Ukrajinská politička Nadija Savčenková na tiskové konferenci v Praze (12. ledna 2017) | foto: Michal Šula, MAFRA

Židé v hledáčku. Místo odpůrců ukrajinské revoluce je tepe Savčenková

  • 154
Ukrajinská vojenská pilotka a poslankyně Nadija Savčenková je opět v centru pozornosti. Už ne jako ikona boje proti proruským separatistům a Rusům na východě Ukrajiny, ale kvůli svým výrokům o „židácích“ ovládajících Ukrajinu. Tvrdí však, že není antisemitka ani rasistka.

Bývalá pilotka patří mezi nejznámější tváře Ukrajiny. V roce 2014 ji zajali separatisté v Luhanské oblasti – a pro Ukrajince se stala hrdinkou a symbolem odporu proti Rusku, které ji soudilo za neoprávněné vniknutí na své území (kam byla Savčenková dle svých slov po zajetí zavlečena) a údajnou vraždu ruských novinářů. Když se v rámci výměny za dva důstojníky ruské vojenské rozvědky zajaté na Ukrajině dostala domů, byla již slavná.

Jenže se vstupem do politiky se pověst Savčenkové začala kalit. Politička působí na tomto zcela odlišném hřišti jako neřízená střela a dosavadní spojenci se od ní distancují. Opustila stranu Vlast, za kterou byla zvolena. Vyloučili ji z poslaneckého klubu i z ukrajinské delegace v Radě Evropy. Mnohé si odcizila tím, že na vlastní pěst jednala s předáky separatistů.

Žena, za kterou někteří prozápadní politici drželi hladovku, když ji Rusko v kritizovaném a podle všeho nespravedlivém procesu soudilo, teď znovu nabila svým kritikům. Tak jako mnozí před ní – a zdaleka nejen na Ukrajině – nalezla univerzálního viníka, který může za aktuální problémy. Totiž židy. V jejím slovníku tedy „židáky“, což je prý rozdíl.

„Proti Židům nic nemám, jen proti židákům“

Kauzu rozpoutala 21. března, kdy v televizi OneNews v principu souhlasila s tvrzením, že „židé přebírají vládu na Ukrajině“. Podrobněji svou argumentaci rozvedla pro ukrajinskou televizi 112 (zde v originále s anglickými titulky), kde hovořila o „ivrijiv“ a „židiv“, tedy o výrazech, které v ukrajinštině významově zhruba odpovídají termínům „židé“ a „židáci“.

„Nemám nic proti ivrijiv, nemám ale ráda židiv,“ prohlásila Savčenková. „Ale nejsou špatné národy, jen špatní lidé. Je to podobné jako chochol a Ukrajinec, jako kacap a Rus,“ snažila se na příkladu jiných pejorativných označení vysvětlit, že podobně lze mluvit o příslušnících každého národa.

Slova jedné z volajících do televizní diskuze, která si stěžovala na „židovské jho“ na Ukrajině, pilotka jen drobně poopravila na „židácké jho“ s dovětkem, že telefonující „možná chtěla říci, že Ukrajinu nevedou nejlepší představitelé tohoto národa“.

Proč se Savčenková pustila do boje s „židáky“ není zřejmé. Nabízí se však vysvětlení, že se bývalá pilotka snaží v rámci politické soutěže oslovit radikálnější Ukrajince, poté co dříve kritizovala domácí i evropské politiky za pasivní přístup k ukrajinsko-ruskému konfliktu. Vybrala si každopádně citlivé téma, protože právě dějiny antisemitismu a boje Ukrajinců za svobodu se bolestivě prolínají.

„Ukrajinu je těžké nazývat antisemitskou zemí. Žijí tu dvě procenta židů,“ namítla polička. Ale hned se pustila do kritiky, že židovského prvku je v mocenských strukturách příliš. „Když to vezmu klasicky, podle příjmení, tak Hrojsman (současný premiér – pozn. red.), Valtsman – to je příjmení prezidenta Porošenka – dále příjmení Tymošenkové za svobodna...“ začala vypočítávat Savčenková „židáky“, kteří jsou u moci.

Není ovšem těžké argumentovat, že hledání „židáků“ u moci nebo tvrzení Savčenkové o „potřebě jednat, protože establishment nemá skutečnou ukrajinskou krev“, křísí vzpomínky na temné kapitoly dějin.

Ještě nedávno přitom židy mezi představiteli porevoluční Ukrajiny – tedy po svržení proruského Viktora Janukovyče – hojně „hledali“ zastánci Ruska a hlasatelé konspiračních teorií o židovském spiknutí. Tezi o židovském původu prezidenta Petra Porošenka šířila i ruská média. Porošenko sám ji odmítá, naopak premiér Hrojsman se k židovskému původu hlásí.

Na Savčenkovou teď kvůli výrokům míří kritika, ona ji však odmítá. „Nejsem antisemitka ani rasistka. Nemůžete soudit národ podle jednoho člověka, každý člověk je jiný,“ zaklínala se naposledy v rozhovoru pro televizi 112.

12. ledna 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video