Hnutí se sice zatím plně neshodlo na budoucím uspořádání země, ale rozhodně v ní nebude panovat demokracie, sdělil agentuře Reuters vysoce postavený člen Tálibánu Vahídulláh Hášimí.
„Nebude tu vůbec žádný demokratický systém, protože ten v zemi nemá žádné kořeny. Nebudeme diskutovat, jaký typ politického systému bychom měli v Afghánistánu zřídit, protože je to jasné. Bude tu právo šaría a hotovo,“ uvedl Vahídulláh Hášimí, který má přístup na jednání vedení Tálibánu.
Tálibán ve čtvrtek vyhlásil vznik Islámského emirátu Afghánistán. Na svém Twitteru to uvedl mluvčí Zábihulláh Mudžáhid. Středoasijská země se tak vrací k názvu, který mu islamisté vtiskli během své brutální vlády v 90. letech.
له انګریزي ښکیلاک نه د هیواد د خپلواکي د یوسل او دویمې کلیزې په مناسبت د افغانستان إسلامي امارت اعلامیه
https://t.co/HfZUIHnCJp https://t.co/jQViMYERpW
Na čtvrtek připadá 102. výročí nezávislosti země, jejíž obyvatelé během třetí anglo-afghánské války v roce 1919 uhájili svou suverenitu a získali mezinárodní uznání. Ve městě Asadábád ve čtvrtek vyšli lidé do ulic s vlajkami na Den nezávislosti. Bojovníci Tálibánu začali do davu střílet, na místě je několik mrtvých.
Islamisté budují armádu
Tálibán chce podle Hášimího založit novou národní armádu a pozval do ní také vojáky a piloty, kteří sloužili pod vedením afghánské vlády, která již není u moci. V nové armádě budou sloužit také bojovníci Tálibánu.
Ten má ovšem problém sehnat obsluhu a posádky letadel a vrtulníků, ke kterým přišel při obsazení země. Tálibán totiž nikdy leteckou silou nedisponoval a jeho členové nemají potřebný výcvik. Hnutí podle Hášimího také očekává, že sousední země Afghánistánu vrátí stroje, které přistály na jejich území.
 |
„Většina byla vycvičena v Turecku, v Německu a v Británii. Promluvíme si s nimi, aby se vrátili na své pozice,“ uvedl Hášimí na adresu vládních pilotů. „Samozřejmě budeme mít v armádě jisté změny a reformy, přesto je potřebujeme a oslovíme je, aby se k nám přidali. (...) Jsme v kontaktu s mnoha piloty. Vyzvali jsme je, aby se přidali k nám, ke svým bratrům, ke své vládě,“ dodal.
Nakolik bude rekrutování úspěšné, ukáže až čas, píše Reuters. Za posledních 20 let zabili povstalci z Tálibánu tisíce vojáků, v poslední době se kvůli jejich klíčové roli zaměřili právě na vyhledávání pilotů.
Uspořádání státu, které Hášimí v rozhovoru popsal, je velmi podobné způsobu, jakým zemi Tálibán vládl v letech 1996 až 2001, poznamenal Reuters. Také tehdy nejvyšší vůdce země přenechal její každodenní správu radě.
Biden: Zůstaneme, dokud nedostaneme všechny ven
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že je odhodlán ponechat jednotky USA v Afghánistánu, dokud nebudou evakuováni všichni Američané, i kdyby to znamenalo zachovat vojenskou přítomnost v zemi po 31. srpnu.
Tedy po termínu, který stanovil pro stažení všech Američanů. V rozhovoru pro stanici ABC News zároveň řekl, že nevěří, že bylo možné stáhnout vojáky bez chaosu, který nastal v posledních dnech.
Prezident nejprve zdůraznil, že se Spojené státy pokusí evakuovat všechny před koncem srpna. Posléze připustil, že by to mohlo trvat déle. „Pokud tam zůstanou američtí občané, zůstaneme do té doby, než je dostaneme všechny pryč,“ pronesl v interview Biden.
ANALÝZA: Když nepolevíte, nepřítel se zhroutí. Tálibán inspiruje teroristy |
Poté, co radikální islamistické hnutí Tálibán rychle ovládlo prakticky celou zemi, zůstalo v zemi až 15 000 Američanů, poznamenala agentura AP. Spojené státy se snaží zároveň evakuovat afghánské spolupracovníky a jejich příbuzné, jejichž počet šéf Bílého domu odhadl na 50 000 až 65 000. Zatím USA odvezly ze země celkem několik tisíc lidí.
Aby se podařilo všechny evakuovat do konce měsíce, bude muset současná evakuační mise zrychlit na pět až sedm tisíc evakuovaných denně, dodal Biden.
Americký prezident Joe Biden po projevu o situaci v Afghánistánu odlétá do Cam Davidu (16. srpna 2021)
Šéf Bílého domu v rozhovoru rovněž konstatoval, že Tálibán zatím spolupracuje a umožňuje, aby se mohli dostat ze země Američané, nicméně připustil, že Spojené státy „mají určité potíže“ s evakuací afghánských spolupracovníků.
Americký ministr obrany Lloyd Austin ve středu uvedl, že americké jednotky nemají kapacitu na to, aby pomohly lidem v Afghánistánu dostat se na mezinárodní letiště v Kábulu, odkud odlétají evakuační letadla. Vojáci USA se podle něj soustředí výhradně na zajištění bezpečnosti na letišti, v Kábulu jich je nyní kolem 4 500.
Na letišti v Kábulu není palivo, přistává se bez radaru, líčí český pilot |
Biden znovu hájil rozhodnutí stáhnout zbývající americké jednotky ze země a zároveň uvedl, že se nedalo vyhnout chaosu. Na dotaz, zda bylo možné zvládnout odchod zbývajících vojsk lépe, odpověděl: „Ne“.
Šéf Bílého domu se stal terčem ostré kritiky za svůj postup při stahování z Afghánistánu, kterému v posledních dnech dominovaly scény chaosu na kábulském letišti a v jeho okolí, kde se lidé zoufale snažili dostat ze země, poznamenala agentura Reuters.
