Na damašském náměstí Mučedníků se 18. května 1965 shromáždily davy lidí. Přišli se podívat na veřejnou popravu izraelského špiona Eliho Cohena. Jeho tělo s výčtem provinění v arabštině viselo na náměstí celých šest hodin.
Média popravu na přání tamní vlády pilně pokrývala, neboť chtěla odstrašit další potenciální agenty a vyzdvihnout svou kontrarozvědku. Otázkou ale je, zda se syrští pohlaváři opravdu měli čím chlubit. Právě Cohenova ukázková práce v syrských vládních a vojenských kruzích napomohla k drtivé porážce arabských států v šestidenní válce, ve které židovský stát dva roky po jeho smrti obhájil svou nezávislost.
Cohen měl pro nasazení v Sýrii ideální předpoklady. Narodil se v prosinci 1924 v egyptské Alexandrii do rodiny syrského původu. Díky tomu plynně ovládal syrský dialekt arabštiny. Zatímco jeho rodiče a bratři emigrovali do Izraele v roce 1949 po válce za nezávislost, Cohen se zapojil do tajné sionistické bojůvky a zůstal v Egyptě dalších sedm let.
Jeho jazykové schopnosti, znalost Egypta a vazby na Sýrii (oba státy v letech 1958 až 1961 tvořily Sjednocenou arabskou republiku) z něj udělaly vhodného kandidáta pro Mosad. Ten ho podle izraelských záznamů naverboval v roce 1960.
Důvěrník budoucího prezidenta Sýrie
V roce 1961 přijal krycí identitu jako syrský podnikatel Kámel Amín Táabet a přesunul se na svou první misi do Buenos Aires. V Argentině pronikl do vlivné syrské komunity, navázal klíčové kontakty a připravil si cestu k návratu do Damašku.
Slavný špeh Eli Cohen by se mohl vrátit domů. Izraelcům s tím pomáhá Rusko |
Po příchodu do syrské metropole si rychle získal přátele mezi politickou a společenskou elitou. Okouzlil i Amína al-Háfize, který se po vojenském převratu v roce 1963 stal prezidentem. Táabet proslul mezi smetánkou svými honosnými večírky, kde tekl alkohol proudem. Mezi opilými hosty získával cenné informace, jež poté tajně předával Izraeli.
Jeho důvěryhodnost mezi politiky stoupla natolik, že ho chtěli jmenovat náměstkem syrského ministra obrany. Zasvětili ho do národních bezpečnostních tajemství a pořádali pro něj dokonce soukromé prohlídky vojenských zařízení, ačkoli v nich jakožto civilista neměl co dělat.
Právě díky takovým příležitostem získal podrobné informace o syrských opevněních na Golanských výšinách, které se staly zásadními během šestidenní války. Přesnou lokaci opevnění dokázal upřesnit lišáckým způsobem. Jejich velitele nabádal, ať uleví vojákům a v nesnesitelném vedru vysadí v okolí stromy. Izraelci pak mohli přes Galilejské jezero zaměřit eukalypty rostoucí v okolí pevnůstek...
Sýrie s dalšími arabskými státy se v té době Izrael snažily zničit také ekonomicky. Plánem bylo odříznout Izrael od jediného zdroje vody na severu země. V roce 1964 si proto prezident al-Háfiz najal tým ze Saúdské Arábie pod vedením stavebního magnáta Mohammeda bin Awada bin Ládina, otce teroristy Usáma bin Ládina, aby vybudoval přečerpávací zařízení.
Mosad má nedostatek agentů, seriálům o svých operacích tiše fandí |
Táabet-Cohen jako blízký přítel prezidenta plán objevil a izraelské letectvo pak provedlo na zařízení noční nálet. Arabské státy byly nuceny od projektu upustit. Rostoucí rivalita nakonec vedla k šestidenní válce, v níž však měli Židé i díky špionům, jako byl Cohen, značný náskok.
„Těšte se na lepší budoucnost!“
Cohen všechny informace předával v pravidelný čas rádiovými přenosy ze svého okázalého bytu nebo během občasných návštěv vlasti. Při své poslední tajné návštěvě – kvůli narození svého třetího dítěte – požádal o ukončení mise, protože věděl, že mu nový šéf syrské zpravodajské služby nedůvěřuje. Izraelská vláda ale chtěla jeho výsostného postavení v Sýrii naposledy využít a přemluvila ho, aby ještě jednou vycestoval.
To se mu stalo osudným. V lednu 1965 podezřelého podnikatele syrská tajná služba se sovětským vybavením a experty na sledování tajných rádiových přenosů chytila při vysílání v jeho bytě. Následně byl vyslýchán a navzdory mezinárodní kampani vedené izraelskou premiérkou Goldou Meirovou nakonec odsouzen k smrti.
Vyhrál Izraeli válku, v mýdle měl bombu. Hledá se hrob slavného špiona |
Tři dny před svou popravou napsal své ženě poslední zprávu: „Prosím tě, má drahá Nadio, abys neztrácela čas pláčem nad něčím, co už se událo. Soustřeďte se na sebe a těšte se na lepší budoucnost!“
Okolnosti Cohenova dopadení jsou dodnes sporné a nejasné. Někteří tvrdí, že Cohen nedodržel postupy a pokoušel se posílat příliš mnoho zpráv, což přitáhlo pozornost syrské kontrarozvědky. Jiní obviňují jeho nadřízené, že vyvíjeli přílišný tlak, aby podal nové informace.
Nynější šéf Mosadu David Barnea při otevření muzea Eliho Cohena v roce 2022 s odkazem na spekulace uvedl, že nový výzkum definitivně prokázal, že Cohena chytili „jednoduše proto, že jeho vysílání bylo zachyceno a triangulováno nepřítelem,“ uvádí The Times of Israel. „Patřil mezi naše nejlepší agenty,“ uzavřel Barnea.
