Dění v Polsku po nástupu euroskeptické strany Právo s spravedlnost se začíná vyostřovat i na poli mezinárodní politiky.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v pondělí v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici Deutschlandfunk prohlásil, že je děním v Polsku znepokojen. „To, co se tam děje, má charakter státního převratu a je dramatické,“ cituje Schulze server Wyborcza.
Vadí mu zejména prosazení „vlastních“ ústavních soudců Práva a spravedlnosti. Kritika konzervativců se však od něj dala podle politologů očekávat, protože výrazně názorově bližší mu byla předchozí vláda Občanské platformy.
Ve Varšavě se stahují vlajky Unie, Kaczyński zvolil Orbánovu cestu |
Podle Víta Dostála, ředitele Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky, jsou však výroky Schulze přehnané. „Už jste někdy slyšel Martina Schulze říkat něco, co není přehnané? Je to způsob jeho jednání. Je to přehnaný výrok. Nedá se mluvit o státním převratu,“ uvedl Dostál pro iDNES.cz.
„Když se na situaci podíváme podrobně, tak bych neřekl, že se v Polsku děje něco odlišného od toho, co se děje v jiných zemích našeho regionu. Podívejte se, co udělali čeští ministři stávající vlády na ministerstvech. Kolik tam zůstalo náměstků? Jak vypadá naše ministerstvo financí? Zajímavá je podle mě hlavně rychlost změn, která pak vytváří dojem, že se v Polsku děje něco hrůzostrašného,“ myslí si Dostál.
Za přehnané považuje výroky Schulze i Michal Šimečka z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Zároveň však dodává, že slova předsedy Evropského parlamentu i přesto mají velkou váhu.
„Z pohledu politologických definicí je Schulzova paralela s převratem samozřejmě - a z jeho strany úmyslně - přehnaná. Nicméně jako předseda EP a vůdčí představitel německé sociální demokracie patří Schulz k nejvlivnějším politikům v EU. Jeho slova jsou proto přesným barometrem evropského znepokojení z vývoje v Polsku,” řekl iDNES.cz Šimečka.
Obavy sdílí i mnoho Poláků, tvrdí Schulz
U kontroverzních výroků však nezůstalo. Část polské veřejnosti se ozvala s tím, že evropské instituce by neměly takto agresivně vstupovat do politického dění v jednotlivých státech a už vůbec ne v případě na adresu legitimně zvolené vlády. Premiérka Beata Szydlová se proti výrokům ohradila a po Schulzovi požadovala omluvu. Ministr zahraničí Witold Waszczykowski pověřil polského velvyslance při EU, aby se s předsedou EP kvůli požadavku omluvy sešel.
Schulz se však podle svých slov omlouvat nehodlá, což potvrdil i v rozhovorech pro polské televize TVP a TVN24. „Ve vaší zemi nastala velmi kontroverzní situace. Do ulic vyšlo mnoho tisíc lidí protestujících proti rozhodnutím vlády. Myslím, že obavy, které jsem dal najevo, nejsou jen mými obavami, ale že je sdílí mnoho Poláků,“ řekl Schulz podle serveru Niezalezna.
Narážel tak na sobotní masivní demonstrace ve Varšavě. Tam v sobotu na protest proti Právu a spravedlnosti vyšly do ulic desetitísce lidí. „Tady je Polsko! Odstup! Andrzej Duda je loutka!“ volali lidé na adresu konzervativní hlavy státu, která vzešla právě z Práva a spravedlnosti (o sobotních demonstracích se čtěte zde).
Schulz se však nezmínil o následujících nedělních protestech. Během nich naopak na podporu strany Jaroslawa Kaczyńského demonstrovalo 45 tisíc lidí. Sám předseda Práva a spravedlnosti šel v čele průvodu, který nesl polské vlajky a zpíval vlastenecké písně (o nedělních protestech čtěte zde).
Pod palbu kritiky části polské veřejnosti a představitelů Evropské unie se strana Právo a spravedlnost dostala po vítězství v říjnových parlamentních volbách. Strana získala 235 ze 460 mandátů a bez problémů sestavila jednobarevnou vládu. Díky volebnímu vítězství si konzervativci zajistili nevídanou politickou moc a předsedají oběma komorám parlamentu.
Politická moc a kontroverzní kroky
Od nástupu k moci však strana podnikla několik radikální kroků. Zřejmě největší kontroverzi vzbudilo zrušení říjnové volby pěti ústavních soudců, které prosazoval dosluhující parlament. Polský ústavní soud později označil klíčové části zákona, kterým konzervativci zrušili volbu pětice členů nejvyšší soudní instance v zemi za protiústavní.
KOMENTÁŘ: Česko musí zůstat přítelem Polska i po triumfu Kaczynského |
V noci na středu konzervativci předložili Sejmu další návrh novely zákona o ústavním soudu. Novela počítá s tím, že místo pětičlenného senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou, jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. „Tato ustanovení budí mnoho pochyb. Soudím, že cílem je znemožnit ústavnímu soudu rozhodovat,“ řekla televizi TVN 24 poslankyně Kamila Gasiuková-Pihowiczová z opoziční strany Moderní.
Premiérka Szydlová naopak obvinila opozici, že neusiluje o nic jiného, než udělat ze sporu o ústavní soud skandál místo toho, aby usilovala o řešení. „Opozice se snaží vyvolat skandál tím, že upozorňuje na věci údajně škodící Polsku. Ale ve skutečnosti Polsku škodí právě ten skandál, který se opozice pokouší rozpoutat,“ řekla Szydlová.
Vinu nese i Občanská platforma
Podle Dostála je hon na Právo a spravedlnost v souvislosti se sporem okolo ústavních soudců z části dílem Občanské platformy, po které konzervativci po říjnových volbách převzali moc.
„Občanská platforma předtím, než ztratila moc, vzala prezidentský návrh zákona o ústavním soudu a doplnila k němu řadu přílepků, které změnily jeho charakter,“ vysvětluje. Současný postup Práva a spravedlnosti se podle něj dá, s výjimkou kauzy okolo ústavního soudu, přirovnat k tomu, jak se Občanská platforma chovala po volebním vítězství v roce 2007.
Povolební Polsko chce zvýšit daně a zastavit privatizaci, varuje agentura |
Právo a spravedlnost provedlo po podzimních volbách také čistku ve vedení tajných služeb, které odvolala během jediné noci. Duda posléze jako nového koordinátora tajných služeb jmenoval Mariusze Kaminského, který byl letos v květnu nepravomocně odsouzen za porušování pravomoci veřejného činitele. Duda mu však udělil milost.
Rychlost provádění změn se podle všeho nelíbí části voličů Práva a spravedlnosti. „Když se podíváte na průzkum veřejného mínění, tak v něm oproti volebnímu výsledku Právo a spravedlnost oslabilo. Jakési rozdělení příznivců a odpůrců Práva a spravedlnosti a spor ohledně jeho kroků se nyní přenesl na demonstrace, sociální sítě a do médií. Dostává evropský rozměr,“ myslí si Dostál.
