Tato kočkovitá šelma žila v krkonošských lesích ještě v 18. století, od začátku 19. století ji tu ale už nikdo nespatřil.
"V minulosti jsme sice zaznamenali určité stopy, které naznačovaly, že Krkonošemi rys migroval. Letos jsme však získali jistotu, že se v Krkonoších vyskytuje," uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Jasným důkazem, že se v Krkonoších rys objevil, byla "stržená zdravá srna, ulovená způsobem, který v žádném lesníkovi nenechává pochyby o tom, kdo byl lovcem," píše se v tiskové zprávě národního parku.
Srna měla prokousnuté hrdlo. Navíc místo, kde ji lesníci našli, bylo tím samým místem, kde ji rys ulovil. "Lovec tedy musel být natolik silný, že ji zadávil a držel na jednom místě, dokud nezhasla. Na rysa ukazuje i to, že z celé srny byl načatý pouze zadní běh," vysvětlil mluvčí národního parku Radek Drahný.
Prozatím ovšem správci parku nedokáží říct, zda rys Krkonošemi pouze přechází a migruje do nějakého jiného území, které pro něj bude vhodnější, nebo zda se tady hodlá usadit.
Moc rušno, ale potravy dostatek
Krkonoše jako nové bydliště pro rysa mají své přednosti i zápory. Velkým mínusem je, že jsou moc rušné. "V Krkonoších máte bezmála 800 kilometrů pěších cest, a to na pohoří, které má nějakých 50 kilometrů na šířku a 20 kilometrů na délku, je velká hustota. A to nehovořím o stezkách, běžeckých trasách, silnicích, účelových komunikacích, vesnicích a městech," řekl iDNES.cz Drahný.
A faktem je, že rys je poměrně plaché zvíře. "Potřebuje klid a nejlépe poměrně členitý terén s dostatkem potravy," upřesnil Drahný.
Na stopy rysa narazili lesníci na Harrachovsku. "Tato lokalita je jednou z těch vhodnějších, tam bychom si dokázali představit, že by mohl v klidu a nerušeně žít," dodal Drahný.
Naopak s potravou by v Krkonoších mohl být rys velmi spokojený. "V Krkonoších, a zejména pro rysa, by ta potrava byla, protože dnes tu žádné jiné tak velké zvíře nežije - žádný vlk, žádný medvěd," vysvětlil Drahný.
rys ostrovidRys ostrovid je silně ohrožený druh kočkovité šelmy, která žije v oblastech smíšených a jehličnatých lesů středních a vyšších poloh, pokud možno s bohatým podrostem a skalními útvary, málo dotčenými lidskou činností. V Česku se vyskytuje například na Šumavě či v Beskydech. |
Pokud by se rys nakonec rozhodl, že v krkonošských lesích zůstane, je podle Drahného také otázkou, jestli by si v širokém okolí dokázal najít družku, s níž by zplodil mladé a následně by třeba založil stabilní populaci.
To by bylo ale podle Drahného především dílo náhody. "Pokud je to samec, tak tady může celý život strávit jako solitér. Když do té lokality přijde jiný rys a bude to samice, tak se můžou potkat, zamilovat a mít mladé," uvedl Drahný s tím, že to u rysů funguje stejně jako u lidí.
Zkušenosti s výskytem rysa mají i správci parku na polské straně Krkonoš. Ti už našli i stopy tlap. V Jizerských horách dokonce jednoho rysa srazilo auto.
