hnutí Jsme rodina se profiluje silně římskokatolicky. Je to vnímáno tak, že je to jejich agenda, že se církev snaží trochu podržet. Oficiálně to nikdo neřekl, ale minimálně existují pochybnosti, že církev je trochu protežovaná.
Štefan Chovanec  Vystudovaný historik, který v médiích pracuje od léta 2015. Začal jako editor webu Hospodárskych novín HNonline.sk, aktuálně je zástupcem šéfeditora HNonline.sk. Zaobírá se politikou, zahraničím a koronavirovou pandemií. |
Zmínil jste, že restaurace byly zavřené, zatímco kostely ne. Jaká je vůbec vládní pomoc zasaženým firmám?
Obecně se vláda k pomoci postavila tak, že nechce dávat takzvané helikoptérové peníze, protože po minulé vládě je státní pokladna prázdná. To byla jejich dikce, terminologie. Proto se snaží pomáhat cíleně těm, kteří pomoc reálně potřebují. Do jaké míry se to vládě daří, je otázka. Mnohé podniky a firmy si stěžují, že sítem pomoci propadávají a pokud něco už dostanou, tak je to málo. U většiny podniků převládá spíše nespokojenost s pomocí od vlády.
Dá se čekat, že restaurace navzdory zákazům budou protestovat a otevřou, jako se tomu stalo v prosinci? Nebo svůj boj už vzdaly?
Aktuálně to vzdaly. Ale vyloučit se to nedá. Ono to bude souviset s vývojem epidemiologické situace na Slovensku. Čekám, že se v lednu objeví další politické protesty, jaké proběhly v Bratislavě. Určit budou další, protože opozice se snaží s nastalé situace vytěžit co nejvíc.
Sledují Slováci dění v Česku? Jak hodnotí způsob, jakým se česká vláda staví k pandemii?
Sledují to. Asi nejvíc sledovali dění v Česku, když u vás situace byla opravdu zlá a u nás to tolik nehořelo, takže dění okolo koronaviru na Slovensku nebylo tak zajímavé. Aktuálně je to trochu jinak, jsme na tom podobně.
Těžko se mi vyjadřuje, jak Slováci vnímají koronavirovou situaci u vás. Asi v tom smyslu, že jste ji úplně nezvládli a nákazu jste podcenili. Jeden čas byla ze strany slovenských státních představitelů jistá terminologie, že Česko je odstrašující příklad. Později se sice ukázalo, že u nás to není o tolik lepší, ale chvilku to trvalo.
Slovensko začátkem prosince zpřísnilo opatření proti šíření koronaviru:
9. prosince 2020 |
