Z nejnovějšího seznamu moskevské prokuratury vyplývá, že v divadle zemřelo 128 lidí. Sto dvacet z nich byli občany Ruska. "Zbytek byli cizinci," uvedla agentura Intexfax. Dosavadní bilance uváděly 120 obětí.
Prokuratura tvrdí, že kvůli střelnému zranění zemřelo jen pět ruských občanů. Ostatní oběti umřely následkem otravy na plyn, který použily ruské bezpečnostní síly při osvobozovací akci.
Při akci ruských speciálních sil bylo zabito také padesát členů čečenského komanda, které za propuštění rukojmích požadovalo odchod ruských jednotek z Čečenska.
Po osvobození divadla na Dubrovce postrádají lidé na sto svých blízkých, tvrdí ruská média. Moskevská prokuratura to popírá. "Všichni bývalí rukojmí byli zjištěni. Zesnulí byli identifikováni. Nikdo nezmizel beze stopy," uvádí se v prohlášení moskevské prokuratury.
Nikdo se podle ní oficiálně nepřihlásil, že by postrádal své blízké, kteří byli mezi rukojmími. Příbuzní některých rukojmích však tvrdí, že úředníci nestydatě lžou.
Kolik lidí bylo opravdu zastřeleno?
Rodiče 30letého Děnise Gribkova téměř týden pátrali po synovi. Nebyl ani na oficiálně zveřejněných seznamech živých, ani v márnicích. Nakonec jeho ostatky objevili v márnici mezi těly lidí označovaných za teroristy. Zemřel na následky zranění střelnou zbraní.
Mezi oběťmi, které byly zastřeleny, je prý i 12letá Aljona Poljajkovová. Její jméno se objevilo nejprve v seznamech pohřešovaných. Úřady nijak neobjasnily, kdo a kdy ji zastřelil.
Podle oficiálních údajů teroristé zastřelili jen dva dospělé rukojmí. Jedním z nich je prý Pavel Zacharov, kterého náhodně zasáhla jedna z teroristek, která se střelbou pokoušela urovnat incident v hledišti.
První obětí se však stala Olga Romanovová, která podle očitých svědků přišla do koncertní síně po přepadení, byla opilá a teroristům hrubě nadávala. Její tělo bylo vydáno lékařům den po přepadení.
|
HLEDAJÍ SE I CIZINCI |
|
* Mezi nezvěstnými jsou i cizinci. Ačkoli oficiální představitelé již první den s jistotou tvrdili, že nikdo z cizinců nebyl zabit, přinejmenším sedm jich už bylo identifikováno. |
Až 300 mrtvých? Nelze ověřit
Týdeník Versija napsal, že počet obětí podstatně převyšuje oficiálně zveřejněný údaj. S odvoláním na nejmenované zdroje z ministerstva zdravotnictví uvedl, že v pondělí 28. října tyto zdroje informovaly o více než 300 mrtvých.
Údaj se však nepodařilo nijak ověřit, neboť veškerý přístup k informacím byl zablokován. Lékaři, zřízenci márnic a také příslušníci zvláštních oddílů, kteří se podíleli na osvobození rukojmích, dostali přísný zákaz sdělování jakýchkoli informací o rukojmích.
Seznam pohřešovaných, jenž obsahoval asi dvě stovky jmen, se za několik dnů poněkud ztenčil. Ukázalo se, že někteří lidé byli mylně zapsáni pod jinými jmény. Další lidé, kteří byli mezi pohřešovanými, byli nalezeni v márnicích.
|
AKTUÁLNÍ DĚNÍ |
|
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ |
|
Drama v divadle a následky |
|
PŘÍLOHY |
|
Teroristé a rukojmí - přehled největších akcí na světě |
|
Fotogalerie - desítky snímků |
|
Čečenci proti civilistům - přehled posledních akcí |
Syna našla po týdnu - mrtvého
Matka 19letého Dmitrije Rodionova celý týden chodila po nemocnicích a márnicích a údaje o svém synovi zveřejnila na internetu, v novinách i v televizi. V oficiálních seznamech živých však jeho jméno nebylo a syna nenašla ani mezi snímky mrtvých.
V pondělí prokuratura oznámila, že Rodionov a také Jurij Sidorenkov, který figuroval na seznamu pohřešovaných, byli nalezeni mezi mrtvými. Podle prokuratury byli oba v nemocnicích zaregistrováni pod jinými jmény a to zkomplikovalo jejich identifikaci. "Nebyli pohřešovaní," tvrdí prokuratura.
Žena hledá čečenskou kamarádku
Galina Možegovojevová hledá svou přítelkyni, Čečenku Jachu Neserchajevovou. Do poslední chvíle s ní byla v divadle a bála se o ni, měla strach, že ji teroristé zabijí. Vyhrožovali totiž všem moskevským Čečencům. "Řekla mi - promiň, že jsem Čečenka. Stydím se za to, co naši lidé dělají," vzpomíná Galina.
Jacha přežila a byla, stejně jako Galina, převezena do nemocnice. Pak ale zmizela. Prý ji odvedli příslušníci tajné policie, když sdělila, že se narodila v Grozném. O jejím osudu není nic známo. Není ani mezi mrtvými, ani mezi živými, ba ani mezi vyšetřovanými. Je na seznamu pohřešovaných, který úřady neuznávají.
|
STÁT OMEZIL MÉDIA |
|
* Lidem se snaží pomáhat ruská média. Musejí si však zvykat na nová pravidla sdělování informací, která pro ně stanovují státní instituce v rámci protiteroristických opatření. Když neposlechnou, hrozí jim sankce. |
Vytáhla proti týdeníku bývalá KGB?
Týdeník Versija přinesl v pondělí čtyři stránky materiálů o situaci kolem útoku v divadle, které zpochybňují oficiální verzi události. Pod titulkem "NEPRAVDA. Proč lhát, když jsme na Dubrovce zvítězili?" přináší šokující informace, jejichž zveřejnění se podle šéfredaktora Rustama Arifdžanova pokusila zamezit Federální bezpečnostní služba (FSB).
Osm jejích pracovníků přišlo v pátek večer do redakce a zabavilo počítač jednomu z autorů Andreji Soldatovovi. Všechny materiály se však podařilo přepsat a pondělní číslo vyšlo tak, jak bylo plánováno. Až do poslední chvíle však byl jeho tisk ohrožen.
"My budeme psát materiály, které odhalují činnost zvláštních služeb. Jejich úkolem je chránit nás, prosté obyvatele, ne zajišťovat bezpečí a pohodlí řídicích činitelů," prohlásil Arifdžanov.
Ministerstvo vydalo pokyny pro novináře
Ministerstvo pro ministerstvo pro tisk, rozhlas a televizi a masovou komunikaci zveřejnilo návrh doporučení médiím, jak mají krýt mimořádné události, při nichž jsou ohroženy lidské životy.
Tvrdí, že se při jejich vypracování řídilo zákonem a mezinárodními zkušenostmi. Projekt obsahuje 16 bodů, mezi nimi například doporučení nedělat interview s teroristy z vlastní iniciativy, nekomentovat a neanalyzovat požadavky teroristů na diletantské úrovni, bez profesionálních konzultací, a nesnažit se záměrně urážet a ponižovat teroristy, v jejichž rukou jsou životy rukojmích.
Novináři se také nemají snažit zapojit se do kritické situace a nepřebírat úlohu zprostředkovatele, a když se ocitnou mezi vyjednávači, musí se zdržet vlastních publikací, dokud se krize nevyřeší.
Televize vyvedly úřady při zásahu z míry
Televizní štáby, které pracovaly u divadla na Dubrovce, vyvedly oficiální orgány z míry, když těsně před útokem bezpečnostních sil ukázaly přesun zvláštních jednotek v terénu.
Ačkoli ze záběrů bylo sotva možné něco poznat, ohrozily údajně rukojmí. Teroristé totiž sledovali televizi a mohli údajně tento pohyb pojmout jako důvod k popravě rukojmích.
Kameramani i fotografové, kteří se za mírný poplatek usadili v bytech obyvatel domu naproti divadlu, byli vzápětí ze "strategických bodů" vyhnáni. Nájemníkům prý příslušníci FSB pohrozili, že budou mít velké problémy, pokud nechají novináře pracovat ve svých bytech.
|
SVĚDECTVÍ NOVINÁŘE |
| * "Vlevo od hlavního vchodu pokračují ve shazování těl. Počet mrtvol roste neuvěřitelnou rychlostí. Na všech schodech jsou různobarevné svetříky, v nichž byli oblečení rukojmí," napsal Andrej Soldatov, redaktor listu Versija. * "Místo už nestačí a těla shazují jedno na druhé. Leží na zádech se zakloněnou hlavou. Lidé v bezvědomí nelze takto nechat. Zapadne jim jazyk a udusí se... Za několik minut z budovy vynášejí nějaké hadry a pokrývají jimi těla. Naděje, že mezi mrtvými jsou i zranění, už nezbývá." |
Svědectví: těl neuvěřitelně přibývá
Redaktor listu Versija Andrej Soldatov, vybavený dalekohledem, a také několik dalších novinářů nicméně zůstalo a na vlastní oči registrovali děsivý vývoj před divadlem po osvobozovací operaci.
Mimo jiné popsal, jak do autobusu byly usazovány mrtvoly. "Nehybné lidi zatahovali do autobusu a v podivných polohách je ukládali na sedadlech," uvedl Soldatov.
On i jeho kolegové viděli, jak lidé se zmodralými tvářemi padali ze sedadel. "Jediné, co by mohlo vysvětlit tak zvláštní způsob odvozu těl, bylo přání vydávat mrtvé za později zesnulé v nemocnicích," usoudil.
Záběry těl, které byly skládány na hromadu přímo na studený asfalt před vchodem, přinesl kanál TVS. Příbuzní poznávali na záběrech své blízké a dosud jsou prý v šoku z toho, jak se s rukojmími zacházelo.
Pochyby nad brilantním osvobozením
Svědectví médií silně zpochybnila zásah bezpečnostních sil, který je oficiálně označován za "úspěšný, brilantní a filigránský". Na rozdíl od lékařů a příslušníků bezpečnostních sil novinářům nikdo nemohl nařídit, aby mlčeli.
"Záchrana lidí je důležitější než právo společnosti na informovanost," tvrdí ministerstvo pro tisk ve své direktivě, kterou označuje za doporučení.
Místo odpovědi na otázky, proč zemřelo tolik lidí, proč jim nebyla včas poskytnuta pomoc a spoustu dalších "proč" úřady se snaží najít "viníky" mezi novináři. Spíše než o problémech kolem záchrany rukojmích se tak nyní diskutuje o tom, co smí a co nesmí novináři.
