„Když jsme byli ještě daleko odtud, jen se zábleskem naděje v duši, Budapešť jsme nenáviděli a proklínali. Neviděli jsme trpící a mučedníky, ale nahromaděnou špínu země,“ prohlásil admirál Horthy přesně před sto pěti lety, když jako spasitel národa vjel do hlavního města.
„Toto město popřelo svou tisíciletou minulost, toto město zašlapalo svou korunu a národní barvy do bláta a obléklo se do rudých hadrů,“ řečnil elegán v parádní uniformě a dal tak jasně najevo, že doba rozvratu a chaosu po první světové válce je u konce. Vládu přebírá železná ruka vojáka.
„Moji vojáci, sklidivše boží požehnání ze svých polí, chopili se zbraní, aby v této zemi zjednali pořádek. Tyto ruce jsou otevřené pro bratrské stisky rukou, ale mohou také trestat, bude-li třeba,“ pohrozil jednapadesátiletý šlechtic.
Snímků z jeho triumfálního příjezdu do hlavního města je několik. Na tom zřejmě nejznámějším je Horthy zachycený na bílém koni, jak na mokré dlažbě nedaleko Gellértových lázní salutuje vojákům své Národní armády. Autorství není jasné: některé zdroje uvádějí Němce Waltera Girckeho, jiné kronikáře budapešťské každodennosti Jánose Müllnera.
Fotografie je každopádně pro konzervativně založené Maďary symbolem konce chaosu po první světové válce, kdy se vlády na 133 dní chopili komunisté a pod taktovkou Bély Kuna vyhlásili Maďarskou republiku rad. Konec rudého teroru, bezohledného znárodňování, konec ponižující okupace rumunskými vojsky, která bolševiky vyhnala z Budapešti ještě před příchodem Horthyho.
Fotografie je ale také připomínkou kruté absurdity dějin: vždyť Maďarsko z rozhodnutí vítězných mocností ztratilo dvě třetiny území i přístup k Jaderskému moři a po pádu Habsburků se stalo královstvím bez krále. Nyní moc převzal námořní admirál, který se během několik měsíců nechá parlamentem jmenovat regentem.
„Kůň je bílý, neboť Horthy je anděl, který přijíždí ze Segedína v čele Národní armády, aby osvobodil vlast a přinesl jí mír, blahobyt a spravedlnost. Tak se admirál stal vládcem království bez krále a bez moře,“ konstatuje ve své sbírce esejí polsko-maďarský spisovatel Kryzstof Varga.
Jako kníže Arpád
Miklós Horthy de Nagybánya se narodil do rodiny protestantského šlechtice rok po obnovení suverenity Uherského království v rámci habsburské monarchie. Ve čtrnácti letech nastoupil na námořnickou akademii ve Fiume (dnes Rijeka) a postupně se přes diplomacii vypracoval až na císařova polního asistenta pro otázky námořnictva.
Za války na palubě křižníku SMS Novara velel v bitvě v Otrantské úžině, kde c. a k. loďstvo s minimem ztrát vážně narušilo protiponorkovou bariéru Dohody v Jaderském moři. A když tvrdě potlačil vzpouru v boce Kotorské, jmenoval ho císař Karel I. velitelem celého rakousko-uherského loďstva. Z této funkce také po válce dohlížel na předání lodí spojencům a nově utvořenému Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů.
Z poválečného odpočinku na rodinném zámku v Kenderesu pak zádumčivě sledoval, jak Maďarsko po vyhlášení nezávislosti couvá před ultimáty Dohody, československé a rumunské jednotky postupují na jeho území a vládu v Budapešti přebírají bolševici. Když v Segedínu s posvěcením Francouzů vznikla kontrarevoluční vláda, Horthy jako uznávaný válečný hrdina přijal její nabídku a postavil se do čela Národní armády.
Rudý teror vystřídal teror bílý. Začal hon na komunisty a na návsích a náměstích pověsili stovky lidí. Horthyho důstojníci rozpoutali pogromy na Židy, kteří byli hojně zastoupeni ve vedení Maďarské republiky rad a jejím represivním aparátu. Historici se dodnes přou, kolik toho Horthy o jejich antisemitském řádění věděl.
Do Budapešti vstoupil bez jediného výstřelu, rumunské jednotky se o dva dny dříve na přání Dohody stáhly. Horthy vystoupil na budínském nádraží Kelenföld, sedl na bílého hřebce a vyrazil k Dunaji. Maďarsku vládl dalších pětadvacet let a země ponížená Trianonem se pod jeho dohledem upřela k jedinému cíli: revizi hranic.
Odstraňte Židy! Němci poslechli, Hitlerova režisérka zkřivila tvář děsem |
Bílý hřebec se stal Horthyho poznávacím znamením. Když se spojil s Hitlerem a po Mnichově „vrátil“ Maďarsku jižní části Slovenska, přijel do Košic také na bílém koni – podobně jako kníže Arpád, který Maďary v devátém století přivedl do Panonské kotliny. „Podobné epizody ale vzhledem k tomu, že Trianonská smlouva zrušila maďarské námořnictvo, Horthymu vynesly sarkastickou přezdívku ‚admirál na koni‘,“ konstatuje portál Hungarian Conservative.
Částečný návrat ztracených území je nicméně důvodem, proč dnes Maďaři přivírají oči nad Horthyho váhavým spojenectvím s Hitlerem, antisemitismem jeho meziválečného režimu i podílem na holokaustu. V budově parlamentu před dvěma lety odhalili jeho bustu a na veřejnosti ho velebí přední politici vládní strany Fidesz.
„Jsem přesvědčen, že Miklós Horthy by se konečně měl dočkat vzpomínky a pocty. Regent Miklós Horthy byl výjimečný státník, skutečný hrdinný voják a pravý maďarský vlastenec,“ prohlásil minulý rok během vzpomínkové akce v Horthyho rodném městě ministr dopravy János Lázár, čímž vyvolal ostré protesty Izraele.
