Dobrovolníci, kteří se přopojili na stranu armády v bojích proti radikálům,...

Dobrovolníci, kteří se přopojili na stranu armády v bojích proti radikálům, projíždějí ulicemi předměstí Bagdádu s portrétem duchovního ajatolláha Ali al-Sistaního (14. června 2014). | foto: Reuters

Sistání a Sadr. Bojovali proti sunnitům, teď chtějí Irák znovu sjednotit

  • 24
Dva šíitští duchovní, které následují tisíce Iráčanů. Alí Sistání a Muktada Sadr trpěli za vlády Saddáma Husajna a snažili se bojovat proti dominanci menšinových sunnitů. Nyní však vyzývají všechny Iráčany, aby se spojili v boji proti militantním islamistům a podpořili vznik vlády národní koalice s větším zapojením sunnitů do politiky.

„Irák potřebuje utvořit národní vládu s novými jmény a z každého prostředí, ne založenou na obvyklých sektářských kvótách. Vyzývám všechny Iráčany, aby přestali bojovat a terorizovat civilisty. Irácká vláda musí splnit legitimní požadavky umírněných sunnitů a přestat je odsouvat stranou,“ uvedl Muktada Sadr na podporu národní vlády a sunnitů pro al-Džazíru.

Boje v Iráku

Stejně tak vyzval Iráčany k boji proti radikálům i ajatolláh Alí Sistání. Začátkem  června vydal fatwu, nábožensko-právní prohlášení, aby všichni schopní Iráčané bez ohledu na své náboženské přesvědčení chránili svou zemi. Bylo to jen pár dní poté, co islamisté dobyli druhé největší irácké město Mosul, a z města uprchly statisíce lidí.

Sistání se neukazuje na veřejnosti, jeho slovo má však váhu

Třiaosmdesátiletý Alí Sitání je od roku 1992 nejvyšší náboženskou autoritou v Nadžafu, spolu s íránským Kommem nejdůležitějším městem šíitské vzdělanosti. Za doby trvání režimu Saddáma Husajna několikrát unikl pokusu o vraždu. V devadesátých letech se nezapojoval do politiky, na veřejnosti se začal prosazovat až s americkou invazí v roce 2003, tehdy se stal jedním z nejvlivnějších iráckých lídrů.

Americká správa Iráku vyzdvihovala jeho umírněnost, když nepodporoval sektářské násilí a naopak vyzýval Iráčany, ať radikály odmítnou.

Muktada Sadr ho tehdy kritizoval za příliš proamerický postoj, přestože Sistání opakovaně kritizoval americké plány a schválení dočasné irácké ústavy v březnu 2004.

Sistání požadoval dřívější termín voleb, které podle něj jediné mohly zajistit novému režimu legitimitu. Jeho okolí tvrdilo, že se nechce plést do politiky, ale že vidí svou povinnost zajistit islámský charakter Iráku. V dalších letech například podpořil vznik nové ústavy schválené v referendu na podzim roku 2005.

Dobrovolníci vylepují plakáty hlavního šíitského duchovního ajatolláha Alí Sistáního.

Ve stejném roce ho časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí na světě. Časopis ho popsal jako člověka, který se vyjadřuje na veřejnosti jen zřídka. Když ale Sistání promluví, jedná se o průlomové téma. Time spatřoval demokratické naděje Iráku právě v ajatolláhovi z Nadžafu. „On může zarazit sektářské násilí a chránit demokratickou revoluci.“

V posledních letech se Alí Sistání opět na veřejnosti téměř neukazuje. Poselství se k lidem dostávají skrze jeho pomocníky. Spekuluje se o jeho zdravotním stavu, v roce 2004 podstoupil operaci srdce v Londýně. Přesto jeho názorům naslouchají tisíce šíitů. Ke konci června vyzval, aby se irácké strany, které se dostaly v letošních volbách do parlamentu, urychleně domluvily na jménech nového premiéra, předsedy parlamentu i prezidenta.

Radikální klerik, který nyní volá po národním usmíření

Obdobně jako Sistání nyní vyzývá k vládě národní koalice i čtyřicetiletý Muktada Sadr, který byl dříve považován za radikálního klerika. Sadr se narodil do rodiny významného šíitského ajatolláha Muhammada Sadíka Sadra, který byl zavražděn spolu se svými dvěma syny v Nadžafu v roce 1999. 

Příslušníci milic Mahdi mašírují Nadžáfem s portréty duchovního Muktady al-Sadra (21. června 2014).

V té době to nebyla první vražda ajatolláha. Husajnův režim odpovědnost za vraždy kleriků odmítal, nicméně panuje názor, že za nimi stáli vládní agenti, připomíná The Independent. Rodina Sadrů odvozuje svůj původ až k prorokovi Muhammadovi.

Na popularitě začal Muktada Sadr získávat po americké invazi, kdy se postavil do čela boje proti cizí přítomnosti v Iráku. Své příznivce získával převážně z okolí Nadžafu a také bagdádské čtvrti přezdívané Sadr City, dříve paradoxně nazývané Saddám City. V červnu 2003 utvořil Mahdího armádu, skupinu bojovníku, která měla za úkol chránit šíitská svatá místa v Iráku.

Postupně se ale její boj přesunul proti americkým a britským jednotkám, píše BBC. Sadr žádal stažení cizích vojáků a větší zapojení duchovních do politiky země. Boje si vyžádaly stovky mrtvých, přesto Američané souhlasili, že nebudou požadovat potrestání Sadra.

Ve volbách 2005 se Sadr a jeho podporovatelé, kteří utvořili politické hnutí, zapojili do dominantní šíitské koalice Spojená irácká aliance. Ta ve volbách získala 140 z 275 parlamentních křesel. Mahdího armáda nicméně pokračovala v boji. Mezi léty 2007 a 2008 premiér Núrí Málikí podnikl velkou ofenzivu proti bojovníkům a podařilo se mu situaci uklidnit.

Muktada Sadr uprchl do Íránu, kde se věnoval studiu islámu, aby mohl získat titul ajatolláh. V srpnu 2008 řekl, že vojenské operace Mahdího armády končí a organizace bude přeměněna na kulturní a sociální.

Větší politický vliv získali Sadristé ve volbách v roce 2010, kdy obsadili 40 křesel z 325 v parlamentu a zapojili se do vlády Núrího Málikího. V dalším roce se Sadr navrátil do Iráku. Nebylo zřejmé, zda se bude snažit získat vliv politickými cestami nebo obnoví ozbrojený boj.

„Jeho návrat je vítězství nejen pro lid, ale i pro nás, zvláště když jeho hnutí je součástí vlády. Znamená to, že nenastanou žádné bezpečnostní problémy, žádné bitvy či konfrontace s vládou,“ citovala agentura AFP jednoho z podporovatelů klerika.

Sadr se rozhodl pro umírněnou rétoriku. Na podzim roku 2013 Sadr varoval nad temnou budoucností Iráku kvůli narůstajícímu sektářství. V rozhovoru pro The Independent řekl: „Irácký národ se rozpadne, jeho vláda se rozpadne a bude jednoduché pro zahraniční síly ho ovládat.“

Přestože Sadristé byli v druhé vládě Núrího Málikího, sám Sadr je velkým kritikem politiky premiéra. Obviňuje Málikího z korupce, sektářství a přehlížení požadavků sunnitů. Upozorňuje běžné Iráčany, že to nejsou sunnité, kdo na ně útočí, ale extremisté.

Letos v únoru Sadr oznámil, že se stahuje z politiky, jednou z nejvlivnějších osob v Iráku však přesto zůstává dál.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video