V referendu budou tedy Slováci rozhodovat o zrušení takzvané doživotní renty například pro současného premiéra Roberta Fica, kterou zavedla nynější vládní koalice, a také o obnovení elitních složek prokuratury a policie, jež byly rozpuštěny za nynějšího Ficova kabinetu.
Podpisy pod petici za vypsání referenda sbírala neparlamentní strana Demokraté. Její šéf Jaroslav Naď ohlásil kvůli odmítnutí jedné z navrhovaných referendových otázek podnět k ústavnímu soudu.
Lex atentát. Ficova vláda chce pro politiky větší ochranu i doživotní rentu |
Prezidentem odmítnuta referendová otázka počítala s tím, že se voliči vyjádří, zda souhlasí s tím, aby parlament schválil usnesení o zkrácení svého nynějšího čtyřletého volebního období. Nové parlamentní volby by se pak měly konat do 180 dnů od vyhlášení výsledků referenda. V řádném termínu jsou příští parlamentní volby v zemi plánovány na září příštího roku.
O vypsání referenda o předčasných volbách už v minulosti usilovala například Ficova strana Směr-sociální demokracie, když byla v opozici. Tuto iniciativu podpořil Pellegrini, který byl v té době rovněž opozičním politikem. V roce 2021 ale slovenský ústavní soud konání referenda v této věci zakázal. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, referendum o zkrácení volebního období sněmovny by obcházelo stanovená pravidla fungování parlamentu, porušilo způsob dělby moci a prolomilo článek ústavy, že poslanci jsou voleni na čtyři roky.
Slovenské referendum skončilo fiaskem. Hlasovat přišla méně než třetina voličů |
V roce 2023 pak na nízké účasti ztroskotalo referendum o ústavních změnách pro předčasné parlamentní volby. Následně sněmovna přímo do ústavy doplnila ustanovení, že volební období Národní rady lze zkrátit usnesením parlamentu, které navrhnou poslanci.
Pro platnost samotného lidového hlasování je podle slovenské ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z devíti dosavadních referend, a to hlasování z roku 2003 o vstupu Slovenska do Evropské unie.
