Martin Schulz na nedělním sjezdu SPD (19. března 2017) | foto: Reuters

Pokud vyhrajeme volby, výdaje na obranu zvyšovat nebudeme, tvrdí Schulz

  • 197
Pokud Německo po zářijových volbách povedou sociální demokraté, nebude země následovat cíl zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu. Zahraničním novinářům v Berlíně to řekl předseda strany a její kandidát na kancléře Martin Schulz. Naopak hovořil o potřebě odzbrojení.

„Nejsem toho názoru, že se v NATO dohodlo, že musíme dosáhnout výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To by pro Německo znamenalo výrazné finanční zatížení. Pokud to dobře interpretuji, tak se řeklo, že by se o to mělo usilovat,“ uvedl Schulz k dohodě členských zemí NATO ze summitu ve Walesu v roce 2014.

Schulz zastavil „Trumpův efekt“, Merkelová je unavená, míní politolog

V závěrech summitu stojí, že členské země, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu.

Západní politici závazek většinou vykládají tak, že by členské státy měly do roku 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu. Výdaje v takové výši má zatím jen pět zemí NATO. Především administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naléhá, aby cíle dosáhly i ostatní státy.

Německo, které se bude podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) snažit závazek splnit, nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o více než 20 miliard eur.

„Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala,“ nechal se dnes slyšet Schulz, podle něhož je spíše než zbrojení potřeba odzbrojení.

Dvě procenta HDP na obranu nedává ani Česká republika. Ministr obrany Martin Stropnický je ale přesvědčen, že by tak do roku 2025 činit mohla. Zatím platí vládní závazek zvýšit výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP do roku 2020.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video