Johnson prohlásil, že po britském referendu, v němž voliči rozhodli o vystoupení své země z EU, chce změnit profil Británie jako „ještě globálnějšího národa“. „Chci Británii, která bude aktivnější, která bude víc zaměřena směrem navenek, energičtější na světové scéně než kdy dřív,“ řekl.
Johnson zároveň zdůraznil, že jeho představa posílení britské role ve světě neznamená, že by se Londýn chtěl zcela rozejít s Evropou. „To by bylo geograficky, historicky, kulturně, intelektuálně i emocionálně nemožné,“ řekl.
Kerry vyjádřil přesvědčení, že britský odchod z EU bude co nejhladší a že si Londýn uchová co nejlepší vztahy se zbývající sedmadvacítkou. „Spojené státy spoléhají na silné Spojené království. Spoléháme také na úzké vztahy s Evropskou unií,“ řekl.
Šéf americké diplomacie také uvedl, že Washington je připraven zahájit rozhovory s Londýnem o budoucí podobě obchodních vztahů obou zemí. „Britové nám řekli, že nemohou uzavřít žádnou novou obchodní dohodu, dokud neopustí EU, což je jasné,“ řekl Kerry. Diplomaté obou zemí ale podle něj mohou „předepsat tužkou několik věcí“ ještě předtím, než Británie z unie odejde, což bude několikaletý proces.
Americký prezident Barack Obama se před referendem vyslovoval pro setrvání Británie v EU. Upozorňoval přitom, že Londýn bude v případě odchodu „poslední ve frontě“ na uzavření obchodní dohody se Spojenými státy.
Britský ministr se na tiskové konferenci s Kerrym odmítl omluvit za některé své urážlivé výroky z minulosti na adresu světových politiků.
Podle něj by trvalo příliš dlouho, než by se omluvil všem, kdo se mohli jeho slovy cítit uraženi, a že se raději soustředí na závažnější věci, jako je humanitární krize v Sýrii. Johnson v minulosti mimo jiné mluvil o pravděpodobné demokratické kandidátce na prezidentku USA Hillary Clintonové jako o „sadistické sestře z nemocnice pro duševně choré“.
