Pověstná smyčka kolem Razvozžajevova hrdla se začala stahovat loni 5. října, když proputinský televizní kanál NTV odvysílal pořad s názvem Anatomie protestu 2. Autoři v něm obvinili Sergeje Udalcova, Razvozžajeva a jejich dalšího kolegu z Levé fronty Konstantina Lebeděva z toho, že se v létě v běloruském Minsku tajně sešli s jedním gruzínským poslancem a společně plánovali nepokoje v Rusku (o údajném spojení opozice s gruzínským politikem čtěte zde).
Kauza Leonida RazvozžajevaKauza devětatřicetiletého opozičníka se táhne od loňského podzimu a konec je v nedohlednu. Leonid Razvozžajev je původně svářeč z Irkutské oblasti, má pět bratrů, manželku a dvě děti - a nemá rád Vladimira Putina. V politice, té opoziční, se angažuje už delší dobu. Je jedním z lídrů hnutí Levá fronta a blízkým spolupracovníkem jejího šéfa Sergeje Udalcova (toho času v domácím vězení). A před zatčením byl také asistentem Ilji Ponomarjova, poslance za opoziční stranu Spravedlivé Rusko. Právě Udalcov i Ponomarjov patří k organizátorům loňských velkých protirežimních demonstrací v Moskvě. |
Nesmysl, prohlásili opozičníci. Nic takového jsme nedělali a ta divná zrnitá videa, která byla v Anatomii protestu 2 použita, nejsou nic než podvrh, řekli.
Jenže už za necelé dva týdny po odvysílání pořadu generál Vladimir Markin z mocné ruské Vyšetřovací komise uvedl, že po důkladném prověření videí a informací z pořadu se ukázalo, že Anatomie protestu 2 je "dokument" a že "fakta" v ní řečená dokazují, že představitelé levicové opozice opravdu chystali nepokoje a dokonce státní převrat.
A tak bylo zahájeno trestní řízení. Razvozžajev, vědom si zřejmě vážnosti situace, ujel z Moskvy. Později se ukázalo, že na Ukrajinu. A odtamtud byl unesen, podle všeho 19. října, v den, kdy na něj v Rusku byl vydán zatykač.
Neznámí muži jej sebrali chvíli poté, co si v Kyjevě požádal o politický azyl. Později se ukázalo, že to zřejmě byli lidé z ruské tajné služby. Přiznala to i Ukrajina.
Razvozžajeva, podle dostupných informací spoutaného a s kuklou přes hlavu, odvezli do Moskvy. A za pár dní přišli vyšetřovatelé s informací, že se ke svým činům doznal. Udalcov kontroval tím, že jeho spolupracovníka mučili. A když se dostalo bleskové možnosti promluvit k novinářům Razvozžajevovi, prohlásil to i on sám. Přiznání odvolal.
Postupně proti němu zahájili stíhání ve čtyřech případech (včetně patnáct let starého incidentu, kdy byl obviněn z krádeže pěti set kožešinových čepic od jakéhosi irkutského podnikatele). Nejdřív jej ruské orgány držely v moskevské vazební věznici v Lefortovu a ochránci lidských práv konstatovali, že jej za mřížemi dále mučí.
Později jej převezli do vazební věznice v Razvozžajevově domovské Irkutské oblasti. Mezitím vyšetřovatelé "pracovali" i na Udalcovovi a Lebeděvovi, ale to je na jiný, samostatný článek.
Má žloutenku, nebo nemá?
Následně se začaly objevovat zvěsti o údajném Razvozžajevě chatrné zdraví. Před několika dny dokonce jeden z jeho advokátů rozhlasové stanici Echo Moskvy řekl, že Razvozžajev trpí žloutenkou typu C. Což je nejspíš informace, kterou dostal od vězeňských lékařů.
Nemocné tu nechávají umřítSvědectví z ruského vězení |
Sám advokát přitom ve vysílání připustil, že to nemusí být pravda. Jenže jak se jí dobrat? Právníci si stěžují, že je k Razvozžajevovi nepouštějí. Což zase vězeňská služba popírá.
Další dramatický moment nastal tento týden, kdy se Razvozžajevovi podařilo ze sibiřského vězení poslat vzkaz. Jeho text se objevil na blogu jednoho z aktivistů Levé fronty. Razvozžajev v něm utvrzuje, že po zdravotní stránce se cítí dobře. Ve věznici je však pod obrovským psychickým tlakem, který na něj vyvíjejí i jeho spoluvězni v cele.
Tlačí na něj, aby se přiznal k přípravě těch masových nepokojů a státního převratu (za což mu hrozí až deset let vězení). Dokonce jej prý v cele napadli. Razvozžajev si je jist, že se ho mohou pokusit i zabít. A potom jeho smrt prezentovat buď jako sebevraždu, nebo jako důsledek nemoci.
"Za sebe mohu říct, že se celkově cítím dobře. A tak, pokud se se mnou něco stane, prosím vás, v žádném případě nevěřte oficiální verzi," napsal.
Kauza Magnitskij
Je patetický? Hysterický? Těžko soudit, novináři se k němu nedostanou a informace se rozcházejí. Ale pravda je, že by to nebylo poprvé, kdy by v ruské vazební věznici umřel někdo nepohodlný.
Nejznámější je momentálně kauza mladého právníka Sergeje Magnitského. Muže, který odhalil jeden z nejrozsáhlejších případů korupce a podvodů v ruských dějinách. Případ, který stál ruský státní rozpočet v přepočtu 230 milionů amerických dolarů a který měli na svědomí i velmi vysocí činovníci státní správy.
Sotva se Magnitskij rozhodl vyjít na světlo s důkazy, zatkli ho. To bylo v listopadu 2008. Za jedenáct měsíců a pár dní Magnitskij za mřížemi moskevské vazební věznice zemřel. Bylo mu pouhých sedmatřicet let a když ho zatýkali, byl úplně zdravý. Oficiální příčina úmrtí: srdeční selhání.
Může Leonid Razvozžajev dopadnout stejně? Vyloučené to samozřejmě není. V každém případě ve středu v jeho kauze nastal další posun, podle ruských médií má být Razvozžajev převezen z Irkutské oblasti zpátky do Moskvy.