Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Musíme dosáhnout toho, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, až začnou mírové rozhovory. A zajistit, že až mírové rozhovory skončí, výsledek bude trvalý, tedy že Vladimir Vladimirovič Putin se už nikdy v budoucnosti nepokusí obsadit ani jeden čtvereční kilometr Ukrajiny. To je klíčové,“ prohlásil Rutte před začátkem schůzky s ukrajinskou stranou.
„Abychom se tam dostali, musíme posílit vojenskou pomoc Ukrajině,“ dodal šéf NATO. Zopakoval, že členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Ukrajině pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion korun).
Důležité je, aby Putin pochopil, že Západ je jednotný, řekl později Rutte. Ukrajina bude podle něj zapojena do jakýchkoli mírových jednání. „Nevím, co přesně se odehrává v Putinově hlavě,“ odpověděl Rutte na dotaz, zda si myslí, že chce skutečně ukončit válku na Ukrajině, jak to uvedl americký prezident Donald Trump.
„Je to silný vyjednavač, je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho tam,“ dodal na adresu Putina. „Musíme zajistit, aby se Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové... ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení čtvrtečního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
Ve Wiesbadenu na západě Německa už začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků. Rutte potvrdil, že příští týden se v Polsku otevře rovněž takzvané společné středisko pro analýzy, výcvik a vzdělání (JATEC). V něm si budou vojáci ze zemí Aliance a z Ukrajiny vyměňovat poznatky o válce na Ukrajině a počínání ruské armády.
Kallasová: Dohoda za našimi zády neuspěje
S Umerovem se ve čtvrtek setkala i vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. „Žádná dohoda za našimi zády nebude fungovat, jakákoli dohoda bude vyžadovat účast Ukrajiny i Evropy,“ řekla novinářům po příjezdu do sídla NATO. Evropa bude podle ní pokračovat v podpoře Ukrajiny, jakákoli rychle uzavřená dohoda „nezastaví zabíjení“, dodala.
Americký ministr obrany Pete Hegseth už ve středu řekl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině.
Nepřijmeme žádnou dohodu bez nás, říká Zelenskyj. U jednání chce i Evropu |
Podobně se vyjádřila i Kallasová. Podle ní není dobrou taktikou ustupovat požadavkům Ruska ještě před zahájením jednání. „Politika appeasementu nebude fungovat,“ uvedla šéfka unijní diplomacie s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.
„Myslím, že když chceme udělat nějaké srovnání, můžeme udělat paralelu s rokem 1938,“ dodala Kallasová. Československo tehdy na základě Mnichovské dohody z roku 1938 muselo postoupit nacistickému Německu své pohraniční oblasti. Dohoda, kterou podepsali britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler přitom vedla k obětování Československa a druhé světové válce nezabránila.
Jako Mnichov. O Ukrajině bez nás rozhodnou dva egomaniaci, děsí Evropu |
Velkým tématem čtvrtčních jednání bylo navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Trumpa by však spojenci v NATO měli na obranu vydávat 5 procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent,“ prohlásil americký ministr.
„Musíme významně navýšit naše obranné výdaje. Musíme toho dělat více a musíme to dělat rychleji. Spojenci si to uvědomují,“ uvedl Rutte. Rovněž je podle něj potřeba i posílit výrobu v obranném průmyslu. „Musíme přenastavit svůj přístup na to, že žijeme v době války,“ dodal.
