Zahájila tak dvoudenní debatu, kterou skotský parlament završí hlasováním ve středu odpoledne. S právně závazným plebiscitem a jeho načasováním musí ale vyslovit souhlas ústřední britský parlament v Londýně.
Sturgeonová řekla, že není záhodno zpochybňovat právo Skotů na získání „demokratického mandátu k referendu o nezávislosti“. Podle ní je „špatné, nespravedlivé a naprosto neudržitelné“ od britské vlády, aby stála v cestě „skotské volbě“. Sturgeonová také prohlásila, že je „až ostudně“ málo podrobností o tom, jak bude britský odchod z EU vypadat.
Ve Skotsku se přitom v loňském referendu o takzvaném brexitu většina obyvatel této části Spojeného království vyslovila pro setrvání ve svazku evropských zemí.
Iniciativu skotské premiérky podle očekávání napadli skotští konzervativci. Podle jejich představitelky Ruth Davidsonové postupuje Sturgeonová v otázce s laciným přístupem „jako buldozer“ a v zásadě nemá žádný podrobný plán. Davidsonová dodala, že je na řešení otázky referenda příliš brzy, když se ještě vůbec neví, jak budou podmínky odchodu Británie z EU vypadat a co z toho nakonec bude Skotsku vyhovovat či nevyhovovat.
Sturgeonová oponovala, že britský parlament skotským názorům ale stejně nepopřává sluchu a je tedy pochybné, zda se při vyjednávání o brexitu bude přihlížet skotským zájmům.
Skotská národní strana (SNP) první ministryně Sturgeonové usiluje o nezávislost na zbytku Británie dlouhodobě. První referendum o odštěpení v roce 2014 ale vyhráli příznivci setrvání v unii s Anglií, Walesem a Severním Irskem. Po loňském plebiscitu o brexitu však může být pozice skotských separatistů silnější.
Regionální parlament má o návrhu hlasovat ve středu v 18:00 SEČ. Plebiscit by skotská první ministryně chtěla uspořádat na konci roku 2018, případně začátkem roku 2019, tedy zřejmě ještě před koncem jednání o odchodu Británie z EU. Právě to kritizuje britská premiérka Theresa Mayová, podle které by neměli Skotové hlasovat, aniž by znali podmínky konečné dohody s Bruselem.
