Na zrnitých záběrech polehává mladá modelka a píská si starý westernový šlágr Klementajn. Kamera přejede přes kovbojské boty, ležérně roztažené nohy, mohutnou stříbrnou sponu na opasku a nakonec se zastaví u obličeje korunovaného mohutnou hřívou vlasů.
Náctiletá kráska upře svůj tygří pohled na diváky a svůdně zaševelí: „Chceš vědět, co stojí mezi mnou a mými calvinkami? Nic.“
Není pochyb. Náctiletá kráska nám právě sdělila, že své upjaté džíny nosí naostro.
Reklama značky Calvin Klein se v amerických televizích objevila v roce 1980 a odpálila obrovský skandál. Amerika za sebou sice měla sexuální revoluci šedesátých let, po nástupu Ronalda Reagana do Bílého domu se ovšem dočkala konzervativní kontrarevoluce.
O slovo se přihlásila křesťanská konzervativní lobby, která potírala projevy otevřené sexuality v médiích. A náctiletá modelka naznačující, že pod upnutým denimem nemá spodní prádlo, byla daleko za hranicí toho, co bylo pro nové strážce morálky přijatelné.
„Tato reklama představuje naprostý morální úpadek naší země. Je to hrubá, explicitní sexualizace patnáctiletého dítěte, která útočí na samotné základy tradiční americké rodiny a vrací nás do morálního středověku,“ bila na poplach konzervativní organizace Moral Majority.
„Televizní sítě a bezbožní designéři v New Yorku ztratili veškerý stud. Z našich dětí, z mladých dívek dělají sexuální návnady. Jen aby prodali kus látky. To není svoboda projevu, to je hřích a vykořisťování nevinnosti,“ hlásalo hnutí protestantského pastora Jerryho Falwela.
Brooke Shieldsová v době natáčení vůbec netušila, že by s její lechtivou hláškou mohl být nějaký problém. Nestarala se ani o provokativní image značky Calvin Klein. Zajímala ji hlavně spolupráce s legendárním fotografem Richardem Avedonem a jeho intelektuální pojetí reklamy.
„Měly to být slovní hříčky a odkazy na historii či literaturu,“ vzpomínala před pěti lety pro Vogue na focení. „Nijak jsem o tom nepřemýšlela. Nemyslela jsem si, že to má něco společného se spodním prádlem, že to má sexuální podtext. Byla jsem dítě a byla jsem naivní,“ sdělila.
Chtěla mít slavnou dceru
Patnáctiletá modelka tehdy žila v bublině, kterou kolem ní vytvořila její matka.
Teri Shieldsová objevila své životní poslání v roce 1965, když se jí narodila dcera. „Moje matka si opravdu myslela, že jsem ta nejvíc unikátní bytost, jakou kdy spatřila,“ prohlásila herečka ve dvoudílném dokumentu Brooke Shields: Pretty Baby, v němž popisuje úskalí své kariéry.
„Vždy byla nádherná. Věděla jsem, že bude hvězda,“ vyprávěla Teri, která svou dceru popostrčila do světa showbyznysu už v útlém dětství. První roli dostala Brooke ještě jako nemluvně, když účinkovala v reklamě na mýdlo.
Talent nemá, zato obří zadnici. Necudná fotka stvrdila divnou slávu Kim Kardashian![]() |
Teri nebyla jen ambiciózní matka, ale i bezskrupulózní manažerka. Ze své dcery chtěla mít celebritu a byla pro to ochotná udělat vše. Tedy i přijímat poněkud kontroverzní role a modelingové zakázky.
Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale Brooke s jejím výslovným svolením v pouhých deseti letech pózovala pro Playboy. Nahá. Nafotili ji nalíčenou a natřenou olejem v mramorové vaně, dostala za to tehdy 450 dolarů. Jak je to možné? V USA totiž v polovině 70. let neexistovaly federální zákony zakazující zobrazování nahých dětí při modelingu či pro umělecké účely.
O tři roky později si zahrála dětskou prostitutku ve filmu Děvčátko. V jedné scéně líbá devětadvacetiletého herce Keitha Carradinea, což u ní při natáčení vyvolalo hysterický záchvat. Uvědomila si totiž, že její první polibek v životě uvidí celý štáb. Uklidnil ji až její herecký kolega, který ji ujistil, že polibek bude jen naoko, a proto se nepočítá.
Zatímco její dceru na place ničily výčitky, Teri přihlížela. Na jednu stranu držela dceru v puritánské naivitě o okolním světě, zároveň ji vystavovala neustálé sexualizaci. „Brooke je umělecké dílo. A stejně jako každý krásný obraz, svět by ji měl obdivovat,“ sdělila Teri.
Problematický vztah poznamenala i Terina závislost na alkoholu. „Cítila jsem obrovskou zodpovědnost, abych ji udržela naživu,“ popisovala Brooke v pozdějších rozhovorech. Matčin alkoholismus před médii nejprve zapírala. Opuchlé oči a červený obličej přisuzovala sezonním alergiím, zmatené a neomalené vyjadřování sváděla na Teriinu přímou povahu.
„Stále jsem překvapená, že jsem to všechno přežila,“ komentovala později chování své mámy.
Média si na ní smlsla
Na přelomu 70. a 80. let se stala miláčkem médií. Její tvář se pravidelně objevovala na obálkách časopisů a v reklamních kampaních. Přátelila se s Michaelem Jacksonem a po boku Andyho Warhola či Calvina Kleina vyrážela do legendárního Studia 54, symbolu disco éry, sexu a drog.
Z hříchů slavné newyorské diskotéky prý nic neochutnala. „Moje zkušenost byla celkem nudná. Působila jsem tam spíš jako maskot,“ promluvila o nocích strávených v klubu Shieldsová. „Chodila jsem tam brzy, tancovala dvě hodiny v kuse, dokud jsem nebyla zpocená, a pak šla domů.“
Stala se tváří osmdesátek, nejznámější teenagerkou a vysloužila si nálepku „americké lolitky“. Lidi fascinovala její krása, média rozebírala její sexuální život. Všichni byli posedlí otázkou, jestli je stále panna.
Magazín High Times zašel až tak daleko, že ji v roce 1978 označil za „smyslnou směsici typické americké panny a začínající děvky“. Autor článku vychválil hereččin dětský sexappeal, štíhlou postavu a nebál se ani použití výrazu „nymfička“ z Nabokovova románu Lolita.
Nazí herci a zraněná zvířata
Významným mezníkem byla role v teenage romanci Modrá laguna. Příběh náctiletých trosečníků Richarda a Emmeline, kteří se do sebe zamilují na pustém ostrově, zaznamenal obří úspěch.
Vyvolal ale i vlnu kontroverzí. Mladá herečka byla totiž po velkou část filmu téměř nahá. „Měla jsem přilepené vlasy k tělu, aby zakrývaly prsa. Produkce udělala hranici na bradavce,“ sdělila Shieldsová v jednom z dílů svého podcastu Now What?
Ani její pozdější tvrzení, že v sexuálních scénách použila dvojnici, nezabránilo negativním reakcím. Oba protagonisté se později shodli, že dnes už by takový film nikdo nenatočil.
„Lovili jsme ryby, pobíhali nazí po pláži. To by dnes rozhodně neprošlo,“ uvedl její herecký partner Richard Atkins, kterému bylo v době natáčení osmnáct.
„Členové produkce tehdy zoufale chtěli, abychom se do sebe my dva opravdu zamilovali,“ vzpomínala Shieldsová. „Chtěli z toho udělat reality show a prodat mé skutečné sexuální probuzení. Ironií bylo, že jsem tehdy o své sexualitě neměla žádné ponětí,“ dodala.
Zlobivý kluk
Krátce po uvedení Modré laguny se Brooke objevila v sérii provokativních reklam pro Calvina Kleina. Newyorský návrhář je nad lahví vodky vymyslel se slavným fotografem Richardem Avedonem, který také režíroval dvanáct televizních spotů a nafotil všechny reklamy pro tištěná média.
Kampaň vyvolala obrovskou pozornost, některé televize ji odmítly vysílat a konzervativní kritici ji přirovnávali k dětské pornografii.
„No, tak jsem zlobivý kluk. A co má být?“ reagoval Calvin Klein na kritiku.„Snažím se provokovat, vzbudit zájem a nadchnout lidi. Jsem ochotný riskovat a někdy překračuji hranice toho, co se považuje za dobrý vkus. Možná tak někdy vyvolávám rozruch, ale funguje to,“ uvedl návrhář.
Z reklamy ovšem byl hit a za týden se prodalo více než 400 tisíc párů kalhot. „Lidé byli těmi džíny doslova posedlí. Měla jsem pocit, jako bych se stala součástí nějakého hnutí,“ uvedla herečka. Prodeje newyorské značky vystřelily ke hvězdám a zákazníci si v obchodech žádali právě „džíny Brooke Shieldsové“.
Herečka byla ale z kampaně nakonec stejně vyřazena. Hrozilo, že její sláva zastíní značku, a Calvin Klein chtěl, aby byly džíny spojovány výhradně s jeho jménem.
Reklama se pro něj ovšem stala milníkem. Zjistil, že provokativní a sexuální obsah přitahuje pozornost a zvyšuje prodej. Jeho oděvní a lifestylová značka se začala víc opírat o sex-appeal a z kontroverze vytvořila klíčový prvek své marketingové strategie.
O více než čtyři dekády později stejný recept použila značka American Eagle ve své kontroverzní reklamě na džíny. Také ona si podobně jako jeden ze dvanácti spotů Calvina Kleina hraje s anglickou výslovností slov jeans a genes (džíny a geny).
Tentokrát už nešlo o koketování s dětskou pornografií. V případě blonďaté modrooké sexbomby Sydney Sweeney slovní hříčka vyvolala u některých lidí podezření, že reklama vzývá rasistickou teorii eugeniky.



























