„Dobrý den. Nevíte, kde bydlí Ivo Benda? Kdysi založil sektu Vesmírní lidé.“ Hledání zakladatele sekty Vesmírní lidé v pětapadesátitisícovém městě na středním Slovensku, když nemáte adresu ani telefonní číslo, může na první pohled působit bláhově. Úplně naslepo jsem se však na cestu nevydala.
Informaci z Wikipedie, že Benda dnes žije v Martině, nejdříve s lehkou nejistotou potvrdili místní novináři. „Občas ho vídáme na náměstí. Měl by bydlet v městské části Ľadoveň,“ odpověděla Televízia Turiec. Jistější si byl dobrý muž, který zvedl telefon v tamním penzionu. „Ano, často se pohybuje ve staré Ľadovni, to je sídliště u rodinných domů.“ Bylo rozhodnuto. Čekalo mě pět set kilometrů, téměř šest hodin ve vlaku a jediná otázka na každého, koho potkám: Viděli jste ho?
Jméno Ivo Benda místním zpočátku nic neříkalo. Nepomáhala ani přezdívka Aštar, kterou někdejší kontrolor kvality v mladoboleslavské Škodě s dovolením svého mimozemského přítele Aštara Šerana přijal. Až když martinští uslyšeli spojení Vesmírní lidé, svitlo jim: „To je ten člověk ve žluté bundě!“
Miluje klasickou hudbu a přírodu, ale se sousedy se nebaví
Hlavně místní senioři vědí, o koho jde. Často ho vídají na procházce v zářivé šusťákovce s nápisem Vesmírní lidé na zádech. „S partnerkou se vodí za ruku, pořád jsou spolu,“ říká starší žena na zastávce autobusu.
„Nedají bez sebe ani ránu. Mají stejnou bundu, jezdí na kole a krmí ptáky,“ smějí se dva pejskaři o kus dál mezi paneláky. Všichni ukazují směrem na konec sídliště. Za domy už je jen zmrzlé pole a úzký potůček. Vzduch v polovině prosince prosycuje bílá mlha a nedýchatelný černouhelný odér.
Ale který dům to je? Na zvoncích ani poštovních schránkách Bendovo jméno není. Jeho přítomnost však naznačuje zčásti strhnutá nálepka na dveřích domu na konci ulice: „Milujeme vás a pomáháme vám. Vesmírní lidé.“ Jako pohádková babička se v pravou chvíli objeví asi osmdesátiletá žena. „Bydlí v tamtom paneláku úplně nahoře.“
Obyvatelé domu vědí, kdo je muž z devátého patra. „Máma mi nevěřila, že je to on. Já jsem ho ale poznal. Bydlí tady podle mě asi čtyři roky. Když ho potkám na schodech, mívá zamračený výraz a občas ani neodpoví na pozdrav. Přesto ho pořád zdravím, je to přece jen starší člověk a navíc soused. Jeho paní je milá, s mámou se každou chvíli zapovídala, ale do té jejich sekty ji nelákala,“ vypráví asi třicetiletý muž, který si nepřál uvést své jméno.
České sektyADAMITÉ: Zkáza hanbatých husitů PARSIFAL: Sektářská panika v Česku MAJÁK PTYČ: Betonová archa nad Berounkou DOHNALITÉ: Poprask na Ukrajině |
Dávný přítel mimozemšťanů podle něj nechodí na domovní schůze a s lidmi se nepřátelí. Sdělný soused také dodává, že jsou oba partneři často pryč a na návštěvu k nim chodí pravděpodobně jen Bendova nebo ženina matka. „Hlavně že je klid. I když od nich někdy slýchávám klasickou hudbu puštěnou hodně nahlas.“
Bendovi je dnes pětapadesát a není jasné, čím se živí. Podle souseda do práce nechodí, jako boháč také nevypadá. „Nemusí to dávat najevo, ale asi moc peněz nemají. Tady bydlí v podnájmu, jsou bez auta a pořád chodí v těch svých žlutých bundách. Vždyť jim musí být zima,“ diví se muž z Martina a já s ním. Mrzne až praští.
Duhové letáky
Lidé ve žlutých bundách a tričkách se v Česku zjevili zhruba v roce 1998 a brzo už jen málokdo o Vesmírných lidech neslyšel. Pokud jste nedostali do schránky jejich leták, do mailu vám přišel barevný spam s odkazem na stránky hnutí, které dodnes svým designem připomínají dřevní dobu internetu. Benda už v roce 1999 údajně prohlásil, že osmdesát procent českých domácností dostalo jeho propagační leták.
Češi se díky nim dozvěděli, že nejen na Zemi existuje život. Jen v naší galaxii je až pět milionů vyspělých civilizací. Hlubinami kosmu plují vesmírné flotily řízené veliteli, jako jsou Aštar Šeran nebo Ptaah z Plejád, kteří se pravidelně střídají v obraně vesmíru, kde se žije harmonicky a bez válek, hladu nebo úmorné práce. Nejsou to žádní zelení mužíčci, vypadají jako my.
Mají nás rádi a chtějí nám pomoct vymanit se z koloběhu utrpení a negativní energie. S ufony může mluvit každý. Stačí jen otevřít čtvrtou srdeční čakru, „převibrovat“ do vyšší dimenze bytí a konat dobro. Pak vám to půjde stejně snadno jako nenápadnému inženýrovi, který u nás víru v láskyplné mimozemšťany hlásil.
Výřez z plakátu Vesmírných lidí.
Ačkoli průkopnicí v přijímání vesmírných vzkazů byla zaměstnankyně kravína Miloslava Drsková (více v boxu), hnutí se proslavilo právě díky Bendovi. „Můj první rozhovor s Vesmírnými přáteli v mém životě se uskutečnil 7. 9.1997 v neděli, v 10:30 až 11:00 hodin v Šumperku po několika pokusech,“ popsal své začátky.
Byl úspěšný. „Ano, to jsem já, tvůj přítel Aštar, já sám velitel vesmírné flotily, chtěl jsem tě pozdravit a přeji hodně úspěchů v tvé práci s Rozhovory (kniha mimozemských sdělení, kterou Benda sepsal, pozn. red.). Vidíme vše, co děláš, a víme, že to zvládneš,“ sdělil Bendovi. Ten si však nebyl jistý, zda sní, či bdí, a „zavěsil“. Že to nebyl jen sen, si ověřil telefonátem s Drskovou. „Byl to fantastický, překrásný okamžik v mém životě, když mi to potvrdila. Je pravdou, že se snažili i mí přátelé z Vesmíru, aby mi to co nejvíce usnadnili. Tím jim za to děkuji.“
Sedmá čakraBenda měl být v kontaktu s Vesmírnými lidmi i díky tomu, že ho operovali na jedné z jejich vesmírných lodí, kde mu do organismu přidali sedmou šroubovici DNA, čímž se mu otevřela sedmá čakra a umí být s vesmírnými lidmi ve stálém spojení. |
Víra, že ve vesmíru žijí hodní mimozemšťané s létajícími talíři, kteří nám chtějí pomoci překonat temné síly, dát se na stranu dobra a vykročit správnou nohou do nastupujícího milénia, okouzlila stovky lidí. „Já tomu věřím. Už předtím mě zajímali mimozemšťani a inkarnace,“ svěřil se tehdy sociologovi Janu Kotrčovi, který o Vesmírných lidech sepsal článek pro časopis Dingir, devatenáctiletý návštěvník Bendova pražského semináře.
Benda objížděl celou republiku a lehce monotónním přednesem Čechy nabádal, aby změnili svůj život a šířili lásku. Varoval je také před svody zlých mimozemšťanů neboli ještírků, které číhají všude - v technice, erotických a akčních filmech, večerních zprávách i negativních myšlenkách.
Další zlo představovala „čipová totalita Spojených států a dalších spojenců“. Pekelné čipy, kterými si kapitalisté chtějí podmanit lidstvo, se údajně skrývají například v mikrovlnných troubách, mobilech, ale i biometrických pasech nebo očkování. Kromě petice proti „čipizaci“ lidí ufoni Bendovi nadiktovali i petici proti strašidlům z roku 2002. „Opět je načase dát signál všem těm dálkově řízeným strašidlům, že jejich čas se krátí, a že v nejbližší době budou přesunuty do odpovídajících temných světů zóny vymístění – tohoto černého vesmíru.“
Podívejte se názory Iva Bendy ke sledování lidí pomocí čipů:
Schůzka s Havlem
Vesmírní lidé se ve své snaze zachránit lidstvo nespoléhali jen na nápravu řadového obyvatelstva. Prostřednictvím svého přítele Bendy se v květnu 2001 obrátili na prezidenta Václava Havla a nabídli mu schůzku na letišti. Proč právě tam? Aby měl jejich létající talíř kde přistát.
„Vše je připraveno tak, že se obeznámí s našimi informacemi pro ně, a to i formou projekcí obrazů, aby byly informace snadno přenosné. Budeme hovořit česky a nebude problém ani s vibracemi, neboť pro tyto zvláštní účely máme připravenu techniku, která vytvoří oddělené vibrační prostory, které do sebe nezasahují. Ano, vše je připraveno, a záleží jen na nich, jak se rozhodnou. Každý den planeta Země trpí, a každým dnem se její útrapy prodlužují,“ informoval Aštar Šeran svého pozemského pomocníka.
Nabídka však měla omezenou platnost a Havel jí s politováním mimozemšťanů nevyužil. Stejně zareagoval i tehdejší slovenský prezident Rudolf Schuster. O něco vstřícnější byl Havlův nástupce Václav Klaus, který se s členkami kultu v roce 2005 aspoň vyfotil. Na schůzku s ufony však nekývl ani on.
Už v roce 1949 se přitom měla podle Bendy odehrát tajná schůzka s americkým prezidentem Harrym Trumanem a ruským diktátorem Josifem Stalinem. „Záznamy o tom jsou, ale v archivech jako přísně tajné,“ vysvětlil moderátorovi Janu Krausovi.
Havla se bendovci pokoušeli oslovit víckrát, v žádosti o pomoc při propagaci svého hnutí se odkazovali i na lásku v Havlově nejslavnějším výroku. „Pane prezidente, Vy víte nejlépe, že každý jednotlivý člověk má moc změnit situaci v tomto státě. Každý, a vytvořit krásný láskyplný stát, kde budeme všichni šťastni. Naše ovzduší je tady provoněno jemnou vůní změny, nádhernou tvorbou zlatých českých srdíček, rašící již v mnoha místech naší milované země v naprosté tichosti, skromnosti a pokoji,“ psali mu.
Ivo Aštar Benda byl v roce 2001 hostem Jana Krause v pořadu Přesčas:
Jakkoliv Benda bojoval proti strašidelným médiím, mezi která zahrnoval všechny významné tuzemské deníky, Českou televizi i ČTK, do televizních talk show chodil rád. Moderátoři ho totiž nechávali mluvit a argumentovat se pokoušeli jen zřídka.
„Víc jak polovina lidí na Zemi vyzařuje negativní myšlenky. Negativní energie pak ničí jiné lidi a je také. A hlavně planetu Zemi, která je živá bytost, není to kus horniny. A ona si to nenechá dlouho líbit. Pokud si lidé nedají říct domluvou, planeta Země se jich zbaví jako dotěrného hmyzu,“ zdůvodnil Benda na Primě teroristický útok z 11. září 2001.
Evaukace Země mimozemšťany na jednom z mnoha obrázků na stránkách Ivo A. Bendy
Velkou roli v jeho učení hrála zpráva, že se blíží konec světa a lidé se musí očistit od „hrubých vibrací“, aby byli zachráněni. Vesmírní lidé tomu říkali „velká evakuace lidstva“. „Existují dvě velké evakuační flotily, Karného a Izákova, což jsou speciální flotily pro evakuaci lidí, pokud katastrofa přijde. Karného flotila přiletěla z galaxie v Andromedě, které je vzdálena 2,3 milionu světelných let,“ zaznělo na jednom ze seminářů, jehož průběh sociolog Kotrč popsal v článku Mimozemšťané hovoří.
Ježíš mezi ufony
Návštěvníci přednášek rádi uvěřili poselství, že jsou Češi vyvolený národ, protože proti nikomu nevedl válku, nejvíc si protrpěl a navíc má vysoce vyspělou kulturu. „Tyto informace dojaly dvě ženy natolik, že začaly vzlykat,“ píše Kotrč. Když se Benda začal postupně přesouvat do země pod Tatrami, vyvoleným národem se na jeho seminářích stali Slováci.
Vliv ze ZápaduU Iva Bendy příběh Vesmírných lidí nezačíná. Prvním člověkem, kterého u nás kontaktovali, byla Miloslava Drsková. „Patřila k obdivovatelům západních ufologů Michaela Hesemanna z Německa a Švýcara Billyho Meiera. Ufologická komunita je mezinárodní a paní Drsková začala přijímat vzkazy mimozemšťanů. Nikdy jsem ji neviděl, ale údajně to byla prostá žena,“ říká religionista Zdeněk Vojtíšek. Co se s ní stalo, neví. Mimozemšťané ji poučovali o rozličných tématech. „Ptáš se na toho jettiho, ten také je, ale je to mezi opicí a člověkem. Ten tu nebyl, protože byl sem dopraven z jiné planety. Je zvyklý na hory. Neublíží, schová se, je svým způsobem chytrý,“ napsala si Drsková koncem roku 1994 po rozhovoru s „velitelem Vesmírné flotily Plejád Ptaahem“. Rozhodující byl rok 1997, kdy se seznámila s Bendou. Podle legendy se potkali ve vlaku. Tehdy sedmatřicetiletý inženýr postupně začal přebírat iniciativu a brzy si jej všimli i ve vesmíru. Z Bendy se tak stal další český kontaktér. |
„Vesmírní lidé byli pro své příznivce zajímaví možností, že všechno je jinak a že jsou ve vesmíru milující polobožské bytosti. V roce 2002, když se velké očekávání konce světa zklamalo, Benda do své nauky začal vtloukat i neortodoxní křesťanské směry. Zhlédl se ve swedenborgiánech, takovém mystickém křesťanství z 18. století, nebo v Gabriele Witteckové, která založila Univerzální život,“ vysvětluje odborník na náboženské směry Zdeněk Vojtíšek.
Brzy se mezi Bendovými mimozemšťany zabydlela i postava Ježíše Krista. „Ježíš je dnes i v naší společnosti velmi oblíbená postava. To, co není oblíbené, je církev. Takže varianta, že Ježíš je OK, ale je to úplně jinak, než jak církev říkala, je atraktivní,“ míní religionista, který si od Bendy vysloužil titul Velitel všech ještírků na planetě Zemi.
„Pan inženýr měl nebo možná dodnes má dojem, že jsem jeho velký nepřítel a že mám na svědomí jeho neúspěchy. Několikrát jsem ho pozval na fakultu, kde zjistil, že ho studenti rádi poslouchají, ale nevěří mu, což považoval za indoktrinaci z mé strany. Velitel všech ještírků je samozřejmě můj nejoblíbenější titul, ale trochu mě to mrzí. Proti panu inženýrovi nic nemám a nikdy jsem se ho nesnažil zesměšnit,“ vzkazuje po letech na Slovensko.
O posměch se postarali jiní. Na internetu například vznikla parodická stránka Vesmírná drůbež, kde ještírky vystřídaly kuny, nebo profil Aštara Šerana na Necyklopedii. Na stránky Vesmírných lidí také několikrát zaútočili hackeři a pověsili na ně obrázky Teletubbies s hákovými kříži nebo po zuby ozbrojené hrdiny Čtyřlístku.
V roce 1999 Český klub skeptiků Sisyfos Bendovi udělil první bronzový Bludný balvan v kategorii jednotlivců „za komunikaci s dobrými a krásnými mimozemšťany z Plejád, včetně zprostředkování evakuace lidstva jejich flotilami“. Laureát se k předávání ceny nedostavil.
Největší slávu si Vesmírní lidé v Česku užívali v letech 1998 až 2002, pak se začali pomalu vytrácet. Přednášky se stále konaly, jen lidí chodilo méně a méně. Mezi příznivci mimozemšťanů navíc došlo ke sporům a od sekty se odštěpila skupinka Andělé světla. Benda čím dál častěji jezdil na Slovensko, kde asi před jedenácti lety definitivně zakotvil.
Má výprava do podhůří Malé Fatry bohužel setkáním s nejslavnějším českým kontaktérem neskončila. Dveře Bendova martinského bytu nikdo neotevřel. „Není doma? Tak to už je možná nahoře ve vesmíru,“ usmívá se mladý soused.
