Matt Bennett měl takový nepříjemný pocit, že má problém. Fotografové na připraveném lešení se smáli. Ne, oni se nesmáli. Při pohledu na prezidentského kandidáta, který se před nimi projížděl v tanku a s nepatřičně velkou helmou na hlavě se culil do objektivů, se mohli potrhat smíchy.
Třiadvacetiletý politický zelenáč, kterého demokratický volební štáb pověřil organizací focení, hned pochopil, že pečlivě naplánovaná akce se nepovedla. „Když tank vyjel ven, hned došlo ke spontánní reakci. Ale nebyla to reakce, v jakou jsme doufali. Oni se smáli. Smáli se mu tak moc, až se ohýbali v pase,“ vzpomínal po letech Bennett.
„Hned jsem věděl, že máme problém. Ale to jsem ještě nevěděl, jak velký problém,“ dodal v rozhovoru pro portál Politico. Rostoucí pocit paniky ještě podpořil kolega, který ho po odjezdu vysmátých fotografů ironicky poplácal po rameni: „Moc pěkná akce, Matte. Asi kvůli tomu projedeme volby, ale jinak to bylo moc hezký.“
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Proti všem. Jediná fotka přesně vystihla Trumpův postoj ke zbytku světa Jako kdyby spal... Fotka utopeného batolete dala lhostejným Evropanům facku Muž s kápí. Fotka z věznice Abú Ghrajb odhalila americká zvěrstva v Iráku Pět let v zajetí myslel na ženu a děti. Návrat z Vietnamu rychle zhořkl Maa ukázali jako plaveckého rekordmana. A masakry kulturní revoluce začaly |
V čí hlavě se zrodil nápad, aby se Michael Dukakis nechal zvěčnit v tanku M1A1 Abrams, se dnes už asi nedozvíme. Jak známo, vítězství má mnoho otců, ale porážka je sirotek. A záběry pořízené v září 1988 v detroitské továrně společnosti General Dynamics se do učebnic politického marketingu zapsaly jako ukázkové fiasko.
Demokratičtí stratégové se nejspíš inspirovali u Margaret Thatcherové, která se o dva roky dřív nechala vyfotit v britském challengeru. Britská ministerská předsedkyně díky ikonickému snímku vzkřísila svoji pověst Železné lady a dovedla konzervativce k třetímu volebnímu vítězství v řadě.
Dukakis demokratickou nominaci získal jako úspěšný guvernér Massachusetts, kde za jeho vlády došlo k ekonomickému zázraku. Jenže v souboji s republikánem Georgem H. W. Bushem potřeboval ukázat, že je kompetentní i v otázce národní bezpečnosti – i proto, že opakovaně kritizoval náklady na program Hvězdných válek.
Republikáni navíc přišli s nebývale tvrdou kampaní. Špatně skrývanými poukazy na Dukakisův řecký původ zpochybňovali jeho vlastenectví a navíc úspěšně rozfoukali kauzu Willieho Hortona, černošského vězně, který se během víkendové vycházky dopustil loupeže a znásilnění. A protože Horton seděl v Massachusetts, přišili to Dukakisovi.
„Až s nimi skončíme, tak si budou myslet, že Willie Horton je Dukakisův kandidát na viceprezidenta,“ smál se šéf Bushovy kampaně Lee Atwater. Jeho cynická škodolibost se zakládala na dramatické proměně voličských nálad: jestliže ještě v červenci Dukakis v průzkumech vedl o 17 procentních bodů, na počátku září ho už Bush předběhl.
A tak se v demokratickém štábu zrodila idea ukázat laskavého civila Dukakise jako jestřába, který se nebojí ani zločinců, ani vojenské moci SSSR. Padlo rozhodnutí, že pronese velký projev na téma národní bezpečnost a aby média dostala šťavnatý obrazový doprovod, projede se v hlavním bojovém tanku americké armády.
Všechno bylo pečlivě naplánováno a odzkoušeno. Pro fotografy a kameramany se na cvičebním polygonu General Dynamics postavilo lešení, aby byli ve stejné výšce jako demokratický kandidát. Aby se předešlo trapným snímkům, drobný Dukakis se do obřího ocelového stroje nasoukal za zavřenými dveřmi.
Nevolte ho, on umřel. Americké prezidentské volby jako Vysoká škola podrazů |
Problém však nastal v otázce helmy. Dukakisovi poradci tušili, že v ní nebude vypadat dobře. Představitelé továrny na ní ovšem trvali. Nejen z bezpečnostních důvodů, ale i kvůli komunikaci. Prezidentský kandidát by bez zabudovaných sluchátek přes řev motorů neslyšel pokyny týmu.
„Brutální fakta byla taková: v helmě Dukakis vypadal jako blbec. Bez ní by ale nic neslyšel a určitě by se necítil bezpečně,“ poznamenal si Matt Bennett. Nakonec tedy došlo ke kompromisu. Ve chvíli, kdy se tank plnou rychlostí vyřítil z hangáru, měl mít Dukakis helmu na hlavě, na pózování před novináři si ji měl sundat.
Zpočátku vše šlo podle plánu a tank s demokratickým kandidátem na palubě se projížděl daleko od fotografů a kameramanů. Při poslední jízdě se ovšem plnou parou rozjel proti jejich pódiu a zatočil až na poslední chvíli před nimi, takže je málem sejmul hlavní.
Právě v tu chvíli novináři pořídili fotky rozesmátého Dukakise. Na sobě má tovární overal, z kterého vykukuje kravata, na helmě je velkým písmem vyvedeno jeho jméno. Byla to fotka, která vydala za tisíc slov: chtěl se ukázat jako tvrďák, ale vypadal jako šašek.
Pravidlo číslo jedna
„Zapomeňte na Johna Wayna a Clinta Eastwooda. Zapomeňte na Ramba. Je tady Mačo Mike Dukakis,“ rýply si druhý den The New York Times, které jinak demokratům tradičně fandí. Pak se záběry z Detroitu objevily i v televizi a ve volebním štábu Demokratické strany se začala šířit panika.
Naopak u republikánů zavládlo bujaré veselí. Bushovi operativci okamžitě pochopili, že jim soupeř pořádně nabil. „Teď si jezdí v tanku. Ale sovětské vedení neoblafnete tím, že se deset minut projíždíte v tanku, když jste předtím deset let podrývali americkou obranu,“ pálil ostrými Bush, sám veterán bojů v Pacifiku a bývalý šéf CIA.
Přešlap s tankem se okamžitě projevil v průzkumech a Dukakisovy preference se propadly o 25 procentních bodů. Republikáni žhavé železo kuli dál: během Světové série (finále play-off baseballové ligy) si zaplatili půlminutový spot s Dukakisem na tanku a sloganem: „Takové riziko si Amerika dovolit nemůže“.
Demokraté udělali v tu chvíli to nejhorší, co mohli. Odvysílali vlastní spot, ve kterém rozhořčený Dukakis obviňuje soupeře z negativní kampaně a lží. Zkrátka, místo aby se soustředil na vlastní témata, průšvih s tankem ještě rozmazal. Byl to poslední hřebíček do rakve jeho skomírající kampaně. V listopadových volbách Bush triumfoval, Dukakis vyhrál jen v deseti státech. Ještě tři roky dělal guvernéra, pak přednášel politologii. Dnes je mu devadesát let a stále se zajímá o politiku.
Jeho střet s tankem se zařadil do zlatého fondu politické mytologie. Před dvěma lety si na něj vzpomněl například Donald Trump při návštěvě továrny na tanky v Ohiu. „Chtěl bych si do něj vlézt, ale pamatuji si, jak to dopadlo s chlápkem jménem Dukakis,“ prohlásil za smíchu svých fandů.
Poučili se i demokraté. „Pokud jste prezident, nedávejte si nic na hlavu. To je politické pravidlo číslo jedna,“ omlouval se před jedenácti lety Barack Obama kadetům amerického námořnictva, když ho obdarovali fotbalovou helmou. Dnes to nejspíš ví i český ministr zahraničí Jan Lipavský, který si kvůli vojenské helmě také užil své (více zde: To vám tu helmu nemohl nasadit někdo, kdo to umí? Lipavský čelí kritice).
George Bush starší: Prezident, který vyhrál válku a prohrál volby |
Sám Dukakis tvrdí, že pózování v tanku mu volby neprohrálo. „Měl jsem lézt do toho tanku? Ze zpětného pohledu nejspíš ne. Ale když se mě dnes lidi z legrace ptají, jestli jsem přijel tankem, vždy jim odpovídám: ‚Ne, ale také jsem nepozvracel japonského premiéra,‘“ připomíná faux pas svého rivala při návštěvě Tokia v roce 1992.
Podle svých slov volby projel proto, že byl moc hodný. „Úmyslně jsem se rozhodl, že nebudu reagovat na Bushovu útočnou kampaň. To byla hrozná chyba. Nemůžete toho druhého nechat, aby vás mlátil, a zůstat zticha,“ posteskl si před patnácti lety v rozhovoru pro portál US News.
„Kdybych starého Bushe porazil, nikdy bychom neslyšeli o jeho synovi. Amerika by na tom byla o dost lépe. Takže to je všechno moje vina,“ dodal v době, kdy vrcholilo rozčarování z angažmá v Afghánistánu a Iráku a svět stál na počátku velké finanční krize.
