Šestnáctiletá Kolesárová si v listopadu 1944 zvolila podle Konference biskupů Slovenska smrt, než aby pod hrozbou zbraně přišla se zmiňovaným vojákem o nevinnost.
Opilý voják Rudé armády předtím vešel do sklepa domu ve vesnici Vysoká nad Uhom, kde se Kolesárová kvůli postupu vojsk ukrývala se svou rodinou a dalšími lidmi. Rodina chtěla vojáka pohostit, muž však začal dívku obtěžovat a naléhal, aby se mu oddala. Kolesárová odmítla, voják na ni namířil zbraň a dvěma ranami ji zastřelil. Kvůli pokračujícím bojům byla pohřbena až další den a bez přítomnosti kněze.
Blahořečení vedl kardinál Giovanni Angelo Becciu, kterého vyslal z Vatikánu papež František. „Ať se boží služebnice Anna Kolesárová, panna a a mučednice, která bránila svou ženskou důstojnost, nazývá od nynějška blahoslavenou. Stála před tragickým dilematem - zůstat naživu, nebo zemřít. Smrt ji zastihla před očima otce,“ řekl Becciu během obřadu blahořečení. Dodal, že i v současnosti dochází k násilí na ženách a že znásilnění, považované za válečnou zbraň, není uznané jako zločin proti lidskosti.
Blahořečení Slovenky umožnil papež František letos v březnu. Hlava katolické církve tehdy schválila dekret potvrzující mučednickou smrt Kolesárové. Ta se na Slovensku stala první ženou mimo církevní struktury, která byla blahořečena. Samotný proces blahořečení začal již v roce 2004, a to z podnětu mladých lidí, kteří se zajímali o životní příběh dívky.
Slavnost blahořečení se na Slovensku, kde se většina obyvatel hlásí ke katolické církvi, konala po roce. Loni v září byl blahořečen slovenský salesiánský kněz Titus Zeman, který byl za komunismu pronásledován.
