Trailery
Sledovat další díly na iDNES.tv„Mlha války je tak hustá, že spatřit příběhy obyčejných lidí je v podstatě nemožné. Proto se všechno musí natočit. Uvidíme, jak to skončí,“ konstatuje v ukázce svého dokumentárního filmu režisérka Anastasia Trofimova.
Pro ni osobně zatím její film končí hořce: vedení mezinárodního festivalu v Torontu (TIFF) ve čtvrtek oznámilo, že jeho páteční severoamerická premiéra se ruší stejně jako všechny další projekce. Jako hlavní důvod uvedlo obavy o bezpečnost diváků a pracovníků festivalu.
„Pro TIFF je to bezprecedentní krok. Bylo to velmi obtížné rozhodnutí. Při výběru filmů se řídíme naší misí, hodnotami a dramaturgickými principy. Věříme, že tento film si vysloužil místo v našem programu a jsme odhodláni ho odpromítat, až to bude bezpečné,“ oznámili organizátoři.
Dokument kanadské dokumentaristky ruského původu mapuje příběhy obyčejných ruských vojáků vtažených do víru války na Ukrajině. Trofimova tvrdí, že bez povolení Moskvy sedm měsíců filmovala život v jednom batalionu a riskovala při tom vyšetřování ze strany ruských úřadů.
Dokument začíná jejím setkáním s Ukrajincem jménem Ilja, který odchází do války – ovšem na straně Ruska, protože věří, že Ukrajina a Rusko jsou bratrské národy. Trofimova ho doprovází s kamerou v ruce a zachycuje osudy jeho spolubojovníků, často velmi mladých kluků, kteří věří, že válčí proti fašismu. Řada z nich v průběhu filmu vystřízliví a nakonec jim jde jen o přežití.
Trofimova při světové premiéře na festivalu v Benátkách uvedla, že chce překonat západní stereotypy, jež všechny ruské vojáky hází do jednoho pytle jako válečné zločince. „Největší šok pro mě byl, jak jsou obyčejní. Obyčejní kluci s rodinami, smyslem pro humor, mají vlastní pohled na to, co se děje ve válce,“ uvedla po premiéře. Uznává, že Rusko se dopouští válečných zločinů, ale ona sama během natáčení žádné neviděla.
Zařadit ruský film na karlovarský festival je nehumánní, protestuje Perebyjnis |
V Torontu dokument natočený v kanadsko-francouzské koprodukci narazil na silný odpor ukrajinské komunity. A ta rozhodně není zanedbatelná, podle tři roky starého sčítání lidu žije v Kanadě více než 1,2 milionu lidí s ukrajinskými kořeny a například v zemědělských provinciích Manitoba a Saskatchewan tvoří více než dvanáct procent obyvatelstva.
Při úterní projekci pro novináře se před torontským kinem shromáždilo několik desítek demonstrantů v žlutomodrých vlajkách. Skandovali, že dokument humanizuje pohled na agresora, připomínali ruská zvěrstva a tvrdili, že Trofimova v minulosti pracovala pro ruskou propagandistickou televizi RT.
A když „hluboké znepokojení“ vyjádřila vicepremiérka a ministryně financí Chrystia Freelandová (i ona je částečně ukrajinského původu), zařadilo vedení festivalu zpátečku a premiéru odpískalo. Producenti dokumentu nyní tvrdí, že festival ustoupil politickému tlaku ze strany ukrajinské diaspory.
„Současné potlačení svobody slova jde šokujícím způsobem proti hodnotám Kanady. Vyzýváme ministerského předsedu Justina Trudeaua, aby tuto urážku demokratických hodnot a svobodných médií, která přišla ze strany suverénní vlády, vyšetřil,“ uvedli producenti v prohlášení.
