Na první pohled působí docela obyčejně, že? Žádná celebrita, sportovní triumf, válečná vřava. Málokterá fotka z konce 90. let však lépe vystihuje éru sociálních sítí než zrnitý novorozenec v povijanu. Miminko přišlo na svět společně s jedním z největších technologických milníků naší éry, což tehdy zřejmě nečekal ani jejich hrdý otec.
Vraťme se do roku 1997. V Paříži tragicky zahynula princezna Diana, Václav Havel si vzal Dagmar Veškrnovou, do kin připlul Titanic a v ODS se brousily nože na sarajevský atentát. A v červnu onoho roku se v Kalifornii chystala na porod Sonia Kahnová.
Její manžel, francouzský podnikatel a inženýr Phillipe Kahn měl po emigraci do Ameriky na kontě několik funkčních a úspěšných vynálezů. Od pokusů se neodtrhl ani v době těhotenství své ženy, stejné nadšenkyně do technologií jako byl on.
„Byl to den jako každý jiný a ona (Sophia, Kahnova očekávaná dcera) si dávala na čas,“ vypráví podnikatel v krátkém dokumentu z produkce National Geographic. Dítě se začalo ozývat zrovna když oba pracovali v kuchyni jejich kalifornského domu. Kahn tak ženu opatrně naložil do auta a ujížděl do porodnice.
„Bylo to legrační. Doktora zajímalo víc, co jsem vedle na stole dělal já, než porod naší dcery.“
Philippe Kahn
„Byla to přesně ta jedna z mála událostí, kdy máte možnost jet rychle,“ líčil cestu. Uprostřed kvapné jízdy do mateřského centra v Santa Cruz ho však zastavil policista a sdělil mu, že překročil nejvyšší povolenou rychlost. „Vysvětloval jsem mu, že jedeme rodit. Byl vtipný. Říkal, že tuhle větu už někde slyšel,“ směje se Kahn.
Spěch byl předčasný. Než jejich dcera přišla na svět, nastávající rodiče čekali ještě dlouhých osmnáct hodin. Philippe je rozhodně nehodlal promarnit.
Philippe Kahn
Zdroj: anglická Wikipedie |
Těšil se, že dceru spatří nejen on, ale také jeho přátelé rozprostření po celém světě. Kahn tehdy pracoval na projektu nazvaném Picture-mail, který uměl fotografie nahrané na domácí server automaticky sdílet s dalšími uživateli. Svoji ideu popisoval jako digitální polaroid pro 21. století. Stačila maličkost: propojit server s fotoaparátem.
„Vždycky jsem chtěl ten projekt dokončit včas, abych se mohl podělit o fotografii z narození své dcery. Ale nebyl jsem si jistý, zda se mi to podaří,“ vzpomínal pro web IEEE Spectrum. Kahn proto po zběsilé jízdě do porodnice dumal, jak fotku novorozence dostat na svůj domácí server. A nakonec na to přišel: z mobilu a notebooku si ubastlí provizorní bezdrátový modem.
U sebe měl přístroj Casio QV-10, vůbec první digitální fotoaparát spotřebitelské třídy s LCD displejem, který přišel na trh o rok dříve. „Vytvářel sice rozpixelované, ale pěkné snímky v rozlišení 320 krát 240,“ popisoval foťák, který se kromě pravěkého rozlišení vyznačoval hodinovou výdrží baterie. Na druhou stranu byl příjemně skladný a snímků dokázal ve srovnání s jinými zařízeními pojmout spousty.
Foťák potřeboval propojit s notebookem Toshiba Satellite Pro 430CDT, který z dnešního pohledu vypadá jako tříkilový mamut. To nebyl problém, Toshiba měla potřebný konektor. Oříškem bylo spojení notebooku s mobilem. Kahn měl tehdy Motorolu StarTAC, vůbec první „véčko“ na trhu, které mělo displej i číselník netradičně na vnější straně. Baterie vydržela až dvacet hodin, pořizovací cena se pohybovala kolem tisíce dolarů.
Krátký dokument o příběhu Philippa Kahna:
Kahnovi ovšem chyběl kabel s potřebnou koncovkou. „Bylo mi jasné, že mám hardwarový problém. Mobil jsem rozebral a uvažoval, jak ho propojit s notebookem, abych ho společně s fotoaparátem mohl ovládat,“ vyprávěl. „A najednou přišel ten moment heuréky!“
Vzpomněl si, že má v autě zařízení pro handsfree, a tak s manželčiným požehnáním seběhl o dvě patra níž, ze zaparkovaného auta ho vytrhl a pak s jeho pomocí Motorolu propojil s notebookem. Koneckonců první měsíce po příjezdu do Ameriky se živil pájením kabelů do tiskáren.
Improvizované zařízení vedle těžce oddechující manželky dokončil právě ve chvíli, kdy se lékaři jeho ženě chystali provést císařský řez. „Bylo to legrační. Doktora zajímalo víc, co jsem vedle na stole dělal já než naše dítě,“ smál se Kahn.
V jedné ruce dítě, v druhé foťák
Porod proběhl bez komplikací a na svět přišla holčička s tmavými vlásky. Jakmile ji lékaři omyli a zabalili do plenek, otec ji vzal poprvé do náručí. „V levé ruce jsem držel dítě a v pravé foťák. Obrázek Sophie jsem stiskem rozeslal asi dvěma tisícům lidí, přátelům, rodině i obchodním partnerům.“
Server s fotografií zacházel jako s přílohou, uložil ji a rozeslal oznámení, že uživatel sdílí fotografii. „Nebylo potřeba nahrávat spoustu fotek, ale pouze jednu, jako je to dnes na Instagramu nebo Facebooku,“ vysvětlil Kahn.
„Po chvíli jsem začal dostávat e-maily, jak jsem to udělal. Lidé se divili, že datum z fotky říká, že naše dcera se narodila před patnácti minutami, a oni už ji vidí na fotce.“ Sophia Kahnová rozhodně nebyla první novorozenec, kterého si lidé prohlédli na internetu. Zápis do historie si vysloužila tím, že její tvářička obletěla svět jen moment po pořízení snímku.
Mladý Francouz tak položil základ online sdílení fotek, na němž dnes stojí fenomén sociálních sítí, který shodou okolností začal též v roce 1997. Kahnovi to došlo až po návratu z porodnice. „Prvně jsme to s ženou nezamýšleli jako byznys, po úspěchu mezi přáteli nám ale došlo, že máme v rukou potenciálně úspěšný nástroj,“ vysvětloval.
Philippe Kahn pracuje na fotomobilu, který vynalezl (19. června 2007)
S prototypem v ruce se Kahn, už tehdy šéf dvou vlastních technologických společností, snažil přesvědčit společnosti Kodak a Polaroid, aby vytvořily mobil s vestavěným fotoaparátem. Jejich vedení si ale nedokázalo představit, že by se fotoaparát a mobil mohly propojit.
„Najali si znalce trhu a všichni společně dospěli k závěru, že mobily se budou soustředit na zvuk a fotoaparáty budou bezdrátové,“ Jak se ale později ukázalo, obě firmy se mýlily a změnu paradigmatu zaspaly. Kodak před dvanácti lety ohlásil úpadek a dnes vyrábí léky, Polaroid potopily obří dluhy v roce 2001.
Po neúspěšném hledání partnera v Americe odjel Kahn se svým vynálezem do Japonska. U velkých hráčů neuspěl, zájem však projevil malý operátor J-Phone, který v roce 1999 uzavřel partnerství se společností Sharp a Kahnovou firmou LightSurf. Její zakladatel o šest let později všechny její akcie prodal společnosti Verisign za 270 milionů dolarů.
Jak poprvé vyfotili člověka. Postál u čištění bot a vstoupil do dějin |
Snímek malé Sophie časopis Time zařadil mezi stovku nejvlivnějších fotografií všech dob. Dnes je jí 27 let a vystudovala univerzitu v New Yorku. Na veřejnosti se na rozdíl od otce neukazuje. Podle Kahna chce prorazit sama, ne jako slavné dítě z fotky či dcera milionáře.
A nevyvratitelný vliv vynálezu potvrzuje i sám Kahn, držitel desítek patentů nejen v oblasti mobilního hardwaru, ale dnes třeba i umělé inteligence. „Nezvratně jsem změnil formy sdílení a způsob, jakým se lidé vyvíjí. Došlo mi, že 11. června 1997 se mi narodily děti dvě. Důležitější ale samozřejmě byla moje dcera Sophia,“ přiznává s úsměvem.
