„Obrannou smlouvu s USA považuji za standardní způsob zlepšení obranné spolupráce s našimi partnery, a proto ji podporuji,“ napsala minulý týden prezidentka na svůj instagramový účet.
Slovensko se dohodlo s USA na obranné spolupráci. Opozice to má za ohrožení |
Mluvila o návrhu dohody, který schválila vláda premiéra Eduarda Hegera. Američtí vojáci by díky ní mohli využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť v zemi a Bratislava by získala přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na jejich modernizaci.
Kolem obranné dohody se v zemi strhla bouřlivá debata a především opozice ji hlasitě kritizovala. Expremiér a šéf strany Směr-SD Robert Fico například prohlásil, že je smlouva pro Slovensko nevýhodná a že narušuje svrchovanost a suverenitu státu.
Tématu se chopili i otevřeně proruští politici včetně extremisty Mariana Kotleby a bývalého šéfa parlamentu Andreje Danka. Dohoda přitom není nová a připravovaly ji už minulé vlády, kterým dominoval právě Fico.
Nynější předseda vlády Heger pak konspirace o příchodu amerických vojsk – objevovaly se i příměry k okupaci – vyvracel. A ministr zahraničí Ivan Korčok řekl, že Fico od začátku lže. Do této atmosféry vstoupila Čaputová.
Ta zdůraznila, že dohoda přispěje k obranyschopnosti slovenského území a posílí suverenitu státu. „Takovou smlouvu má podepsanou třiadvacet z třiceti zemí NATO, včetně našich sousedů Maďarska a Polska,“ podotkla.
„Ve veřejné diskusi jsou i hlasy, které s ní spojují obavy, část lidí ji odmítá a jiná část ji politicky zneužívá. Myslím si, že širšímu přijetí smlouvy by pomohlo, kdyby některá její ustanovení byla formulovaná způsobem, který by nevzbuzoval nedorozumění. Pro mě jako prezidentku je důležité v jakémkoliv tématu zmírňovat napětí,“ vysvětlila své další kroky.
Přišla totiž s „interpretační doložkou“, která má upřesnit postoj slovenské strany k uzavřené smlouvě s Američany a vyjasnit, jaké z ní pro Slováky vyplývají závazky a práva. Čaputová doložku přiložila k dohodě a podepisovat se bude i s ní.
V textu tohoto dodatku se píše, že dohoda „není rozhodnutím o vytvoření vojenských základen na území Slovenska“ a že tím není rozhodnuto ani o přítomnosti amerických vojáků na slovenském území. „Souhlas se řídí výlučně Ústavou Slovenské republiky, a tak jako doposud, podléhá rozhodnutí Národní rady anebo vlády,“ upřesňuje.
Doslovně pak ujišťuje, že spolupráce s Američany neumožňuje „přítomnost jaderných, biologických nebo chemických zbraní“ na území země, protože by tím Slovensko porušilo své mezinárodní závazky. Interpretační doložka nakonec vysvětluje, že slovenské zákony budou platit i po podpisu dohody a případné přenesení některých pravomocí na USA se dá snadno zvrátit.
Prezidentka se v příspěvku na Instagramu také obrátila přímo na autory případné petice za to, aby vypsala referendum k obranné spolupráci, a vzkázala jim, že pokud bude vše v souladu s ústavou, hlasování vypíše. O spuštění referenda prakticky k čemukoliv, co dělá slovenská vláda, se v poslední době pokouší zejména Fico s Dankem.
„Hrubá chyba. Zbytečnost. Utvrzení v názoru“
Právě kvůli vstřícnosti k té části společnosti, která se po opoziční „masáži“ začala dohody obávat, však nyní Čaputová čelí kritice. „Interpretační doložka ihned sjednotila odpůrce a podporovatele obranné dohody se Spojenými státy. Svorně si myslí, že prezidentka udělala chybu,“ píše se třeba v komentáři na HN Online.
„Sympatizanti smlouvy žádné dodatečné vysvětlení nepotřebují a těm, kteří dohodu odmítají, žádná dodatečná vysvětlení stačit nebudou. Naopak ti první ji považují v době eskalujícího tlaku Ruska na Ukrajinu a NATO za krátkozraký strategický omyl. (...) Ti druzí budou mít pocit, že se Čaputová k jejich námitkám postavila alibisticky. Jednostranná doložka ke smlouvě, která se nedá deset let vypovědět, jim nic nevyjasní,“ míní Martin Behul.
Dodává, že kritiky jen utvrdí v jejich pocitu, že se prezidentka bojí jít s dohodou k Ústavnímu soudu. Vzpomíná také bývalého premiéra Petera Pellegriniho. I ten se totiž do prezidentky navezl. „Vlastně nevíme, co se mu nelíbí. Čaputová se zachovala tak trochu jako on u každého kontroverzního tématu. Chtěla vyhovět každému a nevyhověla nikomu.“
Prezidentku kritizuje i list Sme. Komentátor Peter Tkačenko doložku označuje za „hrubou chybu“. „Čaputová vyšla Ficovi vstříc a byla po zásluze potrestána,“ píše s tím, že nikdo nečekal, že hlava státu ke smlouvě připojí i něco víc než svůj podpis. A prý už vůbec ne proto, aby „se pokusila rozptýlit obavy proudů, které si udělaly politickou živnost ze lží a konspirací na úkor zájmů republiky“.
Tkačenko navíc tvrdí, že prezidentka do světa vyslala několik škodlivých signálů. Třeba že „v době asi největší bezpečnostní krize od konce studené války nás ohrozí spojenci“. „Když jsme vstupovali do NATO, hlasy různých sýčků tu zpochybňovaly, zda by kvůli nám Američané nebo Britové v krizi nasazovali krky. Po dvaceti letech jsme ve fázi, že bychom jim to nejradši zakázali,“ píše.
NATO omylem vyzradilo, v kterých zemích a na jakých základnách má atomovky |
A k americkým jaderným zbraním na území evropských států připomíná, že je mají v Německu, Belgii, Itálii či Turecku, a žádné závazky tím neporušují.
„Koalice se nechala vmanévrovat do úlohy odhalovačů hoaxů. Spolu s prezidentkou, tentokrát. Smutné,“ míní také komentátorka Zuzana Kepplová, podle které už by se Slováci ve svých debatách mohli posunout dál. Například o tom, co se nyní děje v Evropě a proč situaci na Ukrajině chce Rusko řešit jen s USA a Evropská unie stojí bezbranně opodál.
„Slováka to možná i překvapí, ale s Ukrajinou opravdu sousedíme a její osud je s tím naším spjatý,“ upozorňuje ironicky. V dalším sloupku přístup Čaputové přirovnává k obalům potravin, které se dnes místo tiché zmínky pro alergiky už dopředu chlubí tím, co všechno neobsahují.
A stejně podle ní dopadla i slovenská „bezlaktózová dohoda“. „I prezidentka musí rozumět, že tu nešlo o vyvrácení pochybností, ale o rozvíření nedůvěry k Američanům,“ domnívá se Kepplová. V Denníku N pak doložku přirovnávají k „okrase na okraj“.
„Je to takové varování před konzumací nedostatečně tepelně uvařeného masa ve veganské restauraci,“ píše k ujištění, že na Slovensku nebudou jaderné zbraně, profesor z univerzity v Rotterdamu Michal Onderčo. Ten varuje, že vzhledem k historickému vývoji dohody o nešíření jaderných zbraní „zvolená formulace otevírá cestu ke zpochybňování právního základu základního pilíře transatlantické aliance za poslední půlstoletí“.
Čaputová vysvětluje svou interpretační doložku:
Obrannú zmluvu s USA považujem za štandardný spôsob zlepšenia obrannej spolupráce s našimi partnermi, a preto ju podporujem. Sme členmi NATO, súčasťou spoločných misií, naša armáda cvičí spoločne s našimi spojencami a k tomu má prispieť aj táto obranná dohoda. Prispeje k brániteľnosti nášho územia aj k posilneniu ochrany našej suverenity. Takúto zmluvu má podpísanú 23 z 30 krajín NATO, vrátane našich susedov Maďarska a Poľska.
Vo verejnej diskusii sú aj hlasy, ktoré s ňou spájajú obavy, časť ľudí ju odmieta a iná časť ju politicky zneužíva. Myslím si, že širšej akceptácii zmluvy by pomohlo, keby niektoré jej ustanovenia boli naformulované spôsobom, ktorý by nevzbudzoval nedorozumenia. Pre mňa ako prezidentku je dôležité v akejkoľvek téme zmierňovať napätie. Preto som sa rozhodla, že k citlivým témam, ktoré sú aj predmetom verejnej polemiky, dám jednoznačné interpretačné stanovisko.
K splnomocneniu pre člena vlády k podpisu dojednaného textu zmluvy bude priložené interpretačné vyhlásenie a dojednaný text bude podpísaný aj s týmto vyhlásením.
Táto doložka precizuje, ako si slovenská strana zmluvu vykladá, čo z nej pre naše záväzky a práva vyplýva a čo nevyplýva.
Zaoberala som sa aj prípadným podaním zmluvy ústavný súd, k čomu ma vyzvali niektoré politické strany a občianske iniciatívy. Preskúmali sme všetky výhrady v pripomienkovom konaní a aj vo verejnej diskusii. Ani po konzultáciách s ústavnými právnikmi a odborníkmi sme však také argumenty, ktoré by dali dôvodnú pochybnosť o ústavnosti dohody nenašli. Je totiž rozdiel povedať názor, že niečo je v rozpore s ústavou a iné je dodať k nemu aj konkrétne právne argumenty, pre ktoré by s konkrétnym článkom ústavy mala byť v rozpore.
Výhrady, ktoré zaznievajú sú skôr technického a politického charakteru a tie nie sú záležitosťou ústavného súdu, ale politickej súťaže v parlamente. Ak mi však bude doručená petícia, ktorú avizujú opozičné politické strany, bude platná a otázky budú v súlade s ústavou, takéto referendum vypíšem a jeho výsledok budem rešpektovať.
V najbližších dňoch poverím člena vlády, ministra obrany, aby zmluvu spolu s interpretačným vyhlásením dojednal a predložil na prerokovanie parlamentu.
