Index kvality ovzduší podle údajů švýcarské společnosti IQ Air činil odpoledne 320, čímž se Sarajevo ocitlo hned za nejvíce znečištěným městem na Zemi, metropolí Bangladéše Dhákou. Při čísle vyšším než 300 je situace pokládána za nebezpečnou.
Ve městě s více než 400 tisíci obyvateli obklopeném horami, ve kterém v zimě teploty prudce klesají, jsou prudké nárůsty znečištění ovzduší běžné.
OBRAZEM: Hory odpadků hyzdí údolí v Bosně. Škodí turismu i zdraví místních |
„Největší problém představuje vytápění. Asi 30 tisíc až 40 tisíc domácností používá tuhá paliva, hlavně dřevo. Spalují v kamnech velice nekvalitní vlhké dřevo, a pak tady máme emise,“ řekl šéf ekologického sdružení Eko-akcija Anes Podić. Vláda ale „nechce tento problém řešit, a tak jsme často na špičce černých listin (znečištění) vedle mnohem větších měst, která mají deset, 20 nebo 30 milionů obyvatel,“ řekl.
Účinky na obyvatelstvo jsou známé: podle studie OSN zveřejněné v roce 2019 je znečištění ovzduší zodpovědné za pětinu předčasných úmrtí v 19 balkánských městech. Vinou znečistění ovzduší se také životy obyvatel Balkánu zkracují až o 1,3 roku.
„V Sarajevu je jedno z dvanácti úmrtí způsobeno rakovinou plic,“ uvedl Podić.
Horší než cigarety
„Cítím příznaky, ale už jsem si na to zvykl, je to téměř denně,“ řekl o znečištěném ovzduší šestačtyřicetiletý Ognžen Grujić, který měl na obličeji roušku.
Znečištění ovzduší v éře změn klimatu zvyšuje riziko onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulárních chorob, cukrovky a rakoviny. Podle některých odborníků má účinky srovnatelné nebo i větší než kouření či holdování alkoholu.
OBRAZEM: Bahno je uvěznilo v domech. Zaplavená Bosna trpí nejvíce od války |
V Sarajevu představuje jediné východisko únik do hor.
„V těchto obdobích smogu je v Sarajevu velmi těžké dýchat a žít,“ uvedla důchodkyně Senada Dzakaová (66). „Někdy to trvá i několik dnů a lidi to deprimuje. Bylo by opravdu těžké tady žít, kdybychom neměli možnost odejít do hor,“ dodala z vrcholu hory Trebević s výhledem na město zahalené hustým oblakem znečištění.
