Reportéři amerického magazínu The Verge odhalili, že Federální úřad pro vyšetřování (FBI) do své databáze očních duhovek od roku 2013 uložil už 434 tisíc záznamů. V rámci „pilotního testování“ jim je posílají úřady v Texasu, Missouri a zejména Kalifornii. Pořízení infračerveného snímku lidského oka zabere policistům nebo ostraze letišť jen zlomek sekundy.
Jako ve filmu Bohatá databáze naskenovaných duhovek mnohým Američanům připomněla scény z 14 let starého filmu Minority Report režiséra Stevena Spielberga. Jeho děj se odehrává v roce 2054. Policie v něm díky podobné databázi pátrala po občanech, které na základě předtuchy podezírá, že by mohli vraždit. Aby hrdina ztvárněný Tomem Cruisem vyšetřovatelům unikl, musel si nechat transplantovat oči. |
Oční duhovka může pro identifikaci člověka posloužit podobně jako otisky prstů. Při detailním pohledu je každé lidské oko unikátní, liší se dokonce i u jednovaječných dvojčat.
Američané toho využívali během vojenské operace v Iráku, kde se pomocí očních skenerů identifikovali zaměstnanci základen. FBI teď zkouší, zda se jí vyplatí podobný registr i v případě amerických občanů. Ukládá do něj údaje skutečných lidí, v nichž se dá pohodlně vyhledávat.
Oči ve světě šetří čas, skenují se zájemcům
Je třeba podotknout, že skenování očních duhovek už dlouho není jen námětem filmů o pochmurné budoucnosti lidstva. V roce 2002 takto Saúdská Arábie začala prověřovat muslimy, kteří přiletěli na pouť do Mekky. Oči musí nechat naskenovat i každý, kdo přistane ve Spojených arabských emirátech.
Bezpečnostní složky ve Spojeném království, Kanadě či Nizozemsku před dekádou nabídli častým návštěvníkům letišť, aby se v předstihu podrobili kontrole imigračních úředníků a obraz svých očí nechali dobrovolně uložit do databáze. Před dalšími lety se tak vyhnou dlouhému čekání a kontrolám, konstatovala již před 14 lety studie amerických vládních auditorů (GAO).
Podobně si počíná i Singapur: Vytvořil databázi duhovek zahraničních pracovníků, kteří na jeho území každý den dojíždějí. Díky tomu nemusejí neustále procházet hraničními kontrolami, stačí jen pohled do skeneru. Všechny zmíněné země s výjimkou arabského světa však ukládají jen duhovky lidí, kteří s tím souhlasili, aby ušetřili čas na hranicích.
Američané se nikoho neptali, ochranu dat řeší až teď
Pilotní program v režii FBI zatím nikomu čas neušetří a o dobrovolnosti nemůže být řeč. Většina duhovek se do databáze dostala během registrace zadržených Američanů na policejních stanicích nebo v nápravném zařízení. Federální úřad pak dostal širokou škálu údajů: Jméno a datum narození, otisky prstů, klasickou sérii „vězeňských“ fotografií i zmíněnou duhovku.
Každý vládní projekt, který se zabývá osobními údaji, musí podle amerických zákonů projít důkladnou analýzou zaměřenou na ochranu soukromí. Tou se přitom v souvislosti s databází statisíců duhovek nikdo nezabýval. V roce 2014 se úřady usnesly, že to není potřeba.
„Pilotní test byl prováděn s velmi omezenou účastí a na omezený čas za účelem zhodnocení technologie,“ vysvětlil magazínu The Verge mluvčí FBI. Původní „omezený čas“ se ovšem již několik let protahuje a jediný americký okres - dvoumilionové San Bernardino - začátkem letošního roku do databáze posílalo každý den v průměru 189 nových vzorků.
„Je hluboce znepokojující, že statisíce naskenovaných duhovek přibývají v biometrické databázi bez veřejné debaty a náležitých ochranných opatřeních, aniž by se vědělo, že tyto údaje někdo pořizuje a ukládá,“ uvedla pro britskou BBC organizace Privacy International, která se zabývá ochranou osobních údajů. Pokud má taková databáze vůbec vznikat, musí mít podle ní oporu v zákonech a jasná bezpečnostní pravidla.
FBI po dotazech novinářů uvedla, že nový posudek ohledně ochrany osobních údajů právě v této době vzniká. Není však jasné, kdy by měl být hotový.
