Podobně jako nyní v případě českého velvyslanectví na Ukrajině, které přijde o dva vojenské přidělence, Rusko v roce 2000 vypovědělo českého zaměstnance vojenské sekce ambasády v Moskvě. Samotný Čech se ničím neprovinil.
Ruská strana svým aktem reagovala na vypovězení asistenta ruského vojenského přidělence v Praze, který údajně získával citlivé informace o technologiích NATO i od úředníků státní správy.
Ukrajina vyhostila české diplomatyPídili se po tajných informacích |
O rok později, roku 2001, se rozpoutala diplomatická roztržka mezi Černínem a běloruským ministerstvem zahraničí. Běloruské úřady vypověděly ze země Pavla Křivohlavého, kterého vinili z porušení zákonů. Diplomat podle tamních úřadů popíjel alkohol s mladistvými chlapci a měl s nimi i sexuální styky.
Česko na to reagovalo vypovězením běloruské diplomatky. Šéf českého zastupitelského úřadu v Minsku byl navíc povolán do Prahy ke konzultacím.
V dubnu téhož roku Irák vyhostil jednoho pracovníka české ambasády, který působil jako atašé-radista zastupitelského úřadu. Bagdád vypovězením reagoval na vyhoštění svého konzula a druhého tajemníka iráckého velvyslanectví. Činnost Ahmada Chálíla Ibráhíma Samíra Aního byla podle českého resortu zahraničí "neslučitelná se statutem diplomata". Ministerstvo tehdy zdůraznilo, že mu vadí jeho osoba, nikoli jeho diplomatické působení.
Před pěti lety Kuba neprodloužila vízum a tím, vlastně vyhostila prvního tajemníka české ambasády Stanislava Kázeckého. Castrův režim ho obvinil z podvratné činnosti a práce pro USA. České ministerstvo zahraničí nařčení odmítlo. Praha pak na oplátku vyhostila kubánského atašé.
Už v roce 2005 kubánské úřady vyhostily tehdejšího senátora Karla Schwarzenberga, který přiletěl do Havany na schůzku organizovanou tamními disidenty.
A naposledy si český diplomat musel nuceně balit kufry před dvěma lety. Stalo se tak v Moskvě a šlo o odplatu za vyhoštění dvou pracovníků ruské diplomacie z Prahy. Jednoho vojenského přidělence Česko vypovědělo, druhému vzkázalo, ať se nevrací z dovolené.
