Slovensko už má téměř deset let brynzu, hrudkový ovčí sýr vyráběný na salaších, základ slavných brynzových halušek, mezi několika málo svými potravinami, jejichž zaručený původ chrání Evropská unie.
Ovce však ze slovenských horských pastvin mizejí, ještě větší nedostatek je ale bačů. Takže se brzy může stát, že slovenská brynza vyráběná tradičním způsobem se může stát raritou. Stejně tak jako bačové, jichž je takový nedostatek, že je musí na Slovensko „dovážet“ z chudších zemí, především z Rumunska.
Stesky po rychle mizejícím tradičním slovenském světě byly slyšet i před několika dny na jednom z největších srazů slovenských pastevců ovcí v Muzeu liptovské vesnice v podtatranské Pribylině.
„Za minulého režimu jsme měli na Slovensku přibližně tři miliony ovcí. Teď je jich něco přes tři sta tisíc. Ovčáctví je v úpadku,“ uvedla Anna Kolkusová z liptovského muzea. „Nejde jen o spotřebu sýrů a výrobků z ovčího mléka, ale i o konzumaci masa. My Slováci jsme na jehněčí zanevřeli,“ uvedla Kolkusová pro server Topky.sk.
Její slova potvrzují i ti, kteří se práci bači stále ještě věnují. „Je mi do pláče, když vidím horské louky zarostlé křovím, roky nespásané,“ říká Florián Šavrtka, který je bačou už mnoho let. „Ovčáctví a salašnictví na Slovensku prudce upadá. Každý rok je situace horší a horší,“ uvádí a dodává, že generace bačů odcházejících do důchodu nemá následníky.
„Na salaši se dělá každý den, neexistuje ani jeden den volna a mladí už nemají o práci tohoto typu zájem. Nemají se také už pomalu od koho učit a získat k tomu vztah,“ lituje Šavrtka. „Za těžkou práci to jsou malé platy,“ dodává.
Za 600 eur Slováci nedělají
Navíc podobně jako v Česku klesá i na Slovensku výrazně nezaměstnanost. Při dnešních méně než osmi procentech lidí bez práce těžko hledají pracovníky slovenské firmy, které nabízejí mnohem více peněz, než si dokáže vydělat bača. I když jsou na Slovensku stále okresy, kde nezaměstnanost přesahuje vysoce i deset procent, najít lidi na práci do továren pod tisíc eur měsíčně se nedaří.
Slovensko tak zažívá poprvé situaci, kdy se do země ve větším počtu stěhují lidé za prací. Přestože počet Slováků odcházejících za lepšími platy do ciziny je stále vyšší, na Slovensku dnes podle odhadů pracuje už patnáct tisíc gastarbeiterů, a to nejen z Ukrajiny, ale i z Rumunska a Bulharska.
Mnozí z nich pak zacelují prázdná místa i v zemědělských firmách, při pasení ovcí nebo krav. Pastevců krav je podobný nedostatek jako bačů. „Za pár let se může stát, že na našich loukách slovenského pastevce nepotkáte,“ uvedla ve své reportáži z východního Slovenska televize JOJ.
„Máme obrovský problém sehnat lidi, kteří by chtěli ráno v sedm vyhnat dobytek na pastvu,“ přiznává v reportáži Alexander Černega z pasteveckého družstva Borov na východním Slovensku. „Lidé tu nemají práci, je tu vysoká nezaměstnanost. Ale zřejmě jim stačí 300 eur (asi 8 000 korun) za nicnedělání, než by za 500, 600 eur pracovali,“ dodává.
„Lidé už trochu zlenivěli, nechtějí tuto práci dělat,“ přiznává Milan Moroz, starosta východoslovenské obce Čabiny. Rumuni zachránili i tamní družstvo. Jeho šéf Ivan Kusko uvádí, že si najali pastýře z Rumunska, za nímž přišla po čase i manželka. Teď se starají o pět set kusů dobytka spolu a chtějí se na Slovensku usadit. „Jsme s nimi naprosto spokojení, váží si práce. Plat dostávají stejný jako naši lidé,“ uvádí Kusko.
