Sedmatřicetiletý instruktor Ivan Šostak přitom vypráví, že už vytočil přes tisíc podobných výrobků, ale ani jeden z nich neviděl. K řemeslu se dostal až poté, co při jedné z nejkrvavějších a nejdelších bitev v rusko-ukrajinské válce oslepl.
Výroba talířů, hrnků, svícnů a dalších předmětů mu pomohla najít nový smysl života, který před tím trauma převrátilo naruby. To, co začalo jako rehabilitační cvičení, se rozrostlo v podnikání a zaučování veteránů a dalších lidí.
Do měsíce ovládneme přístup na Krym, prohlásil šéf ukrajinských dronařů |
„Mám dvě děti, kterým musím pomáhat v životě a vlastním příkladem jim ukázat, že o život se musí bojovat,“ říká Šostak.
Do boje se nejprve zapojil po vypuknutí konfliktu v roce 2014 na východě Ukrajiny. Do armády se pak vrátil po ruské invazi do země. Nepřidal se k ní však hned, protože chtěl být u narození svého druhého syna. Jeho druhá mise trvala několik měsíců. Za bojů v bitvě o Bachmut v březnu 2023 explodoval těsně nad jeho hlavou reaktivní granát.
Výbuch ho připravil o zrak. Kromě toho utrpěl také traumatické poranění mozku, otřes mozku a posunutí krčních obratlů. Skutečné utrpení začalo až doma, řekl nyní. Jeho tehdejší manželka situaci neunesla a opustila ho. Na blízku mu zůstali rodiče, kteří ho podporovali.
Beznaděj žádné pilulky nemírnily
Půl roku strávil upoután na lůžko a bolest tlumil léky. S beznadějí se vyrovnával hůře. Tu žádné pilulky nemírnily. Pomohl mu další voják, když byl doma na dovolené, a vzal ho do rehabilitačního centra pro lidi, kteří přišli o zrak. Během měsíce personál naučil Šostaka používat telefon, slepeckou hůl a zvládat každodenní život. „Ukázalo se, že se dá žít i v naprosté tmě,“ říká nyní veterán.
Jednoho dne ho a další lidi z rehabilitačního centra pozvali na návštěvu keramické dílny. Tam vyrobil svůj první talíř. „Objevilo se pak vzrušení, že ještě pořád dokážu něco dělat,“ vzpomíná. Začal tedy pravidelně navštěvovat keramický kurz a později své výrobky i prodávat.
Přišli o ruce, nohy, zrak. Ukrajinští veteráni se díky divadlu vracejí do života |
Stal se také instruktorem. Roli v tom sehrál projekt pomáhající slepým válečným veteránům v ukrajinském městě Vinnycja nazvaný „Keramika v temnotě“, který podpořilo Švédsko a rozvojový program OSN. Šostak se pustil i do vlastního podnikání.
Nyní pracuje v dílně, kterou mu v bytě pořídil jeho starší bratr, také voják. Nemá pevný rozvrh, do díla se pouští podle nálady. „Hlína je takový materiál a keramika je takový typ práce, kterou nejde dělat, když se cítíte špatně. Nevyjde to. Všechno se rozbije, vyjde to křivě. Teprve, když se cítíte dobře, sednete si, pracujete a všechno dopadne skvěle,“ líčí.
Veterán učí veterána
Dalším fázím výroby keramiky se věnuje v jiné dílně, kde mu pomáhají s glazováním vytočených předmětů i jejich vypalováním. Každou barvu si však vybírá sám, řídí se svou představivostí. Každý jím vyrobený kus keramiky přitom nese znak vzdušných výsadkových sil, u kterých sloužil, a jeho jméno. V týmu má také tři lidi, kteří mu pomáhají prodávat jeho keramické výrobky, a to hlavně přes platformu Instagram.
Podle ředitele rehabilitačního centra Podillja ve Vinnycji Romana Štohryna si šest z jedenácti účastníků projektu, kteří absolvovali keramický kurz, už tímto řemeslem vydělává na živobytí. Všichni, až na jednoho, jsou veteráni. „Vše jsme naplánovali tak, aby se z toho mohlo stát podnikání,“ vysvětluje Štohryn.
Keramika podle něj naplňuje několik funkcí. První je psychologická: člověk se na něco soustředí, přestane myslet na problémy a zůstává v přítomném okamžiku. Kromě toho práce s hlínou přináší okamžitý výsledek.
V rehabilitačním centru se Šostak věnuje sedmačtyřicetiletému veteránovi Vjačeslavovi Sadovskému. „Vše v pořádku? Ruce fungují?“, zeptal se ho se smíchem a natáhl se k jeho rukám, aby je nasměroval ke keramickému kruhu. „Už to cítím,“ prohlásil Sadovskyj, jenž sloužil v armádě od začátku ruské invaze na Ukrajinu a v roce 2024 poblíž něj explodoval dron, který mu poškodil levou stranu obličeje, a on musel podstoupit pět operací.
Teror ruských veteránů doma: mají na svědomí smrt nebo zranění tisícovky lidí |
„Je důležité, že veterán učí veterána. Jsme si rovni. Rozumíme si a podporujeme si navzájem,“ prohlásil ředitel Štohryn. Šostak mezitím při výrobě keramiky vedl Sadovského a vysvětloval mu, jak a z které strany má na hlínu přitlačit, přičemž jeho ruce se nevzdalovaly od rukou učně.
