Snaha vylepšit lidi ještě před tím, než se narodí, začala jako tajný experiment v kanceláři WeWork. Teď její tahouni hledají lokace, kde výzkumu nebudou stát v cestě zákony ani etika. Jedním z takových míst podle aktuálních zpráv mohou být například Spojené arabské emiráty.
Za kontroverzním startupem Preventive ze San Franciska stojí vědec Lucas Harrington, který už na svůj výzkum získal kolem 30 milionů dolarů. Investoval do něj jak šéf OpenAI Altman se svým manželem Oliverem Mulherinem, tak třeba generální ředitel kryptoměnové burzy Coinbase Brian Armstrong. Připojili se tak ostatně k velikánům Sillicon Valley Peteru Thielovi a Alexisi Ohanianovi.
Ti už totiž financují startupy zaměřené na genetické testování dospělých lidí i ještě nenarozených dětí, jako je Orchid, Nucleus Genomics a Herasight. Ty nabízejí screening, který údajně dokáže předpovědět pravděpodobnost některých nemocí a vlastností, jako je výška, inteligence nebo riziko úzkosti u embryí vytvořených na klinikách pro umělé oplodnění, píše portál Business Standard.
Geneticky modifikované děti oslavily rok. Pokus se podařil jen zčásti |
Harringtonův Preventive se pak zajímá konkrétně o to, zda se dají geny embrya upravit tak, aby později narozené dítě nemělo žádné vážné dědičné choroby. Firma už údajně našla partnerský pár s genetickou nemocí, který má zájem účastnit se studie.
Sama společnost uvádí, že jejím cílem je „napravit devastující genetické poruchy“ a že v případě úspěchu by editace genů mohla být jedním z nejdůležitějších průlomů století v oblasti zdraví. Místo genetických poruch by tak děti ze zkumavky nové generace měly třeba vyšší IQ a barvu očí podle výběru rodičů.
Podle Armstronga by editace genů mohla vést k dětem „méně náchylným k srdečním chorobám“ a se „silnějšími kostmi“. „Více než 300 milionů lidí na celém světě žije s genetickou chorobou. Je třeba provést základní výzkum, aby se zjistilo, zda lze vyvinout bezpečné a účinné terapie k léčbě těchto onemocnění už při narození. Je mnohem snazší opravit menší počet buněk předtím, než dojde k progresi nemoci, a to například v embryu,“ míní.
Armstrong také na síti X napsal:
„IVF klinika budoucnosti bude kombinovat několik technologií (Gattaca stack):
1. In vitro gametogeneze (IvG) – výroba vajíček z kožních nebo krevních buněk (mnohem méně invazivní)
2. Preimplantační genetické testování (PGT) – výběr embrya, které nejlépe odpovídá vašim požadavkům, ideálně z tisíců nebo více (viz bod 1)
3. Úprava embrya – provádění dalších úprav za účelem prevence nemocí nebo vylepšení
4. Umělé dělohy – odstranění rizika/zátěže těhotenství
Ještě je před námi spousta práce, ale toto by mohlo pomoci s poklesem porodnosti. A začalo by to urychlovat evoluci (která je díky přirozenému výběru velmi pomalým procesem a optimalizuje pouze přežití a replikaci).“
A přestože Harrington tvrdí, že se výzkum neposune k testům na lidech, dokud nebude jisté, že je jeho metoda bezpečná, jiní vědci se obávají, že se údajná snaha vymýtit dědičné choroby nakonec dostane až někam k eugenice. „Tito lidé nepracují na genetických onemocněních. Buď lžou, trpí bludy, nebo obojí,“ říká ředitel Institutu inovativní genomiky při univerzitě v Berkeley Fyodor Urnov s tím, že skutečným cílem elity ze Sillicon Valley je „vylepšování dětí“.
Bioetik ze Stanfordovy univerzity Hank Greeley podle listu The Wall Street Journal zase míní, že „poměr rizik a přínosů je v tuto chvíli velmi nepříznivý“. Navzdory pokrokům totiž stále existuje riziko, že při úpravě genů dojde k nechtěnému vložení nebo odstranění úseků DNA. „Zodpovědní dospělí se shodují, že to v současné době nelze dělat, protože je to nepřiměřeně nebezpečné,“ říká.
A Harringtonova někdejší nadřízená a nositelka Nobelovy ceny za chemii Jennifer Doudnaová nabádá k opatrnosti, dokud se neprokáže, že je možné postupovat zodpovědně.
Šéfa OpenAI žaluje jeho sestra za sexuální zneužívání, Altman to popírá |
Dosud zřejmě jedinými dětmi, které přišly na svět s upraveným genomem, jsou dvojčata ze „zkumavky“ čínského vědce Che Ťien-kchueje. Ten v roce 2018 využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, s níž se dá vyměnit defektní gen. Zaměřil se přitom na receptor CCR5, jenž umožňuje vstup viru HIV do buňky. Che tvrdil, že jeho cílem bylo umožnit HIV pozitivním otcům zplodit děti, u nichž by bylo nižší riziko nákazy tímto virem.
Za svůj experiment nakonec skončil ve vězení, protože ani v Číně není něco takového legální. Dostal tři roky a ve světě se zavedlo moratorium na upravování genů embryí. To už, zdá se, přestává platit.
V květnu navíc američtí lékaři oznámili, že dítěti s extrémně vzácným a život ohrožujícím genetickým onemocněním vůbec poprvé v historii přepsali DNA pomocí techniky CRISPR, která může nabídnout přesnější, mnohem víc na míru šitou léčbu. Otázkou zůstává, kolik lidí si ji ve výsledku bude moci dovolit.
Katalogová cena první personalizované léčby srpkovité anémie u dospělých pomocí editace genů, kterou schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), je 2,2 milionu dolarů. A není jasné, kolik by pacienti ve skutečnosti zaplatili, upozorňuje WSJ. Harrington loni na svém blogu napsal, že by editace embryí nakonec mohla stát jen dva tisíce dolarů.
„Při amortizaci napříč generacemi se tato částka stává zanedbatelnou,“ uvedl tehdy s tím, že by se tato technologie mohla hodit obzvlášť párům, které mají stejné genetické onemocnění. Zmínil například Nigérii, kde mnoho lidí trpí právě srpkovitou anémií. Než se metody budoucnosti dostanou do Afriky, budou spíš sloužit pohádkově bohatým elitám, které se tak ještě vzdálí od běžné populace, dodávají však skeptici.
Některé společnosti nyní podle deníku The Times také vyvíjejí metody, které by budoucím rodičům umožnily předpovědět, jak jejich dítě bude zhruba vysoké nebo chytré. „Lidé z technologické sféry mají kontrolu nad tak velkou částí svých životů, až si říkají: ‚Proč bych nemohl mít dokonalé dítě?‘“ líčí lékařka Marcelle Cedarsová, jež pracuje na klinice umělého oplodnění Kalifornské univerzity.
Několik prominentních miliardářů, včetně Altmana nebo Elona Muska, už využilo polygenní screening u svých dětí, uvedli pro WSJ lidé obeznámení se situací. Musk se podle nich obrátil na firmu Orchid v případě dětí, které má s výkonnou ředitelkou jeho společnosti Neuralink Shivon Zilisovou.
