Hlavní fotograf Ženské asociace australského fotbalu Michael Wilson pořídí za sezonu desetitisíce snímků. Když se hráčka týmu Carlton Tayla Harrisová během březnového utkání v sezoně 2019 s rivalkami z Western Bulldogs chopila míče a ladným kopem poslala míč do útočné zóny, jako mnohokrát v tomto zápase zamířil objektiv a zmáčkl spoušť.
Už v tu chvíli prý tušil, že zachytil něco výjimečného. „Když jsem se podíval na displej fotoaparátu, hned mi hlavou proběhlo, že tato momentka bude mít nevídaný dopad. Bylo tam všechno: dokonalý sportovní výkon, rozpětí nohou, výskok. Opravdu všechno, co by měla perfektní fotka z australského fotbalu mít,“ nešetří sebechválou Wilson.
 |
I pozorovatel nepolíbený tímto netradičním sportem, který se nejvíce podobá ragby, musí uznat, že výjev je to jaksepatří silný. Nabízí se srovnání se sochou Diskobola starořeckého sochaře Myróna. Jedno z nejznámějších antických děl zachycuje stejnou sportovní dokonalost – napětí mladého atleta těsně před hodem disku.
Jenže ikonický výjev přehlušil, jak už to v posledních letech bývá, řev internetových štváčů a sexistů. Vše začalo nasdílením fotografie na sociálních sítích televizní stanice Channel 7. Pod snímkem se během pár minut nahromadily oplzlé komentáře, mnozí diskutéři nepokrytě slintali nad tím, že z hráččina těla je při výkopu vidět více, než je běžné. Našli se i tací, podle nichž Harrisová dává špatný příklad mladým dívkám, protože dává na odiv své intimní partie. Že nic takového na fotografii není, nehrálo v tu chvíli roli.
Chyba televize, která zažehla změnu
Televizní stanice v tu chvíli zareagovala nejhorším možným způsobem, místo moderace a usměrnění diskuze fotografii ze sociálních sítích smazala. „Nedávno jsme na našem účtu zveřejnili snímek hráčky australského fotbalu Tayly Harrisové. Původní myšlenkou bylo oslavit sílu a atletické schopnosti, které hráčky Carltonu ukázaly při výhře nad Western Bulldogs. Jenže snímek začal sbírat nevhodné a útočné komentáře. Nezbylo nám nic jiného, než ho ze sítí stáhnout,“ uvedla stanice v prohlášení.
Hněv ze strany skutečných sportovních fanoušků i hráček na sebe nenechal dlouho čekat. Krok televize totiž naznačoval, že hlavní problém je v samotné fotografii, ne chování diskutérů. Po nátlaku televize zacouvala a fotku na sítě znovu nahrála. „Omlouváme se, vymazání snímku vyslalo špatnou zprávu směrem k veřejnosti. Naším původním záměrem bylo ukázat úžasné sportovní schopnosti Tayly Harrisové, i nadále budeme oslavovat hráčky australského fotbalu,“ stálo v příspěvku.
 |
Fotografii si na svém profilu sdílela i Harrisová s rázným komentářem: „Tady je moje fotka, jak pracuju. Přemýšlejte o tom, než začnete psát ty hnusné a urážející komentáře, vy zvířata.“ Z malé kauzy se rychle vyklubal celonárodní boj proti sexismu ve sportu. Hráčky se ohrazovaly proti laciné a nechutné sexualizaci, jakou schytávají nejen na internetu.
„Z mnohých komentářů se mi dělalo fyzicky nevolno. Bylo to tak nechutné, jak jen si dokážete představit,“ popsala Harrisová v jednom z rozhovorů. Její otec Warren připomněl, že lidé Harrisové vyhrožovali fyzickým násilím. „Když táta své dcery zjistí, jak někteří lidé vyhrožují, že se objeví u ní na pozemku a něco jí udělají, prostě byste je...chápete, co tím myslím.. Tayla se s tím nakonec popasovala lépe, než bych to kdy zvládl já,“ míní.
Harrisová se stala symbolem změny, vystupovala v rozhovorech i diskuzích po celé Austrálii „Ptala jsem se sama sebe, jak moc všechny ty komentáře mohou odradit mladé holky, aby začaly hrát australský fotbal, nebo vlastně jakýkoli sport. Bylo by pochopitelné, pokud by na sport zanevřely, protože se nechtějí v životě potýkat se všemi těmi nechutnostmi. Proto jsem se rozhodla tomu všemu postavit,“ vzpomínala.
„Vstávej a bojuj!“ Zuřící Ali zaťal pěst a vznikla nejlepší sportovní fotka všech dob |
„Nedělala jsem to kvůli sobě. Cítila jsem, že jde o něco mnohem většího. Odmítala jsem věřit, že se celé sportovní prostředí v Austrálii nemůže změnit. Šlo mi jen o to, aby se to, co nás živí a děláme to strašně rády, stalo alespoň o trochu lepším. Abychom na sebe my samy i naši fanoušci byli o něco milejší,“ dodala.
Kniha i bronzová socha
O své sportovní kariéře i boji s nenávistí na internetu napsala knihu More Than A Kick, na jejímž základě o pár let později vznikl i dokument pro streamovací platformu Amazon Prime. Harrisová si mimo úspěšné kariéry v australském fotbale odskočila i k boxu, kde svého času držela dva titulové pásy. V únoru 2020 se stala ambasadorkou národní organizace Our Watch, která se zaměřuje na prevenci násilí proti ženám a dětem.
This statue represents #morethanakick, it symbolises a moment in time that can be remembered as a catalyst for change, a stand against online harassment and a reminder to women and girls that we deserve these opportunities ✊🏼 https://t.co/LWcR7VAFge
Za nasazení v boji proti nenávisti se jí dostalo i poněkud nečekané pocty. V Melbourne vyrostla bronzová socha, která vyobrazuje její slavný kop.
Její otec vzpomíná, že mnoho lidí tuto poctu zprvu chápalo špatně. „Neměla totiž poukazovat na sportovní výkony mojí dcery. S fotbalem to nemělo nic společného. Socha tam vyrostla na památku toho, že se někdo postavil za lidi čelící internetové šikaně, která některé z nich může dohnat i k sebevraždě,“ uvedl Warren.
Harrisová vždy připomíná, že za mnohé vděčí právě svým rodičům. „Vychovali mě tak, abych věděla, že život nejde vždy tak, jak bychom chtěli. Vozili mě na každý trénink, platili mi v začátcích kariéry úplně všechno. Jsem si jistá, že je to podle nich samozřejmost. Jenže ne každý rodič by to udělal, za to jsem jim strašně vděčná,“ popsala. Někdo by mohl tvrdit, že její boj proti internetové šikaně nikam nevedl. V globálním měřítku je to možná pravda, alespoň pro hráčky australského fotbalu však změnila mnohé.
Australský fotbal v kostceTakzvaný australský fotbal může být pro Evropany poněkud neznámým sportem. Jde o brankovou kolektivní hru ragbyového typu. Hraje ho osmnáct hráčů nebo hráček na každé straně s oválným míčem. V Austrálii jde o jeden z nejpopulárnějších sportů. Co do počtu průměrné návštěvnosti patří australská fotbalová liga (AFL) k třetí nejnavštěvovanější soutěži na světě hned po americké NFL a německé Bundeslize s průměrnou návštěvností 36 428 lidí. V roce 1858 vznikl na popud původně kriketového hráče Toma Willse kodex pravidel, který spojoval regule fotbalu, irského fotbalu a ragby. Willsovým cílem bylo vytvoření sportu, který bylo možné, oproti kriketu, hrát celoročně. I proto se australský fotbal hraje na hřištích kopírujících ta kriketová. V současnosti hraje AFL 19 týmů. Hřiště je oválné, podle australských pravidel mezi 135 až 185 metry dlouhé a mezi 110 až 155 metry na středu široké. Na koncích se zužuje k brankám tvořených ze čtyř sloupků 6,4 m od sebe vzdálených. Jsou nejméně šest metrů vysoké a tvoří jednu vnitřní a dvě vnější branky. Na hřišti je lajnami vykresleno několik území. Před každou brankou je čtverec o hraně 5 metrů, ze kterého se rozehrává. Dále je okolo branek půlkruh o poloměru 50 metrů a kolem středu hřiště další čtverec také o hraně 50 metrů. Hraje se s míčem tvaru elipsoidu, je těžší a oválnější než ragbyový, hmotnost má 453 až 482 g, obvod v délce mezi 72 a 73 cm, a kratší obvod v šířce 54,5 a 55,5 cm. V ženské soutěži se používá menší velikost míče 69 a 53 cm. Na rozdíl od ragbyového se dodnes šije z kůže bez gripu. Australský fotbal má oproti příbuznému ragby řadu zvláštních pravidel. Míč kopnutý do zámezí vnitřní brankou platí za 6 bodů. Pokud dojde během letu od hráče do branky k teči, platí tento kop za 1 bod. Gól může být vstřelen i po zemi, pokud není tečován protihráčem. Dotkne-li se sloupku nebo proletí-li některou vnější brankou, platí za 1 bod. Doba hry je 80 minut (4 x 20 minut čistého času). Vyhrává družstvo s větším počtem bodů. Pokud je počet bodů stejný, jde o remízu a neprodlužuje se. Míč smí být při hře chycen rukou a odkopnut, nebo nesen, avšak nejvýše po cca 10 m musí být odražen od země, nebo se jí jinak dotknout. Míč se nehází, ale přihrává úderem pěstí podobným, jako je spodní podání ve volejbale. Tento úder se nazývá handball. Na rozdíl od ragby se smí handballem přihrávat kamkoliv. Pokud hráč drží míč, smí být atakován kamkoliv od pasu po ramena. Pokud ho takto protihráč povalí na zem i s míčem, dostává za to možnost volného přímého kopu. Hráče s míčem je také možné na zem stáhnout za dres. Hráč bez míče může být atakován pouze tělem. V Evropě jsou pravidla přizpůsobena vzhledem k chybějícím velkým oválným hřištím. Zápasy se hrají na ragbyovém hřišti v devíti hráčích na každé straně. Všechna ostatní důležitá pravidla jsou nezměněná. S těmito pravidly se v Evropě hrají státní ligy a také každoroční EU Cup. Na australský fotbal se můžete zajít podívat i v Česku. Ligu hrají čtyři týmy: Prague Cats, Prague Dragons, Prague Kings a Vinohrady Hawks. Kluby sídlí v Praze a všechny zápasy se hrají na ragbyovém hřišti RK Petrovice v Praze-Petrovicích. |
