Lodě vezou do Perského zálivu přes pět tisíc námořníků a tři tisíce příslušníků námořní pěchoty. V sestavě flotily je i jaderná ponorka se střelami s plochou dráhou letu. Raketám patřila první salva při předchozí válce proti Iráku.
Celkem chce Londýn do případných bojů nasadit na třicet tisíc mužů, což je o devět tisíc méně, než se zapojilo do války v Kosovu v roce 1999. Války v Zálivu v roce 1991, kdy irácký prezident Saddám Husajn napadl Kuvajt, se zúčastnilo 43 tisíc britských vojáků.
Mezi novými jednotkami, které vyrazí k Iráku, je 7. obrněná brigáda se základnou v Německu, známá jako Pouštní krysy. "V oblasti také rozmisťujeme čtyři tisíce členů speciálních jednotek," podotkl ministr obrany Geoff Hoon.
Rozkaz k přesunu obdržely také 1. obrněná divize a ještě nedobudovaná 16. brigáda, založená teprve v roce 2000 a určená k rychlému nasazení. Zajišťovat je bude 102. logistická brigáda.
Podle britského tisku směřují vojáci do Kuvajtu nebo na Kypr, kde už Londýn své základny má. Objevily se i spekulace, že letecký výsadek bude umístěn v severním Iráku, který ovládají Kurdové. Bude tak připraven k úderu na Bagdád.
"O konkrétním nasazení jednotek zatím nebylo rozhodnuto a nelze to ani bezprostředně očekávat," podotkl Hoon. Už před časem povolal 1 500 záložníků a nyní potvrdil, že další mají povolávací rozkaz očekávat.
Velká Británie od počátku konflitku s Irákem tvrdí, že vojenský tlak je nutnou součástí diplomacie vůči Saddámu Husajnovi. Podle Londýna by jinak Irák nikdy nepřistoupil na podmínky ohledně odzbrojení, které mu ukládá Rada bezpečnosti OSN.
 Britská letadlová loď Ark Royal se chystá v přístavu Portsmouth na cestu do Perského zálivu, kde by se mohla zúčastnit případné války proti Iráku. (7. ledna 2002) |
