Téměř šest tisíc světelných let od Země se tyčí tři nekonečně velké pilíře. Někomu mohou připomínat vzpínající se ruku, gigantické bájné hady nebo tajemné vesmírné věže. Když prvního dubna 1995 Hubbleův teleskop pořídil snímek z daleké Orlí mlhoviny, ve shluku hutného plynu a prachu začali hledat význam nejen vědci. „Jde o důkaz boží existence?“ znělo z náboženských kruhů po celém světě.
Spirituální rovinu dal vesmírnému úkazu i poetický název, který vzešel z jedné ze mší slavného anglického baptistického kazatele Charlese Spurgeona. Ten v roce 1857 svým věrným přednesl následující slova: „A zřete, andělé, že Nekonečný se stal nemluvnětem; ten, na jehož ramenou visí vesmír, visí na prsou své matky; ten, který stvořil všechny věci a nese pilíře stvoření, se nyní stal tak slabým, že ho musí nosit žena!“
NASA dala takzvaným Pilířům stvoření jedinečnou podobu, daleko před ní však do vzdálených koutů vesmíru nahlédl švýcarský astronom Jean-Philippe Loys de Chéseaux, který Orlí mlhovinu, v níž se trojice pilířů nachází, v roce 1745 pozoroval jako první. Následovalo potvrzení a detailnější studium od jeho francouzského kolegy Charlese Messiera. O více než sto let později pořídil pomocí dalekohledu o průměru půl metru Isaac Roberts vůbec první astrofotografii této mlhoviny.
Teorie o konci Pilířů stvoření
Na sklonku devatenáctého století dostala své technické a nepříliš poetické jméno NGC 6611. Podle databáze NASA obsahuje asi 60 hvězd mezi 8. až 12. hvězdnou velikostí. Útvar tvoří celkem tři pilíře, které vznikly působením větrů obřích hvězd v ústřední hvězdokupě. Sloupový tvar je způsoben tím, jak ionizující záření vycházející z hvězdokupy stlačuje plyn molekulárních mračen a zvyšuje tak povrchový tlak, v protitlaku působí proud vypařované ionizované hmoty.
Moderní technologie daly výjevu zcela novou podobu. Fotografie pořízené v blízkém infračerveném pásmu ukazují, že první dva sloupy mají relativně nízkou hustotu. Útvary podle některých teorií rovněž vyztužuje slabé magnetické pole. V roce 2007 vědci za pomoci takzvaného Spitzerova dalekohledu zjistili, že Pilíře stvoření již nemusí existovat, údajně je zničil výbuch supernovy před asi šesti tisíci lety.
Světlo, které naznačí nový tvar mlhoviny, však k Zemi dorazí až za zhruba tisíc let. Podle vědců na zánik pilířů ukazuje infračervený snímek mlhoviny, na němž je patrné mračno horkého prachu pocházející zřejmě z vybuchlé supernovy. Někteří teorii o rychlém zániku Pilířů stvoření zpochybňují. Času na zkoumání však vědci mají více než dost, což dokazují zatím poslední a mnohem detailnější snímky z roku 2022. Ty pořídil moderní vesmírný dalekohled Jamese Webba.
U jeho vypuštění byla i astronomka Heidi Hammelová, která se snaží dávat zkoumání vesmíru spirituální přesah. Nebojí se ani zamyšlení nad existenciálními otázkami v televizních rozhovorech a na internetových fórech. Jeden z diskutérů se jí po zveřejnění nového snímku Pilířů stvoření zeptal, zda moderní teleskop někdy v budoucnu může spatřit Boha.
Vědecká polemika o Bohu
Hammelová, věrna svému vědeckému založení, tazatele nejprve zklamala. „Webbův teleskop určitě nezachytí něco, čemu bychom mohli říkat brána do nebe, nebo samotného Boha. To je spíše práce pro teology,“ vysvětlila. Sama si však položila otázku, zda lidé nejsou limitováni tím, jak si Boha představují. „Nemůže být snímek vesmíru tím, jak mohou někteří z nás vidět božství?“ ptá se.
„Tady na Zemi máme celou řadu vzorců, ať už v živočišném, rostlinném či nerostném světě. A stejné vzorce vidíme i tam daleko ve vesmíru,“ míní a opět se provokativně ptá, zda i to není důkaz boží existence.
„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět |
Krátce před vypuštěním teleskopu Jamese Webba se pustila ještě dál. „Pokud je pro vás Bůh zosobněním toho, když se spojí skupina lidí s cílem splnit si svůj sen a přinést světu něco pozitivního, co ostatním dá jen radost a krásu, pak mohu s klidem říci, že přesně toho jsme dosáhli,“ uvedla 25. prosince v den vypuštění teleskopu.
NASA od té doby pravidelně zveřejňuje dosud nejdetailnější snímky vesmíru. První byla 12. července 2022 fotografie zachycující kupu galaxií. Je nejhlubším a nejostřejším infračerveným záběrem vesmíru. Letos v lednu jsme se díky teleskopu mohli podívat na velmi detailní záběry devatenácti spirálních galaxií. Ty se nacházejí relativně blízko Mléčné dráhy a vědcům poskytly nové poznatky o vzniku hvězd i o galaktické struktuře a vývoji.
