Gustáv Husák vedl Československo v době takzvané normalizace po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Ač byl sám bývalý politický vězeň, jeho režim žalářoval řadu svých oponentů, včetně porevolučního československého prezidenta Václava Havla.
Havel je podle ankety třetí největší Čech. Po Masarykovi a Karlu IV. |
Kněz Andrej Hlinka se na podzim 1919 s požadavkem na slovenskou autonomii vydal na mírovou konferenci do Paříže, a to bez jakéhokoli pověření a s falešnými cestovními doklady. Za to si v Československu vysloužil obvinění z vlastizrady a pětiměsíční věznění.
Ve 30. letech 20. století se Hlinkova ľudová strana vzhlížela ve fašizujících režimech v Itálii, Portugalsku, Španělsku a Rakousku. Po roce 1936 vytyčila nacismem inspirované heslo „Jeden národ, jedna strana, jeden vůdce“.
Po smrti Hlinky v srpnu 1938 si jeho jméno přivlastnila i polovojenská organizace Hlinkovy gardy, která byla jedním z pilířů autoritářského režimu válečné Slovenské republiky.
Ve finálové desítce jsou i méně kontroverzní osobnosti jako hlavní tvář pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček a jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik. A také jazykovědec Ludovít Štúr, zbojník Juraj Jánošík, slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj a komunisty pronásledovaný kněz Anton Strholec. Jediným sportovcem v první desítce je cyklista Peter Sagan a jedinou ženou zpěvačka Marika Gombitová.
V nominační fázi, z níž vzešel žebříček sta osobností, hlasovalo podle Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) 24.000 diváků. Nejen oni budou nyní moci zhlédnout deset dokumentů o vybraných osobnostech a poté znovu hlasovat. Koho považují diváci za největšího Slováka, zveřejní RTVS během galavečera 1. května.
Z ankety se vylučovalo na Slovensku i v Česku
Anketě, která vznikla na základě licence britské veřejnoprávní stanice BBC, se nevyhnula ani kontroverze. Na podzim RTVS po kritice vyřadila prezidenta slovenského státu Jozefa Tisa, který spolupracoval s nacistickým Německem a byl v roce 1947 popraven za vlastizradu.
Největší Čech: Jára Cimrman |
Jen těsně se do první desítky slovenských osobností nedostal parašutista Jozef Gabčík, který skončil na 11. příčce. V první dvacítce se objevili také loni zavražděný novinář Ján Kuciak (13.) a bývalý premiér Vladimír Mečiar (15.).
Kromě umělců, spisovatelů, vědců či sportovců do žebříčku proniklo i několik aktivních politiků, například předseda strany Směr a expremiér Robert Fico (35.), prezident Andrej Kiska (55.) a předseda parlamentu Andrej Danko (58.).
Mezi stovkou nominovaných jmen se objevilo i několik osobností, jejichž označení za Slováky je přinejmenším sporné. Na 14. příčku se dostal americký malíř a průkopník pop-artu Andy Warhol, na 22. rakouská panovnice, česká a uherská královna Marie Terezie, na 37. americký astronaut Eugene Cernan, na 64. velkomoravský kníže Svatopluk a na 98. uherský král Matyáš Korvín.
Na 89. místo vyneslo hlasování slovenských diváků Babiše, který se narodil v Bratislavě.
Zajímavostí je, že na 38. místě se umístila Adela Vinczeová, rozená Banášová, moderátorka slavnostního večera, na kterém byla finálová desítka největších Slováků představena.
V podobné anketě v Česku v roce 2005 zvolili Češi nejvýznamnější osobností své historie „otce vlasti“ Karla IV. Hlasy během ankety získala i postava fiktivního génia Járy Cimrmana, která byla podle licenčních podmínek daných BBC z pořadu ovšem vyřazena.
