Stráž v blízkosti malých ostrovů, v Japonsku známých jako Senkaku a v Číně jako Tiao-jü, loni hlídkovala celých 357 dní.
Za posledních pět let pak v okolí sporného území zorganizovala 134 hlídek a nasadila 550 000 plavidel spolu s 6 000 letadly, řekl na tiskové konferenci o prosazování mořského práva šéf pobřežní stráže Čang Ťien-ming.
„Donroeova doktrína“ posílí dělení světa podle Číny, ta může Venezuelu obětovat |
Neobydlené ostrůvky Senkaku od roku 2012 spravuje Tokio. Rozkládají se na zhruba 4 740 kilometrech čtverečních a od japonského ostrova Kjúšú jsou vzdáleny asi 877 kilometrů.
Na Senkaku se vztahuje pátý článek bezpečnostní dohody mezi USA a Japonskem z roku 1960, podle něhož budou USA chránit území pod japonskou správou před ozbrojeným útokem.
Japonská pobřežní stráž v roce 2010 zadržela kapitána čínské rybářské lodi, která se u ostrovů srazila s japonskými plavidly. O dva roky později japonská vláda uvedla, že některé z ostrůvků odkoupila od jejích soukromých japonských majitelů, načež Čína do oblasti vyslala hlídkové lodě.
Čína zahájila vojenské manévry u Tchaj-wanu, pohrozila jeho spojencům |
Loni v prosinci pak Čína vyhnala podle ní nelegální japonskou rybářskou loď z tamějších vod, zatímco Japonsko oznámilo, že zadrželo a zpět vrátilo dvě čínská pobřežní strážní plavidla, která se k lodi přibližovala.
Mezi oběma zeměmi několik měsíců panuje velká diplomatická krize. Japonská premiérka Sanae Takaičiová loni 7. listopadu řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska.
Japonsko chce rakety na ostrově u Tchaj-wanu. Povede to ke katastrofě, běsní Čína |
V takovém případě by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015.
Takaičiová toto pondělí také naznačila, že by se Japonsko v případě nouze mohlo připojit ke Spojeným státům při záchraně občanů obou zemí z Tchaj-wanu.
Peking považuje ostrov za vzbouřeneckou provincii a v minulosti pohrozil, že se s ním znovu spojí, i kdyby to mělo být silou.
