Před pouhými pěti dny tiše uplynulo jedno výročí. Pátého června roku 1981 přeletěla letadla s Davidovou hvězdou saúdskoarabským vzdušným prostorem a zasadila ránu iráckému jadernému programu v Osiraku. (více o operaci čtěte zde, na infografiku se podívejte zde)
Teď The Times napsaly: Saúdská Arábie už se dohodla s Američany a Izraelci. Pokud židovský stát udeří na Írán, podezřelý z vývoje jaderné zbraně - a netající se nepřátelstvím vůči Jeruzalému, mohl by využít saúdskoarabský vzdušný prostor.
THE TIMES:Saúdové už dali Izraelcům povolení k přeletu. Budou se 'dívat jinam'. |
"Už dali Izraelcům povolení k přeletu. Budou se 'dívat jinam'. Už si to otestovali. Všechno se děje se souhlasem amerického ministerstva zahraničí," cituje list amerického vojenského činitele, který mluvil pod podmínkou anonymity. To vše vychází najevo v závěru týdne, v němž Rada bezpečnosti OSN schválila nové tvrdé sankce vůči šíitskému Íránu, který tvrdí, že jeho jaderný program je striktně mírový.
Je izraelský útok na spadnutí?
Zatím tomu nic přímo nenasvědčuje. Američané, sunnitští Saúdové a Izraelci se prostě jistí pro případ, že by se režim ajatolláhů nepodařilo přesvědčit k jaderné transparentnosti. Svorníkem židovského státu a země, kde se zrodil islám, v tomto případě jsou společné obavy z íránského jádra.
Úder proti Íránu by patrně byl obtížnější než Osirak. Saddám Husajn nálet neočekával. Mezi jeho zemí a Izraelem leželo židovskému státu nepříliš nakloněné Jordánsko. Teheránu může jako varování sloužit i izraelský nálet na tajné (pravděpodobně jaderné) zařízení v Sýrii v roce 2007. A íránská jaderná zařízení jsou opevněná či zavrtaná v horách.
Izraelští piloti by také museli útočit na několik rozptýlených cílů: zařízení na obohacování uranu v Natanzu a Kómu, zařízení na skladování hexafluoridu uranu v Isfahánu a těžkovodní reaktor v Araku. A také lehkovodní reaktor v Búšehru, schopný výhledově vyrábět plutonium. Čím složitější akce, tím více věcí může selhat.
Zatřetí, cíle leží přes 2 000 kilometrů daleko od Izraele, na hranici vzdálenosti, kde ještě je izraelské letectvo schopné zasáhnout. Let přes sever Saúdské Arábie by tu vzdálenost zkrátil; případné manévrování, například střet s íránskými letouny, by ale akci vážně zkomplikovalo.
Američané zatím zelenou nedali
Jak by úder mohl vypadat? Podle The Times by se ho účastnilo několik vln letounů, které by mohly - podle cíle - využít vzdušný prostor jak Saúdské Arábie a Jordánska, tak Kuvajtu či Iráku. K přeletu iráckého vzdušného prostoru dosud USA souhlas nedaly.
To se ale může změnit, pokud se íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád k sankcím reálně postaví tak, jak se k nim vyjádřil slovy. Tedy že jsou použitým kapesníkem, který by se měl vyhodit.
Oficiální činitelé se samozřejmě k existenci dohody se Saúdskou Arábií nevyjadřují. Ale exnáčelník izraelské vojenské rozvědky Aharon Zeevi Farkash se "mezi řádky" vyjádřil o ochotě Arabů přimhouřit oko, pokud jde o Írán, poměrně jasně: "Vím, že se Saúdská Arábie obává íránských jaderných kapacit ještě více než Izrael.”
