Bělorusko od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi.
O tom, že Rusko hodlá Bělorusku dodat raketové komplexy Iskander, které mohou odpalovat balistické rakety krátkého doletu s potenciálně jadernou hlavicí, informoval Putin v červnu. Podle ukrajinského letectva už ale Rusko těmito raketami na Ukrajinu z běloruského území útočilo.
Ruskému vpádu na Ukrajinu předcházelo loni v zimě rozsáhlé společné cvičení ruské a běloruské armády v Bělorusku. Putin v pondělí řekl, že obě země hodlají v praxi společných manévrů pokračovat.
„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v praxi pravidelných společných cvičení i dalších aktivit týkajících se operativní bojové přípravy,“ sdělil ruský prezident. Podle Putina se nabízí i možnost, že se Rusko bude podílet na přípravě posádek běloruských armádních letounů, uzpůsobených k použití munice se speciální jadernou bojovou hlavicí.
„Načrtnutá vojenská a ekonomická spolupráce obou zemí ale neznamená, že se Rusko snaží Bělorusko pohltit,“ upozornil Putin.
Uvedl, že tyto „fámy“ jsou pokusem nepřátel Běloruska a Ruska zpomalit „integrační proces“ obou zemí. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.
Náhlá smrt ministra naznačuje ruské plány s Lukašenkem, tvrdí Američané |
Za „naprosto hloupé a nepodložené“ označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov spekulace a tvrzení některých ukrajinských představitelů, že Putin v Minsku s Lukašenkem hovořil o běloruské účasti na speciální vojenské operaci, jak Moskva oficiálně invazi na Ukrajinu nazývá.
Prezidentského jednání se zúčastnili i členové vlád obou zemí. Do běloruské metropole v pondělí bez předchozího ohlášení přicestovali také ruský ministr obrany Sergej Šojgu a šéf diplomacie Sergej Lavrov.
Poté prezidenti hovořili mezi čtyřma očima. Putin je na návštěvě země poprvé od června 2019, tedy před pandemií koronaviru a vlnou prodemokratických protestů z roku 2020, které autoritářský Lukašenko potlačil s pomocí Kremlu.
Země vyhodnocují bojeschopnost jednotek
Zahraniční diplomaté tvrdí, že přímé zapojení Běloruska do války na Ukrajině by se setkalo s odporem běloruské veřejnosti.
Ruští vojáci rozmístění v Bělorusku budou mít podle ruského ministerstva obrany taktické cvičení. Ministerstvo informovalo, že jeho cílem je vyhodnotit bojeschopnost a bojovou připravenost jednotek. Podle agentury Reuters však není jasné, kdy a kde se manévry uskuteční.
Podle dřívějších údajů Rusko do sousední země poslalo až devět tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky.
Válka na Ukrajině |
Agentura TASS uvádí, že Minsk jen několik hodin před očekávaným příjezdem ruského prezidenta oznámil, že skončila neohlášená prověrka bojové připravenosti běloruských vojsk.
Podle dřívějších vyjádření běloruských představitelů zahrnovala rozsáhlé přesuny armádní techniky i vojáků a dočasné omezení pohybu občanů na některých silnicích. Do stavu zvýšené bojové pohotovosti byla uvedena také jednotka umístěná na hranicích s Ukrajinou.
Ukrajina je připravena
„Bělorusko nemá v plánu vyslat ke svému jižnímu sousedovi vojenské jednotky,“ opakovaně deklamoval Lukašenko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v neděli ve svém pravidelném proslovu řekl, že prioritou je stále ochrana hranic Ukrajiny jak s Ruskem, tak s Běloruskem. „Připravujeme se na všechny možné obranné scénáře,“ uvedl.
Běloruská nezávislá média a opozice v pátek spekulovaly, zda Putin nejede do Minsku proto, aby Lukašenka přiměl k přímému zapojení do války proti Ukrajině. Nevylučují však ani variantu, že Putinova návštěva bude gestem „na počest posledního spojence Moskvy“.
Kyjev hlásí útok drony a chystá se na výsledek jednání nepřítele, řekl Zelenskyj |
Ukrajinský prezident v neděli znovu vyzval západní spojence, aby jeho zemi poskytli účinné systémy protivzdušné obrany. V pátek Rusko na Ukrajinu odpálilo téměř sto řízených střel, které mířily na civilní a energetickou infrastrukturu. Podle Zelenského se od té doby podařilo obnovit dodávky elektřiny pro devět milionů lidí.
Zelenskyj také řekl, že ukrajinské síly nadále drží východoukrajinské město Bachmut, o které obě strany svádějí aktuálně patrně nejlítější boje.
Společné cvičení i s Čínou
Rusko a Čína ve středu rovněž zahájí společné cvičení námořnictva, které potrvá do 27. prosince. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to v pondělí. Při manévrech, které se konají od roku 2012, budou vojáci nacvičovat kromě jiného také odpalování raket a dělostřeleckou palbu.
„Hlavním účelem cvičení je posílit námořní spolupráci Ruska a Číny a udržet mír a stabilitu v regionu Asie a Tichomoří,“ uvedlo ruské ministerstvo. Moskva na cvičení vyslala čtyři plavidla, včetně raketového křižníku Varjag, za Čínu se ho zúčastní šest lodí. Podpoří je letadla a vrtulníky. Ruská plavidla se v pondělí vydala na cestu z přístavu ve Vladivostoku.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se Moskva snaží posilovat politické, bezpečnostní a ekonomické vztahy i s Pekingem, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga považuje za svého klíčového spojence proti Západu, uvedl Reuters. Obě země se jen krátce před ruským vpádem na Ukrajinu zavázaly k „bezmeznému“ strategickému partnerství. Peking apeluje na politické řešení konfliktu a kritizuje sankce, jež na Rusko kvůli invazi uvalil Západ.
