Jádrem diskusí mezi Trumpem a Ruttem byl příslib opětovného projednání americko-dánské dohody z poloviny minulého století, která upravuje správu amerických vojenských základen v Grónsku. Právě tento krok vedl amerického prezidenta k tomu, aby zmírnil své hrozby ohledně anexe ostrova.
Podle čtyř informovaných zdrojů serveru Financial Times Rutte a Trump ve středu projednali otevření smlouvy z roku 1951 s cílem posílit americké rozmístění na tomto rozsáhlém dánském území. Prezident Trump ve čtvrtek uvedl, že Grónsko by mohlo být součástí jeho plánovaného systému protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule) pro Severní Ameriku.
Grónská krize zažehnána? Trump ustoupil od cel pro Evropu, chce spolupráci s NATO |
Diskutovali mimo jiné o zvýšení amerických investic v Grónsku, které má jedny z největších nevyužitých zásob nerostů na světě.
Podle osmi nejmenovaných západních bezpečnostních a diplomatických představitelů oslovených deníkem The New York Times se hovořilo o tom, že by USA získaly malé části grónského území a dohoda by bránila potenciálně nepřátelským zemím, například Rusku a Číně, v oblasti těžit minerály.
Projednávané návrhy by v zásadních bodech nedosahovaly Trumpova cíle převést vlastnictví celého Grónska z Dánska na Spojené státy. Návrhy podle zdrojů NYT počítají i s vytvořením významné nové mise NATO v Arktidě.
ANALÝZA: Evropa skáče Trumpovi na stejný špek. Jenže krize kolem Grónska nekončí |
Diplomaté podle NYT doufají v řešení, jež by současně reagovalo na Trumpovy deklarované obavy o bezpečnost Arktidy tváří v tvář možným hrozbám ze strany Ruska a Číny a zároveň respektovalo evropskou „červenou linii“, podle níž Grónsko není na prodej.
Řada detailů ale zatím nebyla definitivně dojednána a není přitom jasné, zda tato jednání nakonec vůbec povedou k dohodě o budoucnosti území.
„O suverenitě nebudeme smlouvat“
Dánská premiérka Mette Frederiksenová ve čtvrtek zdůraznila, že Rutte nevyjednával jménem její země. Šéf NATO však udržoval evropské spojence v obraze a pravidelně hovořil s Frederiksenovou i s německým kancléřem Friedrichem Merzem, kterému jen v sobotu volal třikrát.
Dánsko nyní očekává jednání o plnohodnotné dohodě. Frederiksenová uvedla, že si přeje „konstruktivní dialog se spojenci“ o zlepšení bezpečnosti v Arktidě, včetně Trumpova plánu Golden Dome, ovšem „za předpokladu, že se tak stane s respektem k naší územní celistvosti“.
Ministr obrany Troels Lund Poulsen v reakci dodal, že je „pravděpodobné“, že výsledkem bude více amerických základen, ale to je teprve předmětem diskusí.
Trumpův „totální přístup“
USA od dob studené války svou vojenskou přítomnost v Grónsku výrazně omezily: z desítek základen a 10 tisíc vojáků na jedinou základnu se zhruba 150 vojáky. Armádní kapacity by přitom i podle staré smlouvě mohla kdykoli obnovit.
Současná dohoda z roku 1951 sice umožňuje USA zřizovat základny, pokud nenaruší dánskou suverenitu, ale Trump nyní hovoří o nové úrovni spolupráce.
ANALÝZA: Takhle se kuchá NATO zevnitř. Jak se USA upsaly, že je Grónsko navždy Dánů |
Američtí představitelé v minulosti vyjádřili obavy z možného omezení či ukončení přístupu na ostrov v případě, že by Grónsko získalo nezávislost. V rámci NATO se podle NYT proto diskutuje o rozšíření smlouvy, která by na území fakticky vytvořila oblasti považované za americké území. Taková dohoda by se pravděpodobně inspirovala režimem takzvaných suverénních základnových oblastí na Kypru, kde jsou britské vojenské základny považovány za britské území.
Mohou se vojáci vzepřít, kdyby Trump trval na dobytí Grónska silou? Co říká kodex |
Vysoce postavený diplomat EU uvedl, že Rutte nabídl Trumpovi cestu z napjaté situace, kterou prezident přijal poté, co mnoho lídrů v Davosu vyjádřilo nesouhlas. Trump k nové dohodě poznamenal: „V podstatě jde o totální přístup, bez konce a bez časového omezení. Dostáváme vše, co chceme, a to zdarma.“
Analytici zpravodajského webu stanice CNN poznamenali, že Trumpův nový návrh se v jeho obrysech velice podobá tomu z roku 1951. Zpráva dokonce mluví o psychologickém efektu než o reálném diplomatickém úspěchu.
Budoucnost Grónska a evropský summit
Zatímco se uvažuje o kyperském modelu jako o jedné z možných cest, Dánsko zůstává neoblomné v otázce suverenity. „Není na prodej ani k pronájmu. Dánsko nehodlá ustoupit,“ uvedl jeden ze západních představitelů. Frederiksenová zopakovala, že jednat se dá o všem, včetně investicí, ale v žádném případ o svrchovanosti země.
Vedoucí představitelé pravděpodobně již nebudou diskutovat o opatřeních, která by měla být reakcí na Trumpovy hrozby, uvedl vysoce postavený úředník EU zapojený do příprav summitu. „Situace se za posledních 24 hodin změnila,“ dodal úředník pro Financial Times.
Trump vychválil stav USA a sepsul Evropu. Grónsko chce koupit, vyloučil použití síly |
Zasvěcený evropský zdroj také potvrdil, že Rutte byl ústřední postavou celého vyjednávání a jeho úsilí vedlo k mimořádnému úspěchu při obrušování hran v transatlantických vztazích.
Dánští představitelé nyní očekávají zahájení rozhovorů s americkým týmem vedeným viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Mezitím se v Bruselu koná mimořádný summit lídrů EU.
